K měnové politice dnes zasedne Evropská centrální banka. Mario Draghi na svém nedávném vystoupení v Jackson Hole zvýšil očekávání na spuštění kvantitativního uvolňování poté, co připustil, že inflační očekávání klesla. Ve prospěch dalšího uvolňování měnové politiky hovoří i zhoršující se ekonomický obrázek a růst reálných úrokových sazeb, které by ECB mohla považovat za neadekvátní.
Na druhou stranu zde existují i argumenty, proč s dalšími opatřeními nyní nespěchat a prozatím vyčkávat. Euro během letních měsíců vůči dolaru oslabilo z 1,37 téměř k 1,31. Měnové podmínky se uvolnily a náklady na financování bankami jsou nejnižší od roku 2008.
V neposlední řadě by svoji roli měla sehrát dvě nadcházející kola dlouhodobých dodávacích repo operací plánovaná na 18. září a 11. prosinec. My předpokládáme, že ECB se na dnešním zasedání k žádné další akci neodhodlá, a neměla by ji k tomu přimět ani aktualizovaná prognóza hospodářského růstu, která bude nejspíš výrazně revidována směrem dolů. Rovněž inflace by měla jít dolů.
Přesto ale očekáváme, že komentáře Maria Draghiho budou indikovat další chystané uvolnění měnových podmínek, když pravděpodobně naznačí, že inflační očekávání jsou blízko úrovně, kterou považuje ECB ještě za přijatelnou. K nákupu aktiv v rámci svého nového programu přistoupí dle nás ECB na přelomu letošního a příštího roku. Rozsah tohoto opatření by mohl činit zhruba 300 miliard eur a měl by být zaměřen především na soukromý sektor.
Nelze však zcela vyloučit dřívější start nákupu ABS v objemu asi 100 miliard eur. Pokud by ECB přesto chtěla dnes dát trhu výraznější signál ve svém postoji k měnové politice, mohla by například dále snížit úrokové sazby či povinné minimální rezervy nebo naznačit větší rozsah kvantitativního uvolňování.
Autor je analytikem Komerční banky
Čtěte také: