V osmdesátých letech minulého století popsali ekonomové stav, kdy růst vývozu komodit vede k poklesu konkurenceschopnosti ostatních odvětví ekonomiky, jako nizozemskou nemoc. V posledních desetiletích vidíme její příznaky v řadě dalších zemí včetně například Norska, které příliv komoditních peněz částečně neutralizuje budováním státního fondu.
Závislost na vývozu komodit se ovšem prohloubila i v Austrálii. Podíl těžebního sektoru na exportech se od šedesátých let ztrojnásobil na 45 procent, ačkoli jeho jednoprocentní podíl na celkové zaměstnanosti se nezměnil. Australská měna také díky cenám komodit posílila za posledních jedenáct let k americkému dolaru o 112 procent a k čínskému jüanu o 64 procent.
Právě Čína je hlavním odběratelem komodit a Austrálie s ní má kladnou obchodní bilanci. Strukturu hospodářství odráží také složení australského akciového indexu – čtvrtina jeho členů pochází z těžebního sektoru a mnoho dalších titulů je na těžební sektor obchodně navázáno. Silný export dosud maskoval i chronický deficit běžného účtu platební bilance.
Austrálie sice vyváží více, než dováží, ale zároveň investice a spotřebu financuje z vnějších zdrojů. Zpomalení čínské ekonomiky, například kvůli stagnaci poptávky v Evropě a USA, představuje pro zemi hlavní hrozbu, neboť by snížilo nejen ziskovost hlavního sektoru australského hospodářství, ale také atraktivitu země pro investory.
Čtěte také:
Praská železná bublina? Zpomalení Číny ohrožuje Austrálii
Investoři se obávají čínského kolapsu
Austrálie vybíjí divoce žijící velbloudy
To by ovšem znamenalo nemalý růst nákladů na financování tamních bank. Pro australský akciový index ani australský dolar to nejsou světlé vyhlídky.
Autor je analytikem Komerční banky
