Víc ve světě než doma je v současné době expremiér Mirek Topolánek. Ale českou politickou scénu bedlivě pozoruje. S velkým nadhledem. „Předpokládám ještě větší atomizaci politické scény a ještě větší posílení populistických, nesystémových stran, které využívají jednoduchých témat, jako je nacionalismus, xenofobie nebo boj proti korupci,“ říká Topolánek k nadcházejícím parlamentním volbám.
Atomizovaná politická scéna, přesun standardních pilířů moci od exekutivní, parlamentní a justiční podoby k justiční juntě, mocenskému posilování Hradu a rostoucímu vlivu finanční a mediální oligarchie, to není náhodný proces. A není specifický pouze pro Českou republiku nebo kontinentální Evropu. Je to obecný jev sahající do šedesátých a sedmdesátých let minulého století, kdy došlo k takzvanému „soumraku ideologií“ a začaly se přibližovat politické programy hlavních politických stran. Ekonomové to vysvětlují na teorii náměstí. Krámky se přibližují ke středu náměstí, čímž uvolňují prostor na jeho okrajích, kde vznikají krámky nové – alternativní, nesystémové strany bez ideového základu.
E15: Velké demokratické strany začínají být ideově vyprázdněné, lidé se začínají upínat k autoritativním osobnostem a nynější politická reprezentace není schopná posunu k autoritářství čelit. Vnímáte to stejně?
E15: Není u nás tento proces rychlejší?
Možná byl akcelerovaný tím, že český volební systém neumožňuje sestavování silných vlád. Od roku 1996 se motáme kolem parity sil v parlamentu a začíná se hovořit o tom, že dělení na levici a pravici nemá smysl. Už v roce 2010 tady bylo pět stran, z toho ty tři menší se slušným ziskem. Takže sestavení jakékoli rozumné vlády se stále více komplikuje.
E15: Tato nestabilita samozřejmě nahrává prezidentovi.
Pozice Pražského hradu je posílená ještě o skutečnost, že Miloš Zeman má mandát od voličů. Byl jsem vždy odpůrcem přímé volby hlavy státu beze změny ústavy. Ta je napsaná poměrně volně, má celou řadu bílých míst. A toho bude Zeman i nadále umně využívat.
E15: O čem rozhodnou předčasné volby do Poslanecké sněmovny?
Předpokládám ještě větší atomizaci politické scény a ještě větší posílení populistických, nesystémových stran, které využívají jednoduchých témat, jako je nacionalismus, xenofobie nebo boj proti korupci. Z toho budou profitovat i komunisté, jejichž elektorát je velmi stabilní a disciplinovaný. A pochopitelně mohou vydělat obskurní subjekty, jako je Úsvit přímé demokracie a strany jako SPOZ a další.
E15: Co ještě vedle nestabilní vlády atomizace přinese?
Už samotné sestavování vlády může trvat docela dlouho. A odvažuji si tipovat, že ji nakonec bude skládat prezident, protože na politické scéně zůstane jediným stabilním prvkem. Limitovat ho může jen to, že se SPOZ nedostane do parlamentu. Ale pořád to bude on, kdo bude rozdávat karty. To je asi jediné, na co lze v situaci, přestože nemáme ukotvený prezidentský systém, sázet.
E15: Už máme zkušenosti s Věcmi veřejnými. Bude se ANO Andreje Babiše v něčem lišit?
Tito noví, čistí a spravedliví nevědí vůbec nic o státní správě. Nepochybně také budou velmi hladoví, takže dopadnou stejně jako Věci veřejné. Nezkušenost kombinovaná s touhou všechno velmi rychle urvat přinese ještě větší destabilizaci.
E15: Řekněme, že se do sněmovny dostane až sedm stran. Nezpůsobí tato roztříštěnost další předčasné volby?
Navzdory tomu, že jsem pravičák, neskrývám, že stabilitě této země by prospělo, kdyby ČSSD přesvědčivě zvítězila podobně jako na Slovensku. Aby mohla vládnout buď sama, nebo nejvýše s jedním partnerem. Pravicové voliče vyzývám, aby přes všechna programová a personální selhání a přes všechny skandály volili ODS. I když chápu, že lidé jsou naštvaní, říkám: Zavřete oči, myslete na Anglii a ještě jednou to občanským demokratům hoďte.
E15: Domníváte se, že levice získá ústavní většinu?
