Bývalý katolický biskup vyhrál prezidentské volby v druhé nejchudší jihoamerické zemi
Jižní Amerika se mění. Od brutálních pravicových diktatur a častých vojenských pučů, které ještě docela nedávno ovládaly řadu zemí tohoto kontinentu, směřuje k osvojování návyků, jako jsou demokratické volby, uznání jejich výsledků a klidné předání moci. Celkem pochopitelným trendem současné Jižní Ameriky jsou vlády levice či levého středu, i když i na této straně politického spektra se najdou výrazné rozdíly.
Výrazné změny v posledních dnech zažívá také Paraguay, po Bolívii nejchudší stát na kontinentu. Zemi, která kdysi platila za „Švýcarsko Jižní Ameriky“, dnes dominuje korupce a kriminalita, čtyři z deseti obyvatel žijí pod oficiální hranicí chudoby a veškeré bohatství má pod palcem jen úzká skupinka lidí. To už je slušný potenciál na výměnu vládnoucí garnitury, jež v podobě strany Colorado řídila Paraguay dlouhých 61 let, včetně pětatřicetileté vojenské diktatury prezidenta Alfreda Stroessnera (1954 až 1989). „Přání lidu“ se vyplnilo po prezidentských a parlamentních volbách 20. dubna, v nichž zvítězil kandidát opozice, bývalý katolický biskup Fernando Lugo, a jeho široká koalice levého středu zvaná Vlastenecká aliance pro změnu.
KATEDRÁLOU SE MU STALA ZEMĚ
Charismatický vítěz voleb Fernando Lugo (56) má schopnost sjednocovat, vycházet v ústrety, ale zároveň neustupovat v podstatných věcech. To jsou vlastnosti vhodné pro politika a koneckonců i pro katolického kněze, kterým Lugo ještě donedávna byl. Církvi věnoval přes 30 let života. Nikdy se nespokojil jen s kazatelnou, ať už působil jako misionář v Ekvádoru nebo šířil teologii osvobození mezi nejchudšími obyvateli své diecéze v San Pedru.
Když Paraguayci zaplnili ulice při protivládních demonstracích v březnu 2006, byl otec Lugo vybrán, aby přečetl společně vypracovaný projev. Tím, že podpořil nově vzniklé hnutí Občanský odpor, se „zapojil“ a politika ho již nepustila. „Převzal jsem na sebe závazek a nemohl na něj rezignovat,“ prohlásil k tehdejším událostem, do nichž stále vstupoval jako biskup diecéze San Pedro a ředitel katolické koleje.
Brzy poté přišla výzva, kterou před něho postavili zástupci nejrůznějších sociálních vrstev - totiž kandidovat na prezidenta Paraguaye ve volbách v dubnu 2008 a postavit se straně současného prezidenta Nicanora Duarteho. Vousatého obrýleného muže, jenž často nosí farmářský klobouk a sandále, proto čekalo koncem roku 2006 zásadní rozhodnutí. Buď církev, nebo politika. Paraguayská ústava totiž zapovídá duchovním usilovat o veřejnou funkci.
„Jsou rozhodnutí, o nichž člověk přemýšlí dlouho. Ale mnohdy přijímá rozhodnutí pod tlakem reality. Pod tlakem událostí. Tohle bylo jedno z nich,“ odpověděl na dotaz, co cítil, když 22. prosince 2006 rezignoval na kněžský úřad a dal své síly k dispozici světským záležitostem.
Ještě před oznámením prezidentské kandidatury Lugo obdržel dopis, v němž ho Vatikán varoval před sankcemi (zákaz vykonávat církevní úkony), které budou následovat, rozhodne-li se do voleb zasáhnout. Zároveň jeho rezignaci Vatikán neuznal. „Kanonické právo kněžím zakazuje zapojovat se do činnosti politických stran nebo odborových hnutí,“ uvedl k případu kardinál Giovanni Batista Re, prefekt vatikánské kongregace pro biskupy. Lugo ale pevně stál za svým rozhodnutím, ať už by ho papež Benedikt XVI. přijal, nebo potrestal. „V politice už jsem,“ dodal „padlý kněz“, jak je Lugo nazýván paraguayskou pravicí.
