Na umístění americké protiraketové základny v Česku by kývla téměř polovina manažerů
Souhlasili byste s umístěním americké protiraketové základny v České republice?
• Ano 48,7%
• Ne 42,6%
• Nevím, nemám názor 8,7%
Protiraketový deštník budovaný Spojenými státy má získat další pilíř. USA chtějí mít v Evropě základnu, která má být schopna od roku 2011 likvidovat případné střely z rizikových zemí, jako jsou například Írán nebo Severní Korea. Jedním z kandidátů na vybudování takové základny je i Česko (více na straně 32). Jak takovou možnost vnímají čeští manažeři?
“Těžká odpověď. Neměli bychom se vyhýbat odpovědnosti za obranu svobodného světa, ale na druhé straně budou protiraketové základny prvními cíli jak teroristických, tak i vojenských útoků,” zamýšlí se autor jedné z odpovědí, přičemž jeho váhavý postoj symbolicky vystihuje i výsledek ankety. Pomyslné misky vah zůstaly téměř vyvážené. Odpovědi “ne” i odpovědi “ano” se blížily k padesátiprocentní hranici, nedokázaly ji však překročit. Souhlasná stanoviska nakonec odpor k americkým raketám na českém území o šest procentních bodů předstihla. Deset ze 115 odpovídajících se rozhodnout nedokázalo.
“Pokud chceme být chráněni, musíme podstoupit určitá rizika. Nic na světě není zadarmo. Navíc USA bychom měli být vděčni za existenci republiky jako samostatného státu. Nelze opomenout ani ekonomický přínos, i když v tomto případě není prioritní,” argumentuje jeden z těch, kteří by dali rozmístění střel v tuzemsku zelenou. Ovšem jen s podmínkou, že zde “nebudou umístěny jaderné hlavice”.
Odkaz na historický dluh vůči USA zazněl vícekrát: “Nezapomínejme, že Američané nám v minulém století dvakrát významně pomohli. Bez jejich podpory by po první světové válce nevzniklo samostatné Československo a bez jejich jaderného deštníku by po druhé světové válce západní Evropa nepřežila a z Československa by dávno byla jedna ze sovětských republik. Je čas vracet…”
Další argumenty pro zdůrazňovaly společné politické cíle i sdílené kulturní hodnoty. “Jsme součástí NATO, a pokud nám hrozí nějaké nebezpečí, tak z východu a souhlasit s umístěním raket je to nejmenší, co můžeme pro svoji bezpečnost udělat,” domnívá se jeden z respondentů. A další v podobném duchu dodává: “Nemůžeme pouze užívat výhod našeho členství v NATO. Bude-li protiraketová základna součástí nové koncepce NATO, měli bychom ji jako členská země podpořit. Vybírat jenom třešínky nelze.”
A rovněž případný ekonomický přínos se jeví některým manažerům jako plus: “Základna kromě příjmu z nájmu totiž poskytne také pracovní příležitosti ve svém blízkém okolí.” Další respondent by v umístění základny na území Česka navíc spatřoval i “levný způsob jak získat ochranu proti raketám”.
A o co opírali své pozice odpůrci? Převážně jim vadily velmocenské ambice Američanů. Mnozí se v této souvislosti okamžitě upamatovali na doby sovětských raket, namířených proti západním imperialistům.
“Proboha NE!!!” zhrozil se jeden z manažerů při pomyšlení na americké základny, “už tu byly nějaké sovětské a hnali jsme je svinským krokem, dokonce se toho musel ujmout Mr. Kocáb, aby to klaplo, disidenti v čele s Mr. Havlem za to trpěli ve vězení a celý národ zvonil klíčema – tak proč teď zase někdo jiný? Snad máme nějakou hrdost, ne? Nebo jsou toto nějaké 'mírovější' rakety?” A další píše: “Není to tak dlouho, co jsme tady měli Rusy, nevím v čem by Američané měli být lepší. Přeci jen se říká, že rozdíl mezi nimi je jen v kurzu měny.”
Zkrátka, mnoha respondentům vadí představa podřízenosti vůči USA. “Nebojme se říci ne velmocenským a agresivním snahám, ať už přicházejí odkudkoliv,” nabádá jedna odpověď. Druhá jako by ji doplnila: “Sotva jsme se zbavili ruských, máme zase mít americké? A za co? Za vízovou anabázi od strýčka Toma?”
Ožehavý problém vízové povinnosti Čechů, kteří chtějí cestovat do USA, zazněl v souvislosti s americkými plány vícekrát. Základny by se v určitém případě daly připustit, ale musel by to provázet “alespoň nějaký kšeft, jako např. okamžitě bezvízový vstup občanů ČR do USA”. Proti tomu ale stojí názor, že “výměna za zrušení víz pro Čechy nepřipadá v úvahu - ty musí USA zrušit jednostranně bez kompenzace”.
Věcným argumentem proti základnám byly obavy, aby se Česko nestalo jedním z potenciálních cílů. “Znamenalo by to zvýšené riziko bezpečnosti státu a ohrožení, včetně možnosti teroristických útoků,” píše jeden z respondentů.
“Není rozdíl mezi sovětskými a americkými raketovými základnami z hlediska negativních dopadů na území státu,” odpovídá další manažer a uzavírá, “to už si pak můžeme postavit hustou síť jaderných elektráren vyrábějících elektřinu na export a bude to bezpečnější.”
Odpovídalo 115 manažerů