Neměl bych z ní takový strach, kdyby se nezměnilo personální složení Ústavního soudu. Jeho základní úlohou je nepřipustit změny v ústavě, které by ohrožovaly demokratický vývoj. Ale náš Ústavní soud dlouhodobě vstupuje i do politických rozhodnutí, a to značně přesahuje jeho původní poslání. Kombinace velmi vlivného a celkem jasně politicky orientovaného prezidenta, levicové ústavní většiny v obou komorách parlamentu a modifikovaného Ústavního soudu může přinést změny, které se nemusí všem občanům líbit.
Mirek Topolánek (Autor: Martin Pinkas)
E15: Existuje politická osobnost, která by byla schopna Miloši Zemanovi čelit?
I když si na takového politika hraje Miroslav Kalousek, tak na tuto roli nebude mít mandát. Jeho vystoupení působí trochu uměle i proto, že on bude první, kdo bude chtít udělat s Bohuslavem Sobotkou koalici. Pokud by se ovšem dohodli, mohli by prezidentovi čelit. Jenže by to byl kočkopes v podobě spojení pravicové a levicové strany.
E15: A co právě Sobotka? Nakrátko se dokázal vůči Miloši Zemanovi vymezit a svá stanoviska velice přesně formuloval.
Všichni o něm říkají, že není lídr a vůdce. Znám ho velice dlouho. Je bystrý a dokáže být i velice tvrdý politik. Jistě, nemá pronikavé charizma. Nebyl by ale prvním premiérem bez charizmatu, měli jsme už minimálně dva takové. Důležité je, aby se udržel v hlavním proudu ČSSD. Myslím, že je na to připraven. Brilantně zvládl parlamentní hrátky, kdy proti vůli Zemana dosáhl předčasných voleb a posílil tak svoji pozici, navíc to udělal poměrně chytře. Domnívám se tedy, že Sobotkova role bude opravdu klíčová. Pokud bude schopen čelit Hradu, můžeme tu mít déle než dva roky vládu představující protiváhu Zemanovi.
E15: Má prezident nějaká slabá místa?
Nese si řadu starých křivd, resentimentů a kamarádčoftů. V politice by to bylo celkem pochopitelné, kdyby ho tito lidé nesměřovali k některým zbytečně ostrým vystoupením. Mám na mysli třeba jeho poslední slova o stěhování české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. A to říkám přesto, že jsem sám dělal velmi proizraelskou politiku. Jestli Miloš Zeman něco opravdu neumí, tak je to zahraniční politika. Působí tam až naivně. A hlavně – jeho prohlášení poškozují dlouhodobě budovaný obraz České republiky, která zvlášť na Blízkém východě nemá s žádnou zemí vyhraněné nepřátelství. Jeho výroky budou mít dopad i na byznys, v muslimském světě můžeme začít velmi rychle ztrácet. Je tam přitom pro české podnikatele mnohem více příležitostí než ve velmi prolobbovaném a prokorupčně laděném Rusku, na Ukrajině nebo i v Číně.
E15: Mohl by Sobotka vládnout bez pomoci komunistů?
Slovenský model ukazuje, že to možné je. Na druhé straně Sobotka není Robert Fico. S návrhem spojit se s komunisty podle mne nepřijde. Kdyby ovšem musel sestavovat až tříčlennou vládu, jejich vliv vzroste. Pak KSČM čeká Sofiina volba, zda dál těžit z opoziční role a přitom si dělat svůj byznys, nebo podlehnout mámení po vládních funkcích. Všude v Evropě, kde komunisté do vlády vstoupili, ztratili voliče. Strana vedená Vojtěchem Filipem je velmi pragmatická a toto riziko si zcela jistě uvědomuje.
E15: Co říkáte na situaci v ODS? Jak je možné, že se tato strana tak rychle rozkládá?
Na minulém kongresu jsem vystoupil s analýzou, kterou nikdo moc neposlouchal, protože byli nastaveni na úplně jinou vlnovou délku. Hovořil jsem o nezvládnutém procesu přechodu transformační strany ke straně standardní, o roli otce zakladatele nebo o nejednoznačné evropské politice. Rozebral jsem i stav, který nastal po modrém tsunami v roce 2004, kdy jsme měli třináct hejtmanů ze čtrnácti. Tehdy vznikly velmi silné skupiny na úrovni regionů, které ODS destruovaly. To, že jsem tomu jako předseda strany nedokázal zabránit, považuji za svoji největší chybu.
E15: Kde udělal chybu Petr Nečas?
Tu největší hned na začátku. Posttopolánkovské vedení mělo po prohraných sněmovních volbách v roce 2010 učinit reflexi. Jenže oni je označili za vyhrané. ODS se nachází v klinické smrti, je připojena na přístroje. Možná by pomohla šoková terapie. Mirka Němcová se poctivě snaží o to, aby na sebe převzala roli lídra. Má v sobě hodnověrný étos, může si dovolit říkat ostré věty, protože v její politické kariéře nic negativního není. Na druhé straně bychom možná obtížně hledali i něco pozitivního. Vždy byla spíše bezbarvá, což bylo dáno tím, že ji nikdo k ničemu pořádnému nepustil. Jestli se stane integrátorem strany, nejsem schopen předjímat.
