MÍŘÍME DO EVROPSKÉ UNIE

Ministerstvo financí stanovilo základní směr vývoje daní

Poslední březen je určitě pro hodně obyvatel země dnem, kdy svorně nenávidí ministra financí. Daním (pokud si nenajmete dobrého poradce) se stejně jako smrti nelze vyhnout. Přesto nemusí z ministerstva, které momentálně řídí Pavel Mertlík, přicházet jen zhola nepříjemné zprávy. Letos se občanům i podnikům přece jenom o něco snížily přímé daně. A příští rok by se měly zvýšit nezdanitelné částky a rozšířit daňová pásma, daňové úlevy by měly platit pro životní pojistky. Firmám by měl přibýt zvláštní odečet daně z příjmů za náklady na výchovu učňů. Daňovou kvótu, tedy podíl daní na hrubém domácím produktu, chce ministerstvo financí stabilizovat na dvaadvaceti procentech. Jednotlivých změn, které si resort stanovil v daňové strategii, je povícero. Bohužel, nejsou nijak razantní a příliš rázné nemá být ani tempo, s jakým by měly být uskutečňovány. Nicméně ve střednědobém horizontu by příslušné daňové zákony, předpisy a instituce měly odpovídat právu Evropské unie a ještě před rokem 2003 by měly být zavedené v praxi a vynutitelné. Tak také ministerstvo financí základní směry vývoje daňové problematiky formulovalo. Daň z přidané hodnoty. Největší změny se odehrají především v nepřímých daních. Českou republiku například čeká výrazné zúžení seznamu zboží a služeb, na něž je nyní uplatněná snížená pětiprocentní sazba DPH, snižovat se bude i práh pro povinnou registraci plátců této daně. Resort financí počítá s tím, že od roku 2001 se sníží obrat pro osvobození od registrace podnikatelů na 400 tisíc korun za tři měsíce, tedy na 1 600 000 korun za rok. Ve stejném roce by mělo dojít i k prvním přesunům zboží a služeb ze snížené do základní sazby. Prosadit podobné změny politicky by neměl být velký problém. V dohodách mezi ODS a ČSSD se praví, že nedojde ke zvýšení daňového zatížení občanů a firem včetně zdravotního a sociálního pojištění. Což neznamená, že se daně upravovat nebudou. Přesun zatížení z přímých na nepřímé daně možný je. Ostatně podobné návrhy jako ministerstvo financí hodlá prosazovat například i Unie svobody. Podle ní by se v roce 2002 měly sazby DPH sblížit, přičemž snížená sazba by byla sed–miprocentní a základní osmnáctiprocentní. Do základní sazby by byly převedeny především služby, vyjma stavebních prací, telekomunikací, tiskovin a dalších položek, jako jsou zdravotní přístroje nebo léky. Dokončení přesunu zboží a služeb ze snížené do základní sazby plánuje na stejný rok i ministerstvo financí. Navíc ale navrhuje, aby v roce 2002 byl opět snížen obrat pro osvobození od registrace podnikatelů, a to na 350 tisíc korun za tři měsíce, tedy na 1 400 000 korun ročně. O rok později by pak práh pro povinnou regis–traci plátců DPH měl představovat milion dvě stě tisíc korun za rok. Spotřební daně. Zatímco nyní spotřební daně upravuje jediný zákon, v budoucnu by to postupně mělo být pět právních norem: o spotřebních daních z uhlovodíkových paliv a maziv, o spotřebních daních z lihu a lihovin, o spotřebních daních z piva, o spotřebních daních z vína a o spotřebních daních z tabákových výrobků. To ovšem nemusí spotřebitele až tolik trápit. Jiná věc je, že právě tyto daně se budou od roku 2001 každoročně zvyšovat. Rozdíl mezi sazbami platnými v Evropské unii a v tuzemsku je značný zvláště u tabákových výrobků. V unii tato daň tvoří u nejprodávanější značky minimálně podíl 57 procent z prodejní ceny, v Česku je to dnes 46 procent. S benzinem je to podobné. V Evropské unii je zatížen minimálně více než dvanácti tisíci korunami na tisíc litrů, v republice je to nyní necelých jedenáct