Jestli tato etapa existence CME neskončí žalobami minoritních akcionářů, bude to opravdu velké překvapení
Jsem hrdý, že jsem mohl být součástí této společnosti téměř dvacet let a že se nám dařilo úspěšně pokračovat v práci v tomto období plném výzev. CME je skvělá společnost plná talentovaných lidí. Jsem přesvědčen, že tato společnost má namířeno k budoucím úspěchům. Moje mise v CME je splněna, prohlásil letos v srpnu v rezignační tiskové zprávě Adrian Sarbu, brašovský rodák, který to z režiséra krátkých filmů v Ceaušeskově Rumunsku dotáhl až do funkce šéfa CME. NASDAQ i pražská burza mu ovšem na rozloučenou vystavily vskutku potupné vysvědčení. Kurz akcií mediálního konglomerátu Central European Media Enterprises (CME) vyskočil o více než deset procent. Jakmile trh takhle ocení odchod dlouholetého šéfa, víte, že je co zkoumat.
Příběh spektakulárního vzestupu a pádu CME je pro Česko o to zajímavější, že zlatým vejcem a dlouholetou tiskárnou peněz konglomerátu se sídlem na Bermudách byla tuzemská firma CET 21. Ta drží licence pro vysílání televizních stanic Nova, Smíchov, Fanda, Telka nebo české verze hudební stanice MTV. Pamětníci z řad českých daňových poplatníků si ještě vzpomenou, že na „restart“ Novy přispěli před deseti lety částkou 353,395 milionu dolarů, tedy podle tehdejšího kurzu přibližně 10,4 miliardy korun. Česká republika tehdy prohrála v arbitráži s CME Czech Republic, neboť podle výroku rozhodců neochránila její investice.
Odchod Adriana Sarbua vrtá hlavou pozorovateli dění ve CME o to intenzivněji, že rumunský manažer dostal opravdu velkorysou výslužku. Pohled do finančních výkazů naznačuje, že od roku 2007, kdy Adrian Sarbu nastoupil na pozici provozního šéfa, vykázala firma CME čistý zisk jenom dvakrát. Většinu času žila s mizernými provozními maržemi a loni prodělala „raketu“ podle jakýchkoli měřítek. Jak jinak nazvat ztrátu 561 milionů dolarů před zdaněním?
Není sporu o tom, že vydělávat ve střední Evropě v médiích je kumšt. Je také pravda, že kdekdo před krizí draze nakupoval, a pak musel odepisovat goodwill. A stalo se to i v lepších rodinách. Problematická výkonnost mediálního impéria však časově předchází vypuknutí světové finanční krize, která snížila příjmy z reklamy o desítky procent, a to stojí za zamyšlení.
Ronald Lauder, který býval hlavním investorem v CME, musel mít pro Adriana Sarbua opravdu velkou slabost. Nehledě na vysoké kumulované ztráty dostal Sarbu letos na jaře novou smlouvu platnou až do roku 2016, v níž se kromě velmi slušného platu společnost CME mimo jiné zavázala k výplatě zlatého padáku 5,4 milionu dolarů. V době, kdy se smlouva podepisovala, pálila CME hotovost rychlejším tempem než hummer benzin. Navíc bylo zjevné, že nápad tlačit zadavatele reklamy do prudkého navýšení cen, když se Česko pořád potýká s anemickou spotřebou domácností, nemůže vyjít ani náhodou.
Všechno zmíněné utrácení se dělo k velmi malé radosti amerického mediálního giganta Time Warner. Ten v současnosti drží ve CME největší balík akcií (49,9 procenta) a naposledy nalil do firmy stamiliony dolarů nákupem preferenčních akcií letos v červnu, kdy převzal nad CME kontrolu. Pokud Time Warner nepřispěchá opět na pomoc, nebude firma CME „schopna dostát svým splatným závazkům ani financovat provoz“, jak konstatuje poslední report o finanční situaci CME za třetí čtvrtletí 2013. Tak teď ještě nalít Sarbuovi do nového začátku do nějakého jeho projektu tři miliony dolarů, neboť kontrakt je svatý, a restrukturalizace jako řemen může začít.
Jestli tato etapa existence CME neskončí žalobami minoritních akcionářů, bude to opravdu velké překvapení. Tentokrát však aspoň nebude možné žalovat Českou republiku.
O autorovi| Miroslav Zámečník • zamecnik@mf.cz
