Dlouhé úrokové sazby ve světě, včetně těch korunových, vzrostly koncem června během pouhých 24 hodin až o 30 bazických bodů. A to je opravdu veliký skok. Skok v sazbách přišel po zasedání americké centrální banky Fed ve středu 19. června.
Zasedání přitom paradoxně nepřineslo nic až tak dalece překvapivého: Bernankeho ústav zatím pokračuje v měnové stimulaci, kterou začne později během roku utlumovat a ukončí ji zhruba v půli roku 2014. Případné otočení stimulu či zvyšování úrokových sazeb není v horizontu příštího roku vůbec na pořadu dne. Jinými slovy, vše podle odhadů většiny ekonomů.
Spolehlivější než bankéři
Proč tedy najednou tak silná reakce? Stojí za ní především obavy, že dlouho oddalovaný obrat v trendu sazeb klesajících k novým a novým historickým minimům již přece jen začíná. A dveře, jimiž lze odejít pryč od pozic sázejících na nízké úrokové sazby, jsou najednou dosti úzké.
Až zpětně se dozvíme, zda jsme skutečně svědky obratu trendu úrokových sazeb. V reálném čase však přinejmenším vidíme, že úrokové sazby jsou stále extrémně nízko. A vidíme rovněž velmi silné tržní signály obratu.
Zaprvé eurové sazby dosáhly historického minima letos na začátku května, nicméně sazby dolarové už na nové minimum nespadly a nyní stojí v čele pelotonu mířícího nahoru. Podobný nesoulad mezi eurovými a dolarovými sazbami naznačil obrat globálního trendu úrokových sazeb již v minulosti. Zvlášť dobře patrné to bylo v květnu 2003 a také v srpnu 2007. A byl to ukazatel o dost spolehlivější než pečlivě vážená slova centrálních bankéřů. Navíc sazby amerických desetiletých dluhopisů jsou na dohled 2,5 procenta, což je hranice, na níž se v posledních dvou letech vždy zastavily jejich pokusy růst. Překročení této hranice bude příslovečným překročením Rubikonu, za nímž už je trend rostoucích sazeb.
Povolení opasků
Zadruhé nejen u nás, ale i v celé Evropě je vidět jasný odklon od přísného utahování fiskálních opasků, které samo o sobě tlačí úrokové sazby dolů. Přicházejí signály postupného uvolnění rozpočtové politiky. A to nás čeká, ať už budou volby za rok, nebo dříve.
Nabízí se otázka: Mohou úrokové sazby s dlouhou splatností dále růst, i když centrální banky podle všech vyjádření neuvažují v dohledné době o zvyšování svých základních sazeb? Ano, mohou. Dnešní názor centrálních bankéřů pro ně není nijak závazný. Nikdo, ani centrální banky, není neomylným majitelem bezchybně fungující křišťálové koule. Minulé obraty trendů v sazbách jsou v tomto směru velmi ilustrativní.
Stádní chování
Dlouhé sazby se ostatně již začaly hýbat, což spouští reakce blízké stádnímu chování, které zase může spustit sérii skokových růstů úrokových sazeb. Důležitou roli tu bude hrát riziko silnějšího odlivu peněz z dluhopisových fondů a také nucené prodeje dluhopisů finančními institucemi ve světě vyžadované některými normami.
Buldozer rostoucích úrokových sazeb se ještě naplno nerozjel, ale túruje motor o sto šest. Máte-li úvěry na plovoucí úrokové sazbě, dejte pozor a nenechte se v budoucnu přejet rostoucími úrokovými náklady.
Autor je stratégem Erste Corporate Banking
Čtěte také:
