Americký vesmírný program narazil na meze úsporných opatření
Loňská prosincová mise k planetě Mars s největší pravděpodobností selhala proto, že se přistávací motor vypnul dříve, než měl. Spojení se sondou je však výsledkem nedostatečného financování a zanedbaných pozemských zkoušek. Vinu tak nesou lidé ve vedení příslušného programu. S odvoláním na zprávu nezávislých odborníků, kteří studii vypracovali na žádost Národní agentury pro letectví a vesmír (NASA), to minulý týden oznámil americký deník The New York Times. Vedení týmu zaměřeného na výzkum planety Mars proto čekají personální změny. Předčasný signál. Ve snaze snížit náklady na vesmírný výzkum vyhlásila NASA před lety nové krédo, které zní „Rychleji, levněji, lépe . Aby je dokázali naplnit, obětovali projektoví manažeři nezbytné testy i realistický odhad rizik. Průzkumný modul opatřený dvěma menšími sondami se podle Thomase Younga, bývalého zaměstnance NASA, stal obětí několika chyb v řízení programu, mimo jiné nesprávného testování před jejich vypuštěním. „Lidé v NASA se snažili dělat více, než na co stačily jejich prostředky. Přitom svým nadřízeným nedostatečně tlumočili své obavy z možných rizik, uvedl v rozhovoru pro The New York Times Thomas Young, který se podílel na nezávislém přezkoumávání neúspěšné vesmírné mise. Young je zároveň bývalým viceprezidentem společnosti Lockheed Martin, která je hlavním dodavatelem zařízení projektu zaměřeného na průzkum planety Mars. „Nikdo neměl ponětí, jakým problémům program čelil, dodal minulý týden na tiskové konferenci v centrále NASA. Neúspěšnou misi k Marsu přezkoumával i druhý tým vedený Johnem Casanim, bývalým šéfem leteckých operací v Laboratoři tryskových motorů při NASA, který nyní šéfuje právě programu zaměřenému na průzkum Marsu. Young i Casani se shodují v závěru, že nebude nikdy možné přesně určit, proč se sonda 3. prosince krátce před přistáním na Marsu odmlčela a spojení se už nikdy nepodařilo obnovit. Testy provedené na modelu sondy za 165 milionů dolarů však naznačují, že spínače umístěné na třech přistávacích stojanech zřejmě vyslaly signál o přistání dříve, než zařízení dosedlo na povrch planety. Tyto signály asi vedly k tomu, že počítač předčasně vypnul přistávací motor, následkem čehož se sonda rozbila o povrch Marsu. K tomuto závěru došly obě odborné skupiny. Sílící bolest. Tým Thomase Younga letos celkem čtyřikrát provedl test signálních spínačů na funkčním modelu sondy, přičemž falešný signál byl vyslán ve všech případech. Tento problém mohl být při testech skutečné sondy snadno odstraněn jednoduchou změnou v softwaru řídícího počítače. Lidé z NASA však funkci spínačů vyzkoušeli jen jednou, přičemž závadu neobjevili, jelikož jejich pozornost upoutal jiný problém. Když chybu opravili, test už nezopakovali. Thomas Young dále tvrdí, že celý program byl financován částkou o třicet procent nižší, než bylo potřeba. Základ tohoto problému vznikl před sedmi lety, kdy se začal rozpočet NASA zmenšovat, a šéf agentury Daniel Goldin proto vyhlásil program úspory nákladů. Namísto misí za několik miliard dolarů, jejichž příprava trvá deset i více let, začala agentura pracovat na menších misích řádově za stovky milionů dolarů. Přípravě každé z těchto vesmírných expedic věnují odborníci dva až tři roky. Odborníci už dříve kritizovali, že ve snaze ušetřit a zkrátit přípravu projektů zanedbává NASA kvalitu. Také Goldin označil tento problém za sílící bolest a nedávno požádal Kongres o peníze na další inženýry, bezpečnostní experty a přípravu nových projektových manažerů. Edward Weiler, který působí ve vedení NASA, tvrdí, že přístup definovaný slovy rychleji, levněji a lépe se osvědčil a nedávná selhání podle jeho slov „pomohla definovat limity této filozofie . Weiler dodává, že od roku 1992 vypravila agentura 146 misí za osmnáct miliard dolarů, z nichž pouhá desítka zkrachovala. „Narazili jsme na hranici strategie rychleji, levněji, lépe a nyní se od této hranice stahujeme, řekl v rozhovoru pro The New York Times Edward Weiler. Vzorky za deset let. Obě zprávy, zveřejněné 29. března, hovoří o selhání komunikace mezi projektovými manažery a lidmi z Laboratoře tryskových motorů, kteří dohlíží na meziplanetární mise. Nedostatečně informováni byli také zástupci dodavatele z firmy Lockheed Martin. O problémech v kalifornské pobočce NASA navíc neměla ponětí ani washingtonská centrála. Agentura proto novým šéfem programu pro výzkum Marsu brzy jmenuje Scotta Hubbarda, který dosud působil v Amesově výzkumném středisku NASA v Kalifornii. Nového ředitele pro výzkum Marsu bude mít i Laboratoř tryskových motorů. Weiler dále oznámil, že bude přehodnocen celý dosavadní styl práce při výzkumu Marsu. Délka přípravy jednotlivých programů by se měla výrazně prodloužit. Dosud NASA chystala expedici na Mars v dvouletém intervalu tak, aby se v roce 2006 mohla pokusit přepravit na Zemi s pomocí robotů vzorky povrchu „rudé planety . Z nejnovějších vyjádření agentury však vyplývá, že tento program nevyvrcholí dříve než za deset let.