tisíc korun. Unie ovšem hodlá minimální daň na uhlovodíková paliva a maziva zvyšovat, a protože podobné rozhodnutí bychom museli respektovat, znamenalo by to proti současnému stavu až dvojnásobnou spotřební daň. A tudíž i odpovídající růst cen pohonných hmot, neboť podíl daně na výsledné ceně je zhruba šedesát procent. Politici také mají z této nutnosti těžkou hlavu, a dokonce i ti z pravicového spektra, lidovci a unionisté, jsou přesvědčeni, že zvyšování cen benzinu musí být velmi pozvolné a příští rok by se mělo zmrazit. Daně z příjmů. Kromě už zmíněné indexace odčitatelných položek a rozšiřování sazebních pásem, s nimiž počítá ministerstvo financí, se zdá politicky průchodnou i jedna novinka, a to společné zdanění manželů. Návrh novely zákona v tomto znění bude předložen jako poslanecká iniciativa. Vychází z dílny Unie svobody a podle předběžných sondáží s podobným opatřením souhlasí také lidovci a část poslanců ODS. Ministerstvo financí také plánuje prodloužení takzvané spekulační doby neboli časového testu mezi nákupem a prodejem akcií ze šesti měsíců na jeden rok, u podílů ve společnostech s ručením omezeným z pěti na osm let. Pro firmy pak bude významné akceptování dvou směrnic Evropské unie. Nejpozději k 1. 1. 2003 by tak mělo začít platit ustanovení o společném systému zdanění, které se uplatňuje v případě mateřských společností a poboček v jiných členských zemích. Tato úprava by se týkala všech výplat dividend. Jednotný systém zdaňování by měl platit při fúzích, převodech jmění a výměně akcií ve vztahu ke společnostem z různých zemí. Paušální daň. Pro zjednodušení daňové administrativy hodlá ministerstvo financí také zavést výběr daní od drobných podnikatelů formou daňových paušálů. Při jejich stanovení by se vycházelo z průměrného zisku podle druhu živnosti s ohledem na místní polohu, vybavení, konkurenční poměry a počet pracovních sil. V prvním kroku by byla hlavním kritériem výše tržeb (neexistují objektivní údaje o průměrných ziscích). Při stanovení zisku by se přihlédlo k výši nezdanitelných částek ze základu daně dle stavu na počátku roku a zejména k obvyklé výši nákladů podle profesních skupin v závislosti na výši tržeb. Stanovení paušální daně předem by se týkalo jen těch poplatníků, pro něž je podnikání hlavním zdrojem příjmů, činnost vykonávají bez zaměstnanců a nejsou plátci daně z přidané hodnoty. Ostatní daně. Významnou změnou, kterou resort financí chystá, je přechod na výpočet daně z nemovitostí podle odhadní ceny, a nikoli podle zastavěné plochy. Hodnota nemovitostí se bude blížit jejich obvyklé ceně. Určována bude výlučně obcemi a finančními úřady bez účasti znalců nebo odhadců. Obce budou mít současně možnost rozhodovat v určitém rozpětí o výši sazby daně. Jelikož nový zákon bude citelným zásahem, zvažuje ministerstvo, zda by například důchodci a další poplatníci s nízkými příjmy nemohli být zařazeni do režimu odložené daně s tím, že v případě zcizení nemovitosti by byla daň uhrazena. Takové řešení ovšem předpokládá založení zástavního práva k nemovitosti v katastru nemovitostí. I když Poslanecká sněmovna už jednou neschválila zákon o obecních daních, ministerstvo financí ho hodlá předložit znovu, a to s účinností od roku 2001. Obecní daňová soustava by měla zahrnovat daň infrastrukturní, daň za lázeňský nebo rekreační pobyt, daň z odpadů, daň ze psa, daň z reklamy, daň z ubytování, daň ze vstupného, daň z nevýherních hracích přístrojů, daň z výherních hracích přístrojů a daň za zvláštní způsob užívání veřejného prostranství. Uvažuje se také o tom, zda by daň z reklamy nebylo vhodnější nahradit daní za umístění provozovny.