Finanční systém se v uplynulých letech zcela odchýlil od svého původního poslání
Uplynulých deset dní přineslo dvě významné zprávy týkající se obří americké banky Goldman Sachs – dobrou a špatnou. Začněme dobrou. „Nejúspěšnější“ firma amerického Wall Streetu posledních desetiletí vydělala za první čtvrtletí letošního roku 3,46 miliardy dolarů čistého – v meziročním srovnání nárůst o úctyhodných 91 procent. To je potěšitelná zpráva jak pro vlastníky, jejichž zisk na akcii se vyšplhal na 5,6 dolaru, tak pro zaměstnance, kteří si na odměnách za první čtvrtletí rozdělí 5,5 miliardy dolarů. A teď ta špatná. Americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) vznesla předminulý pátek proti finančnímu domu Goldman Sachs obvinění ze střetu zájmů. Banka se protiprávního jednání dopustila údajně tím, že prodávala cenné papíry odvozené z hypoték vybraných hedgeovým fondem Paulson & Co., který poté na trhu sázel na jejich pokles.
Nic než sázka
Nynější obvinění banky Goldman Sachs však obrací pozornost k mnohem závažnější otázce. Finanční systém se v uplynulých letech zcela odchýlil od svého původního poslání – shromažďovat peníze, které budou následně ve formě půjček použity na rozvoj průmyslu či technologií, a koneckonců i hypoték a spotřebitelských úvěrů na zvýšení životní úrovně obyvatel. Různé strukturované cenné papíry – například CDO či CDS – za desítky miliard dolarů, jež figurovaly v obchodech téměř všech firem z Wall Streetu, však nevytvářely žádné zdroje peněz pro nikoho. Byly pouze sázkou, která umožňovala spekulantům zvyšovat bank, aniž by byl financován jediný projekt či dům.
Příkladem může být investiční instrument s názvem Abacus 2007-AC1, na nějž se SEC v případě banky Goldman Sachs zaměřila. Ten totiž neobsahuje žádné reálné hypoteční obligace, ale pouze jakési pojistky proti jejich krachu. Řečeno jinak, investoři ve skutečnosti neinvestovali, ale pouze sázeli na úspěch či krach daných obligací. Žádná z dotyčných stran přitom nevytvořila ani nevlastnila skutečné hypotéky či z nich odvozené bondy. Je toto aktivita, kterou bychom po regulovaných, a tedy i státem zaručených bankách vyžadovali? Asi těžko.
Obří chobotnice Proč si však SEC vybrala právě peněžní ústav Goldman Sachs ke svému prvnímu zákroku vůči obchodní transakci, která „investorům“ umožnila vydělat na kolapsu trhu s bydlením? Možná je to jen součástí hry prezidenta Baracka Obamy, který se nyní v senátu snaží protlačit reformu dohledu nad finančním trhem. Právě obvinění této dravé banky by mohlo Obamově administrativně přijít v jejím tažení vhod. Vždyť kdo jiný by měl být symbolem nenáviděného Wall Streetu než banka Goldman Sachs, o níž se provokativní novinář Matt Taibbi neváhal vyjádřit jako o „obří vyděračské chobotnici ovinuté okolo obličeje lidstva, neúprosně strkající svá chapadla všude tam, kde jsou cítit peníze“. Banka samozřejmě popírá, že by na jejím jednání bylo cokoli nezákonného. V případě Abacus se brání tím, že na dotyčné transakci v souhrnu tratila 90 milionů dolarů. „Přece bychom nesestavili investici, při které bychom přišli o peníze,“ tvrdí. Dle lidí, kteří jsou s případem seznámeni, však banka vykázala z obchodu ztrátu, neboť se jí nepodařilo prodat veškeré zamýšlené cenné papíry.
Modlit se za horší zprávy Každopádně to zatím vypadá, že se schyluje k jedné z největších právních bitev v moderní historii bankovních služeb. Časem zřejmě přibydou i další, neboť z podobných praktik jsou podezírány i Deutsche Bank, UBS či Merrill Lynch. Goldman Sachs chce svou pověst budovanou 140 let razantně bránit. „Výzvám jsme čelili již dříve a naši lidé vždy odpověděli svými schopnostmi, talentem a zaměřením se na zákazníka. Učiníme to i nyní,“ uvedl v hlasovém e-mailu pro zaměstnance šéf banky Lloyd Blankfein. Nebude to však jednoduché. Případ dostala na starost newyorská soudkyně Barbara Jonesová, která dohlížela například na kauzu bývalého šéfa zkrachovalé společnosti WorldCom Bernarda Ebberse. Ten si nyní odpykává trest 25 let vězení za přehlížení jednoho z největších podvodů v amerických dějinách. Lidé z bankovního domu Goldman Sachs proto mohou jen doufat, že špatné zprávy o jejich údajně nekalých obchodních praktikách přebijí zprávy ještě horší. Profesor James Post ze School of Management při Bostonské univerzitě k tomu dodává: „Možná by se měli modlit za nějaké nové zprávy z Vatikánu nebo o novém výbuchu sopky, jež by je mohly dostat z titulních stránek.“
