Díky příznivým podmínkám se v prvním pololetí letošního roku dařilo obnovitelným zdrojům, jejichž odvětví si připsalo 11procentní růst oproti loňskému roku. Zvýšená produkce elektřiny z čistých zdrojů byla způsobena instalacemi nových větrných turbín a solární panelů, mírnou zimou, vysokým počtem slunečných a větrných dnů a z velké části i propadem poptávky po elektřině. V důsledku zpomalení ekonomického života kvůli koronavirové epidemii byl zaznamenán sedmiprocentní propad spotřeby elektřiny.
Naopak uhelné i plynové elektrárny zaznamenaly pokles produkce. U elektřiny vyrobené z plynu se jednalo o mnohem menši pokles šesti procent, kdežto uhelné elektrárny vyrobily o celých 32 procent elektřiny méně. Díky poklesu výroby energie z fosilních zdrojů klesly emise o 23 procent. „Toto je symbolický moment pro tranzici evropského energetického sektoru. Pro země jako Polsko a Česko, které se potýkají se zbavování se uhlí, je zde jasná cesta jak z toho ven,“ uvedl Dave Jones, analytik think thanku Ember.
Celkově obnovitelné zdroje poprvé v historii vyprodukovaly více energie než fosilní paliva. Dohromady čisté zdroje tvořily v unijních státech v první polovině roku 2020 přes 40 procent energie. Naproti tomu fosilní paliva, uhlí a plyn, se na produkci podílely pouze ze 36 procent. A co více, dokonce solární energie společně s tou větrnou překonaly již podruhé (poprvé za celý minulý rok) uhelnou produkci – slunce a vítr vyprodukovaly 21 procent evropské elektřiny, uhlí se podílelo pouze ze 13 procent. Pro srovnání v roce 2016 fotovoltaika a větrné turbíny vyprodukovaly 13 procent z celkové evropské produkce, uhlí kolem 22 procent.
Ze zprávy také vyplývá, že Polsko poprvé v historii vyrobilo z uhlí více energie než Německo a stalo se tak v rámci EU největším producentem uhelné energie. Hned za Polskem a Německem následuje Česká republika. Trend je však všude stejný – menší podíl uhelné výroby energie. To je způsobené i klesajícími cenami obnovitelných zdrojů.
Jak však think thank upozorňuje v předešlé zprávě o výrobě elektřiny za rok 2019, aby došlo k naplnění závazků stanovených v Pařížské klimatické dohodě (a předešlo se tak globálnímu oteplování), je potřeba, aby se každoročně podíl OZE zvyšoval o 15 procent. Na poli obnovitelné energetiky je lídrem právě Evropa, v niž se během minulého roku zelené zdroje na celkové produkci elektřiny podílely téměř z 18 procent – pro srovnání: v Číně to bylo 8,6 procenta, v USA 9,7 procenta. Celkově byl tak svět obnovitelnými zdroji poháněn pouze ze 8 procent.
