Ve třetím čtvrtletí byly klíčové zásoby
Český statistický úřad si minulý týden zveřejnění údajů o hrubém domácím produktu rozložil do dvou etap. Nejprve oznámil, že HDP loni neklesl o dvě, ale o osm desetin. Poté informoval o předběžných údajích o HDP ve třetím čtvrtletí 2000: růst 2,2 procenta meziročně (oproti druhému čtvrtletí po sezonním očištění plus 0,3 procenta), v kumulaci za tři kvartály pak 2,8 procenta. Revize zároveň s novým číslem by aktuální údaje zamotala. Mohly by vzniknout pochybnosti, i když pro ně není důvod. Takhle byl čas si zvyknout. Bez zlomků. Šest desetin dolů je dost. Vlastně se tak ze stagnace stal zřejmý pokles. Jak vyplývá z přiložené tabulky, v největší míře to má na svědomí loňské druhé čtvrtletí, kde revize ubrala z indexu devět desetin, což ve stálých cenách představuje přes tři miliardy. O více než dvě miliardy však klesl i objem v prvním čtvrtletí 2000, takže nakonec vychází letošní druhý kvartál o dvě desetiny lépe, než říkaly původní údaje, a první zase o desetinu hůře. Podle informace předsedkyně ČSÚ Marie Bohaté se revidovalo ze tří důvodů: jednak Česká národní banka v září upravila příjmy a výdaje v platební bilanci, jednak se změnila metodika vykazování zahraničního obchodu (zušlechťovací styk), jednak už byly k dispozici zpřesněné údaje o tvorbě kapitálu a spotřebě domácností. Hlavním cílem této mimořádné revize byla objektivizace letošních údajů. To nelze než vítat a analytici se ani nebouřili. Proč taky, když ve statistice bude dál trvat konflikt mezi přesností a včasností údajů, na nějž rád upozorňoval nedávno překotně odvolaný první náměstek předsedkyně ČSÚ Jan Fischer. V červnu 2001, kdy budou k dispozici ucelené národní účty za předloňský rok, přijde revize řádná, která sáhne hlouběji do minulosti. Poté se opět přesvědčíme, že pro hodnocení ekonomiky jsou důležité především trendy a celá čísla. Na zlomky není možné přísahat. Rozchod. Není tudíž tak důležité, že některá analytická pracoviště zvýšila odhad letošního růstu o desetinku nebo dvě blíže ke třem procentům. Jde o hybné páky. Na zajímavou okolnost upozornil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Jan Heller: na tvorbě hrubého domácího produktu se zvýšil podíl průmyslu (zhruba pětatřicet procent), který zabezpečil tři čtvrtiny růstu. Výrazně se to projevovalo v exportu těžícím z konjunktury především v západní Evropě. V prvním čtvrtletí měl také čistý export býčí sílu a přispěl nejvyšší měrou, bezmála dvěma procentními body, k celkovému růstu. Tehdy se ještě zdálo, že tentokrát by to všechny výdajové složky domácího produktu – konečná spotřeba, tvorba hrubého kapitálu a vztah k zahraničí – mohly táhnout spolu. Ve druhém kvartále se to ale zlomilo. Vedle mírně se zvyšující spotřeby domácností působí na ekonomický růst stále silněji investice. Ty ale mají kromě nesporných předností tu nevýhodu, že stimulují vývoz. V kombinaci s vysokými cenami nerostných paliv a posílenou korunou vůči dolaru se to projevilo v tom, že čistý vývoz ve druhém čtvrtletí provedl čelem vzad a ve třetím už působil proti růstu silou čtyř a půl procentního bodu. Jede se dál. Tendence k prohlubování ekonomické nerovnováhy už při poměrně mírném ekonomickém růstu je hlavním rizikem budoucího vývoje. Tím spíše, že v příštím roce nelze očekávat obrat k lepšímu (viz analýza Malý růst, velká rizika, str. 88 a 89). Různý náhled na velikost tohoto nebezpečí bude zřejmě zdrojem napětí mezi vládou a centrální bankou, i když většina odborníků předpokládá, že absence inflačních tlaků nedovolí ČNB sáhnout na sazby. Vzhledem k této situaci byly poslední údaje o hrubém domácím produktu přijaty „na nejvyšších místech poměrně střízlivě. Nebetyčný optimismus z počátku roku je pryč i ve vládě. Všeobecný je i názor, že přes předpokládané ochabnutí konjunktury v západní Evropě a USA se růst tuzemského hrubého domácího produktu příští rok zrychlí. Výrazným podpůrným argumentem je zvyšování zásob, které obyčejně předznamenává zahájení nebo pokračování konjunktury. A ve třetím čtvrtletí se zásoby zvýšily o šestatřicet miliard, takže se staly nejsilnějším faktorem růstu. V Patrii Finance spočítali, že pokud by změna zásob zůstala na loňské úrovni, klesl by HDP o jedno procento.
