Odvolání Ivana Fuksy přišlo pouhý den před otevíráním obálek s nabídkami cen za lesnické práce od roku 2012. Ani Fuksovi se nepodařilo dostatečně vyrovnat nastavení soutěže tak, aby měly stejné šance velké i malé lesnické firmy, říká Miroslav Švec, prezident České asociace podnikatelů v lesním hospodářství.
Foto: Jakub Stadler
Je nastavení tendrů v Lesích ČR vůči malým i velkým firmám tím aktuálně klíčovým problémem lesnického byznysu?
Zrušené tendry z jara roku 2010 byly jednoznačně nastavené ve prospěch těch největších. U tendru na příští rok byly podmínky o něco vyrovnanější. Ovšem jestli jsou tyto pojistky dostačující nebo ne, bude jasné až za několik dní. Každopádně vývoj posledních dvou let jednoznačně dával prostor k obavám z monopolizace oboru a ze zhoršujících se podmínek pro menší lesnické firmy.
Proč jsou menší firmy v nevýhodě?
Při stanovování zakázek na rok 2011 se snížil počet územních jednotek. Jejich zvětšením se ztížila pozice pro menší a střední firmy. Z 256 jednotek se zakázka zredukovala na zhruba 108 území.
Pro rok 2012 ale ministerstvo i Lesy ohlásily znovu návrat k většímu počtu území, na kterých se soutěží. Není to dostatečné?
Pokud jde o rok 2012, tam došlo pouze k optické nápravě. Ze 108 území se soutěží na 117 jednotkách. Došlo k začlenění několika málo území, která jsou naprosto bezvýznamná z hlediska lesnického hospodaření. Cílem bylo s největší pravděpodobností jen zlepšit statistiku. Nic pozitivního to ale nepřineslo.
Jaký by byl ideální počet území?
Dlouhodobě jsem přesvědčen, že počet územních jednotek by bylo vhodné dostat na 170 až 200, tak aby nebyly větší než zhruba 60 tisíc kubíků těžby.
Tendry na letošní rok jste ale nekritizovali jen kvůli tomu.
Největším problémem, ve kterém podle mě selhalo ministerstvo zemědělství i Lesy ČR, byl fakt, že ti, kteří zakázky vyhráli, nejsou nakonec z velké části těmi, kteří uzavřeli smlouvy a realizují je. Vítězové soutěží hromadně odstupovali a přepouštěli pořadí. To je věc, se kterou se nemůžeme smířit, má-li tu existovat rovné prostředí. Jestliže ze 108 jednotek bylo pouze 35 podepsáno vítězi, na 34 územích nakonec těží druhý v soutěži a na 35 jednotkách hospodaří až ten z třetího místa, tak je to jednoznačně ukázka spekulace s lesnickými zakázkami. To bychom znovu neměli dopustit v právě otvíraném tendru.
Kolik kvůli tomu Lesy ČR ztratily peněz?
Například jen na zakázce v oblasti Javorník, kde vyhrála Lesní společnost Trhanov, měl státní podnik Lesy dostat čistý příjem 131 milionů korun. Realizuje to ale druhá společnost v pořadí s garancí příjmu 99 milionů. Na jednotce Jeseník vyhrála firma s nabídkou 148 milionů. Těží se tam ale za 117 milionů. Třetím příkladem je oblast Loučná, kde byla vítězná nabídka 70 milionů. Fakticky soutěž podepsala až třetí firma v pořadí se saldem 33 milionů. To je věc, která nemůže nikoho nechat klidným. Lesy měly reagovat tak, že pokud nepodepíše vítěz, měly soutěž zrušit a vypsat nový tendr.
Lesy ČR letos počítají s rekordním ziskem. Podle exministra Fuksy je to díky tomu, že podnik změnil strategii, a také proto, že už část svého dřeva neprodává přes Hradeckou lesní a dřevařskou společnost. Je to tak jednoduchá rovnice?
To rozhodně ne. Před lety padlo rozhodnutí prodávat část zakázek přes soukromé firmy v režimu „při pni“ a část prodejů realizovat vlastní cestou. Při vlastním prodeji Lesy spolupracovaly s HLDS, která se starala o obchodní činnost. Čísla nakonec ukázala, že prodej v plné režii soukromníků je pro Lesy výhodnější. Soukromá firma je obratnější v oblasti marketingu, tlačí své lidi, aby šli při třídění dřeva až na hranu toho, co zákazník jako dřevo určité kategorie akceptuje.
Metoda prodeje dřeva „při pni“ má řadu odpůrců, vám přijde v pořádku?
Při metodě „při pni“ jsou mnohem menší hospodářská rizika než v momentě, kdy se obchod uzavírá na odvozních místech, kterých můžou být u tak velkého podniku, jakým jsou Lesy ČR, desetitisíce. Při prodeji na stojato je možné ověřit vždy počet poražených stromů. Když se někde vytěží 540 stromů, je jasné, že tam musí zůstat 540 pařezů. Lesy ČR a stát ale mají jiný, mnohem zásadnější problém, než je způsob prodeje dřeva.
Jaký problém?
Považuji za zásadní a dlouhodobě neřešenou záležitost, že Lesy ČR mají ve správě státní lesy, a přitom stát z tohoto majetku nezískává kromě daní vůbec nic. To je klíčové. Vždyť kdekoliv jinde, například v komunálních lesích, mají obce z pronájmu určitou rentu nebo zisk. Stát přitom vložil do podniku zhruba 50 procent lesní výměry České republiky, a přínos z tohoto kroku nemá.