E15: Už delší dobu se ve straně spekuluje o návratu Václava Klause. A co kdyby ODS oslovila vás?
Už jsem mnohokrát řekl, že svoje další politické angažmá vylučuji do okamžiku, než tady opět začnou vládnout komunisté. Částečně jsem to ale porušil, protože po diskuzích s Václavem Klausem jsme opravdu chtěli vytvořit nosič, na který by se mohly nabalit některé strany včetně Občanské demokratické strany. Chtěli jsme takovým berlusconiovským způsobem zamíchat předvolebním pískovištěm. Jenže uskupení Hlavu vzhůru – alespoň pro mne – tyto předpoklady nesplňovalo, takže na tomto subjektu nijak neparticipuji. Dnes nevidím žádnou osobnost, která by to zvládla.
E15: A vaše budoucnost?
Moje role je do budoucna jasně dána. Musím dostavět dům, takže musím vydělávat peníze. Mám takové přízemní starosti, skoro bych řekl nedůstojné velkého politika.
E15: Ještě zpět do doby, kdy jste politikem byl. O jakési sjednocení pravice jste se pokusil už dřív, když vznikala TOP 09. Proč to nevyšlo?
Pokusy byly dva. První v momentě, kdy Miroslav Kalousek oznámil, že přesvědčil Karla Schwarzenberga a zakládá TOP 09. V té chvíli jsem apeloval na ODS, abychom se pokusili – dokud mají pět procent preferencí – o předvolební blok. Jasně jsem vysvětloval, že volební matematika je neúprosná, a jakmile budou mít nad deset procent, vyplatí se jim kandidovat samostatně. Tehdy mi v tom zabránilo tehdejší grémium ODS. Nevím, jestli to byla nebo nebyla chyba. Druhý pokus – oslovil jsem stranu Soukromníků a živnostníků, zbytky Unie svobody a další, abychom se pokusili integrovat. Po mém odchodu z čela ODS ale spolupráce v podstatě umřela, protože nikdy nebyla ze strany mých kolegů myšlena úplně seriózně. Čím méně pašalíků, na které se dá reálně dostat, tím větší je o ně zájem, a právě v té mateřské straně, která by se chtěla integrovat.
E15: Místo politiky boj o výsluní?
ODS mně tak v poslední době připadá. Když vidím kandidátní listiny, tak se ti lidé soustředili už jen na uhájení posledních zbytků moci, která jim zůstává. A tím pádem budou dál ztrácet ve volbách v příštím roce jak do Evropského parlamentu, tak v komunálních volbách. To bude nejvíc citelné. Základ politiky velkých stran se dělá právě v obcích. Pokud ODS ztratí obce, tak bude svou bývalou roli obnovovat velice těžce.
E15: Jak fatální je pro ODS Nečasova aféra?
Když se budete ptát někoho z establishmentu ODS, tak řeknou, že série Topolánkových malých afér byla horší. Každá aféra tu stranu nějakým způsobem poznamená. Nicméně mně třeba Kohlova aféra v CDU připadala významnější. Tam se lidé zastřelili, tam byli mrtví. To byla naprosto fatální aféra, která ale neznamenala nic jiného, než že staré vedení odešlo. Strana byla natolik silná, že vygenerovala Angelu Merkelovou. Záleží na tom, jak zavedená je demokracie, jak silně zakořeněné jsou strany, jak pevné mají základy. Jakým způsobem společnost vnímá řešení skandálů. Nečasův skandál se vyřešil tak, že padla vláda. Což podle mě nemusela. Ta aféra byla až směšná – naposledy to byl Stanislav Gross se svým bytem, a když se politik stane směšným, musí odejít. Ale v zavedeném parlamentním systému by to nemělo znamenat, že to stranu poškodí víc než na jedno funkční období. To u nás není, jsme pořád v plenkách.
| Mirek Topolánek (57) |
|---|
| Vystudoval Strojní fakultu VUT v Brně. Do roku 1991, kdy spoluzaložil firmu VAE, pracoval jako projektant v závodu Automatizace a mechanizace OKD Ostrava a v Energoprojektu. Za minulého režimu nebyl členem žádné politické strany. Po listopadu 1989 vstoupil do Občanského fóra, v roce 1994 pak do ODS. V roce 1996 byl zvolen do Senátu, o šest let později se stal jeho místopředsedou. Na podzim 2002 vystřídal Václava Klause v čele ODS, kterou vedl do jara 2010. Od Topolánkova nástupu strana zaznamenávala jeden volební úspěch za druhým, v roce 2006 vyhrála i volby do Poslanecké sněmovny. V roce 2008 však propadla v krajských a senátních volbách. Premiérem byl v letech 2006 až 2009. Od ledna do května 2009 rovněž zastával post předsedy Rady Evropské unie. |
E15: Jakou roli v celkové situaci sehrála ODS?