UMÍRNĚNÝ LEVIČÁK
Lugo se jako politik jistě řadí k levici. Rozhodně však odmítá kritiku, že by se zhlédl v radikalismu vůdců Bolívie a Venezuely, kteří zestátňují jeden sektor za druhým. Naopak tvrdí, že „Paraguay si musí najít vlastní cestu“, jež nevylučuje ani spolupráci se Spojenými státy americkými. Srovnání s venezuelským prezidentem odmítl už loni. „Chávez je voják a já se opírám o náboženství. Moje kandidatura vyrostla na žádost lidí, zrodila se odlišným způsobem,“ vysvětlil Lugo. Spíše se hlásí k brazilské hlavě státu Ináciu Lulovi da Silva nebo svým ženským protějškům z Argentiny a Chile – Cristině Fernándezové, respektive Michelle Bacheletové. Lugo, který se ujme vlády v Paraguayi 15. srpna, se vyslovuje jednoznačně ve prospěch sociální spravedlnosti. Podle něho hlad, nezaměstnanost či nedostatečný přístup ke zdravotním službám a vzdělání nesouvisejí s ideologií.
Co svým voličům bývalý kněz, který v jednokolových volbách porazil o deset procent kandidátku vládní strany Blanku Overalovou, slíbil? Především zemědělskou reformu, jež by zajistila chudým farmářům možnost obdělávat vlastní půdu v zemi, kde většinu zemědělské půdy a farem s dobytkem vlastní malá skupina bohatých. Prioritní záležitostí je pro Luga také nové znění (nevýhodné) smlouvy s Brazílií o dodávkách energie z největší hydroelektrárny světa v paraguayském Itaipú. Elektřinu Paraguay vyváží, a kryje tím nemalou část výdajů státního rozpočtu. Teď hodlá zvýšit ceny, což ale naráží na odpor brazilského souseda a spoluvlastníka energetického gigantu. „Smlouva se měnit nebude,“ prohlásil brazilský prezident Lula ihned po gratulaci Lugovi k vítězství ve volbách.
OMEZENÉ MOŽNOSTI
„Exitují dva typy politiků, ti, kteří z politiky žijí a využívají jejího vlivu, a ti, kteří žijí pro politiku a hledají jejím prostřednictvím společný prospěch, dobro pro většinu,“ říká Lugo se svým typickým přízvukem z často používaného jazyka guaraní, který musel zvládnout již v časech Stroessnerovy diktatury.
V jedné z nejzkorumpovanějších zemí Jižní Ameriky a ráji pašeráků ho v tažení za lepší Paraguayí čekají nelehké úkoly: velká chudoba, vysoká negramotnost, 300 tisíc bezzemků, rozsáhlá šedá ekonomika.
Podle analytika Riordana Rotta z organizace Western Hemisphere Studies má ale Lugo jen omezené možnosti k práci. „Ekonomická situace dává novému týmu jen malý prostor k manévrování, zato velký prostor pro neúspěchy,“ citovala jeho slova agentura AP.
Dalším problémemm je pro Luga i fakt, že jeho koalice nezískala v dvoukomorovém Národním kongresu většinu, a tudíž se nový prezident bude muset na všem nejprve dohodnout s paraguayskou pravicí. Navíc vítězné uskupení Vlastenecká aliance pro změnu je slepenec tvořený deseti stranami (včetně největší opoziční Skutečné radikální liberální strany), odbory a skupinami farmářů. Jde celkem o třicet subjektů, které udržet pohromadě bude velmi složité, a najít jakýkoli názorový kompromis jakbysmet.
„Rozhodli jste, že Paraguay bude svobodná a nezávislá. Je to historický krok,“ řekl šestapadesátiletý Lugo nadšeným davům při svém prvním projevu po vítězství. Cesta k naplnění slibů a očekávání bude však dlouhá a trnitá.
BOX
„Biskup chudých“ v datech
- Narozen 30. května 1951 v San Solanu
- Vstoupil do noviciátu (březen 1970)
- Vystudoval teologii na Katolické univerzitě v Asunciónu
- Katolický kněz (srpen 1977- leden 2007)
- Misionář v Ekvádoru (1977-1982)
- Studium na Gregoriánské univerzitě v Římě (1983-1987)
- Profesor na vyšší teologické škole v Asunciónu (od 1987)
- Biskup diecéze v San Pedru (1994-2005, poté již jen emeritním biskupem)
- Podpořil vznik opoziční organizace Občanský odpor (březen 2006)
- Rezignoval na kněžský úřad (prosinec 2006)
- Vítěz prezidentských voleb (duben 2008)
- Ujme se úřadu (15. srpna 2008)
