Daňové přiznání připraví technologické zaměstnance o celý majetek
TISÍCE ZAMĚSTNANCŮ technologických firem a internetových startupů nemohou spát kvůli obrovským daním, které nejsou schopny zaplatit. Letošní termín pro podání přiznání ve Spojených státech se stal osudným pro inženýry a manažery, kteří od svých zaměstnavatelů získali jako motivační prvek akciové opce a využili je k nákupu cenných papírů. Nemilosrdný pád burz na americkém kontinentu je připravil o potenciální milionové zisky, které však musejí zdanit. Místo velkého bohatství jim tak neznalost domácích tvrdě koncipovaných finančních zákonů způsobila nesplatitelné dluhy. Loterie se nevyplatila. Účetní a politici od Silicon Valley po Boston si stěžují, že jsou zaplaveni hororovými životními příběhy lidí, kteří si mysleli, že je zaměstnanecké opce dostanou mezi finančně zajištěnou vrstvu. Místo toho jsou zavaleni obrovskými daňovými účty za zisky, jež ani neviděli. Mnoho řadových pracovníků dluží dokonce více, než kolik činí současná hodnota jejich akcií na trhu. Jeffrey Chou, bývalý vývojový inženýr u Cisco Systems, musí na daních zaplatit 2,5 milionu dolarů. Minulý rok totiž využil motivační strategie firmy a prostřednictvím opcí nakoupil papíry amerického výrobce síťových komponentů. Dvaatřicetiletý Chou v deníku LA Times přiznává, že na dluhy nevystačí ani veškerý jeho majetek. I když prodá třípokojový byt v Kalifornii, ve kterém bydlí se svou ženou Cindy a osmiměsíční dcerou, zůstane rodina v minusu. „Nemůžu spát ani jíst. Nejsme schopni zaplatit, jsme na mizině, říká Chou. Bývalého zaměstnance Cisco Systems udržuje v malé naději jen rostoucí iniciativa podobně postižených lidí, kteří se snaží lobbovat za změnu pravidel, jež je chytily do pasti. Problémem ale je, že jejich šance na úspěch není příliš velká. Všeobecně se totiž mezi politiky a zákonodárci mluví o tom, že oběti vděčí svému osudu za vlastní nenasytnost a špatné plánování. V podstatě se pustily do akciové loterie a prohrály. Kongresmani se jejich osudy zatím příliš zabývat nechtějí. Náramky zrezivěly. Spousta postižených zaměstnanců věřila, že dělají pro svou společnost správnou věc. Po realizaci opcí získané akcie neprodali okamžitě na burze, ale drželi je dále. Připravili se tak o možné zisky. Někteří z nich neměli o daňových důsledcích svého jednání ani potuchy. Mnozí také hovoří o tom, že se tím snažili být loajální vůči firmě. „Byl to nový fenomén. Spousta lidí se s prémiemi od zaměstnavatele v podobě opcí setkala poprvé, poznamenává Marilynn Goldbergová z Portal Software, jež na daních dluží půl milionu dolarů. V době technologického boomu byly zvýhodněné nákupy akcií běžným motivačním prostředkem stovek internetových a technologických společností. Opce přezdívané „zlaté náramky , které zejména v anglosaských státech sloužily jako nástroj udržení hlavně vrcholových manažerů ve firmách, se v nové ekonomice staly naprosto běžnou věcí. Internetové a telekomunikační společnosti je rozdávaly někdy i asistentkám. Chou vloni využil lákavé nabídky a zmíněnou cestou nakoupil sto tisíc firemních akcií, když za jednu zaplatil symbolickou cenu v rozmezí pěti až deseti centů. Tehdy je mohl obratem na burze prodat za šedesát až sedmdesát dolarů. Rozdíl mezi cenou, kterou zaplatil, a tržním kursem v době nákupu (přibližně 6,9 milionu dolarů) představuje zdanitelný výnos, přestože se uvedený zisk ve skutečnosti nerealizoval. Celkem tak musí státu odvést 2,5 milionu dolarů. Když akcie prodá v současnosti, získá přibližně 1,6 milionu USD. Šéfové uniknou. Daňové právo ve Spojených státech v této oblasti umožňuje výjimku. Cenné papíry by však museli současní nešťastníci prodat do konce minulého roku, pak by totiž zaplatili daně ze skutečného zisku. Někteří o časovém testu v zákonu nevěděli, nebo doufali, že akcie nemohou spadnout tak hluboko. Index Nasdaq Composite, který zahrnuje hlavně technologické tituly, z loňských maxim nad hranicí pěti tisíc bodů klesl na úroveň okolo dvou tisíc. „Ciscu jsme věřili, papíry byly tak stabilní. Myslel jsem, že se takové věci můžou stát jenom lidem z „dotcom firem, a ne inženýrovi ze Cisco Systems, uvádí Chou. Tiskový mluvčí jeho bývalého zaměstnavatele Steve Langdon tvrdí, že společnost ze San José své pracovníky na úskalí akciových opcí připravila v rámci školení a seminářů. Zajímavé je, že vrcholoví manažeři se z podobných obtíží mohou celkem snadno dostat. Některé společnosti totiž svým šéfům dovolily nákup akcií během loňského roku zpětně zrušit, pokud propad na burze byl markantní. Americká komise pro cenné papíry SEC (Securities and Exchange Commission) takový krok schvaluje. Připomíná ale, že společnosti musí adekvátně zvýšit své náklady, což sníží jejich vykázaný zisk.