ODS přestala být garantem polistopadových změn a Nečasův skandál byla taková poslední tečka. Přesto si myslím, že se z toho dělá větší aféra, než ve skutečnosti je. To nic nemění na tom, že Nečas politiku nedělal moc dobře. On by stejně nakonec šel pryč. Že ale nemohl dohrát svou roli, a prohrát volby, to je právě ta nezralost politické scény a stran. Fakticky potřetí tak šéf ODS skončil nestandardním způsobem.
E15: Může TOP 09 případně nahradit ODS?
Nevím, jestli TOP 09 po odchodu Karla Schwarzenberga do důchodu bude schopna nahradit ODS. Domnívám se, že ne, je to strana ještě rozkročenější než ODS. Popsal jsem to jako Schwarzenbergův pravdoláskový směr, konzervativní Kalouskův a komunální socialismus starostů. I když velké západní strany jsou takto široce rozkročené, ale tam to vychází ze stabilního systému dvou stran. U nás by taková strana musela mít 40 procent a ne dvanáct patnáct.
E15: Co byste doporučil příští vládě, i když se dá předpokládat, že bude levicová?
Pokud bude skutečně striktně levicová, tak neočekávám žádné výrazné změny k lepšímu v době, kdy „lížeme“ druhé dno ekonomické krize. Mluví se o zvyšování spotřeby, to je vždycky velmi zrádné. Mluví se o velkých investicích. Pokud by to měly být investice typu hladová zeď v podobě kanálu Labe–Odra–Dunaj, tak to pokládám za naprosto fatální omyl. Rozhodně ale musíme diverzifikovat export, aniž bychom ztratili západní Evropu. Dostat se na trhy v Latinské Americe, ale i návrat na trhy v bývalém Sovětském svazu nebo Vietnamu, Číny a tak dále, je nesmírně složité a náročné. Žádné spanilé jízdy moc nepomohou. Osobně tvrdím, po zkušenostech z mnoha cest do Afriky, že jedním z mála míst, kam jsme ještě schopni vyvážet investiční celky, jsou pro Evropu a Českou republiku speciálně, právě subsaharská a východní Afrika. Ocel a železo nikam nevyvezeme. Jsme o třicet procent dražší. Musíme vsadit na technologie. Takže je prostě potřeba stabilizovat Českou exportní banku a EGAP a změnit v tomto smyslu pravidla hry. Samozřejmě je také potřeba vytvářet podmínky pro export vstupem do regionálních bank. Jak asijských, tak afrických. Což dlouhodobě neděláme. Nevím proč.
E15: Co dál, kromě podpory exportu?
Ještě důležitější je nedestruovat ekonomiku přemírou daní a regulací. Nenakládat je zvlášť na firmy, které mají exportovat. Jestliže ponecháme sociální a penzijní systém beze změny, nikdy se nepodaří snížit náklady na cenu práce. Ty jsou enormní a my jsme dnes dražší než země, s nimiž si konkurujeme. Vím to, je to můj denní chleba. Takže velkým úkolem je mix vyvážených opatření, aniž by se dělal velký pohyb v daňové oblasti. A další důležitá záležitost, vláda by měla stabilizovat stav v represivních složkách. Situace v justici je neskutečná – nikdo ji neřídí. Když se tři policajti domluví s jedním zástupcem a najdou jednu soudkyni, pokud možno na rodinné právo a v pátek odpoledne, jsou schopni kohokoli kdykoli zavřít. Korupce sice represi potřebuje, ale ještě daleko víc potřebuje prevenci. Právě proto by cílem každé vlády mělo být snižování prostoru pro korupci, zmenšení státu, redukce regulací a dotací, snížení přerozdělování. Obávám se ale, že toho se od nové vlády určitě nedočkáme.
Speciál volby 2013 očima expremiérů. Vyšlo: 7. 10. Jiří Paroubek, 14. 10. Mirek Topolánek. Vyjde: 21. 10. Vladimír Špidla
Čtěte také:
Mirek Topolánek: Po volbách rozdá karty prezident
Strany si rozdělily čísla kandidátek do voleb, ČSSD má jedničku, ODS šestku
