Česká republika se ve druhém čtvrtletí dostala z recese, nicméně jako jediná z regionálních ekonomik se v ní nacházela ještě na začátku letošního roku. Svým mezikvartálním růstem za druhé čtvrtletí o 0,6 procenta vévodila středoevropskému regionu, následována polskou ekonomikou, která si polepšila o 0,4 procenta.
Její největší rival, Slovensko, se umístil až na třetím místě s růstem o 0,3 procenta, Maďarsko pak přidalo jen jednu desetinu procenta. Společným jmenovatelem hospodářského růstu v regionálních zemích je zahraniční poptávka, která se podepsala na vysokém příspěvku čistých exportů. Velmi solidní kondice Německa, hlavního obchodního partnera, výrazně pomohla ekonomickému vývoji středoevropských ekonomik.
S domácí poptávkou to však již tak slavné není. Prakticky ve všem zemích je znatelný výrazný útlum investiční aktivity. Firmy jsou nadále velmi opatrné v obnovování, či dokonce rozšiřování svých výrobních kapacit. Jejich využití je v současnosti spíše podprůměrné, a tak výrobci nejdříve ke své aktivitě užívají ty stávající a více investovat začnou až v okamžiku výraznějšího hospodářského oživení.
Pozitivem však je, že spotřeba domácností začíná jevit známky zlepšení. Eurozóna jako celek si ve druhém čtvrtletí polepšila o 0,3 procenta. V meziročním srovnání však klesla o 0,5 procenta. Právě porovnání s loňským rokem staví vývoj v regionu do zcela jiného světla. Zatímco Polsko, Slovensko i Maďarsko vůči eurozóně konvergovalo, Česká republika kvůli hlubokému poklesu naopak divergovala. Vývoj v samotném druhém čtvrtletí pozitivně hodnotit lze, ve srovnání s loňským rokem se však Čechům daří hůře.
Autor je ekonomem Komerční banky
Čtěte také:
Zahraniční obchod míří za rekordním přebytkem, dovoz na Slovensko ale brzdí
