Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v prosinci zůstala na 7,3 procenta, nejníže od října 2008. Nejlepší situace v rámci EU i nadále panovala v České republice, kde míra nezaměstnanosti podle Eurostatu klesla na 2,3 procenta z listopadových 2,4 procenta. Inflace v eurozóně v lednu opět zpomalila na 1,3 procenta.
Statistický úřad Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu, které se liší od čísel Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v České republice v prosinci stoupla na 3,8 procenta z listopadových 3,5 procenta. Český statistický úřad vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce pak z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.
Po České republice měly v prosinci podle údajů Eurostatu v rámci EU nejnižší míru nezaměstnanosti Malta a Německo, a to v obou případech 3,6 procenta. Nejhorší situace naopak panuje na trhu práce v Řecku. Tam v listopadu míra nezaměstnanosti dosahovala 20,7 procenta, údaje za prosinec zatím nejsou k dispozici.
V eurozóně zůstala míra nezaměstnanosti v prosinci beze změny na 8,7 procenta, nejníže od ledna 2009. Eurostat odhaduje, že v celé Evropské unii bylo v prosinci bez práce 17,961 milionu lidí. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku tak jejich počet klesl o více než dva miliony. V samotné eurozóně se počet nezaměstnaných meziročně snížil o zhruba 1,5 milionu na 14,137 milionu.
Inflace eurozóny v lednu opět zpomalila na 1,3 procenta
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně dál zpomaluje, v lednu klesl na 1,3 procenta z prosincových 1,4 procenta. Vyplývá to z rychlého odhadu Eurostatu.
Eurozóně se daří:
Ekonomika eurozóny loni rostla nejrychleji za 10 let, HDP se zvýšil o 2,5 procenta
Největší podíl na vývoji inflace budou mít podle Eurostatu ceny energií, které v lednu zaznamenají nejvyšší meziroční růst o 2,1 procenta. V prosinci to bylo 2,9 procenta. Významnější podíl na vývoji měly také jídlo, alkohol a tabákové výrobky, jejichž ceny v lednu vzrostly o 1,9 procenta, v prosinci to bylo 2,1 procenta.
Evropská centrální banka (ECB) se minulý týden rozhodla nechat úrokové sazby beze změn, nepřikročila ani k žádné úpravě programu nákupů cenných papírů. Základní sazba tak zůstává na dlouhodobém minimu nula procent. Podle šéfa ECB Maria Draghiho ekonomika eurozóny navzdory oživení nadále potřebuje podporu ze strany měnové politiky. Banka se podle něj se v rámci své měnové politiky nezaměřuje na měnové kurzy, ale právě na inflaci.
Čtěte také:
