Hlavním motorem vývoje globálních finančních trhů je už dnes dokola omílané kvantitativní uvolňování ve Spojených státech, respektive jeho postupné omezování.
Americká centrální banka Fed v současnosti nakupuje aktiva za 85 miliard dolarů měsíčně a tento objem by se měl s přicházejícím hospodářským oživením začít postupně snižovat. Nyní se nespekuluje ani tak o tom, zda snižování přijde, jako spíše kdy nastane. Každopádně ať se mluví o září nebo o konci letošního roku, trhy tento krok vnímají poměrně citlivě a negativně. Je ale pesimismus skutečně na místě? Je zapotřebí zdůraznit, že omezování měsíčních nákupů neznamená zpřísňování měnové politiky. Jedná se stále o uvolňování měnových kohoutů, pouze na trhy poteče méně likvidity. V současné době ale investoři negativně reagují již na pouhé omezování nákupů, které se podle nich rovná propadu cen rizikových aktiv. Fed nicméně k tomuto kroku přistoupí až v okamžiku, kdy pocítí zlepšení, což by mělo logicky vést k lepší kondici celé globální ekonomiky. Cítíte ten rozpor mezi lepším hospodářským vývojem a poklesem cen akcií, rozvíjejících se trhů a tak dále? To, že ceny amerických dluhopisů klesnou, a výnosy tedy porostou s tím, jak Fed sníží svoji poptávku po dluhopisech, je logický závěr, což bude mít za následek také propad cen dluhopisů po celém světě. Prozatím investoři přesouvají prostředky z dluhopisů do hotovosti. S nastávajícím hospodářským růstem by však mohly plynout do akcií a akciové burzy by navzdory tomu, že Fed omezuje nákupy, mohly nakonec vydělávat.
Autor je analytik Komerční banky
Čtěte také:
