OBCHOD V NOVÉ DIMENZI Sledování pohybu zboží už hezkých pár let usnadňují čárové kódy. Nyní se však rýsuje i jiná možnost - mikročipy. Na rozdíl od kódů vyžadují podstatně méně spolupráce s obsluhou čtecího zařízení. Možná se i v Česku za pár let dočkáme automatické pokladny.
Firma Metro postavila modelový hypermarket budoucnosti vybavený RFID čipy v německém Rheinbergu u Duisburgu.
OBCHOD V NOVÉ DIMENZI Sledování pohybu zboží už hezkých pár let usnadňují čárové kódy. Nyní se však rýsuje i jiná možnost - mikročipy. Na rozdíl od kódů vyžadují podstatně méně spolupráce s obsluhou čtecího zařízení. Možná se i v Česku za pár let dočkáme automatické pokladny. Zákazník prochází samoobsluhou, vybírá si zboží a nakonec s plným vozíkem projede pokladnou, kde ostatně žádná pokladní nesedí. Nahradilo ji čtecí zařízení, jež automaticky zaznamená veškerý nákup, spočítá ceny a vystaví účet. A možná, že se suma odečte přímo z konta zákazníka. V každém případě se pošle informace do centrální evidence, aby bylo zřejmé, kolik zboží zůstává na skladě. Každý produkt totiž obsahuje kouzelný mikročip RFID. Technologie RFID (Radio Frequency Identification) využívá rádiových vln (frekvence 2,45 Gigahertz) k identifikaci osob nebo objektů a ve své podstatě není ničím novým. Byla využívána už v druhé světové válce k rozeznání nepřátelských a vlastních letadel. V sedmdesátých letech minulého století se s její pomocí vybíralo elektronické mýtné při cestě tunely v New Yorku. Osvědčila se i při placení v závodních kantýnách nebo při kontrole vstupu do některých objektů. Do centra pozornosti široké veřejnosti se však dostala teprve nedávno, když se o ni začaly zajímat některé obchodní řetězce. TEORIE NEZABÍJÍ Základem komunikace je výměna dat mezi nosičem informací (nazývá se TAG nebo Smart čip) a počítačem. Nosiče informací se dnes vyrábějí v mnoha velikostech, s různou kapacitou a dosahem. Některé jsou tak malé, že se mohou voperovat zvířatům pod kůži. Všechny jsou však dostatečně odolné vůči tepelným šokům, chemikáliím, špíně a vlhkosti. Proti vlivům okolí jsou téměř imunní, ale železné předměty nebo výskyt elektromagnetického záření ovlivňují vzdálenost, na niž lze čipy číst. Nosiče informací jsou buď aktivní nebo pasivní. První skupina má cívku, paměťový polovodičový čip a interní baterii, druhá přijímá energii z antény. Zatímco pasivní TAGy mají zanedbatelné požadavky na údržbu a teoreticky nekonečnou životnost, práceschopnost aktivních TAGů je omezena kapacitou baterie. Čip je většinou připojen k zásilce, vozidlu, nebo k produktu samotnému a uchovává informace v paměti a putuje s produktem. Má podobu třeba papírové nálepky nebo štítku. Mikročipy ale mohou být zapuštěny přímo do výrobku nebo do dodávky. PRO OBCHOD A LOGISTIKU Když se v roce 1966 začal na zboží objevovat čárový kód, také se hned nesetkal s pochopením. Jeho zavedení si vyžádalo velké náklady, včetně změny organizace práce. Brzy se ale ukázalo, že představoval obrovský pokrok. Ale pokladní pořád musí vzít zboží do ruky, přejet kód čtečkou, zákazník si pak ukládá nákup do tašek. To velice zdržuje provoz. Náhradou by mohl být právě čip RFID. Má dostatečnou kapacitu, aby mohl obsahovat mnoho údajů o ceně, ale i o původu zboží. Paměť takového čipu by měla být dva kilobajty. Ale pouhá náhrada za čárový kód by bylo málo. Čip RFID toho umí daleko víc - může zaznamenávat celý řetězec úkonů, od prvovýroby přes zpracování finálního produktu, jeho skladování, přepravu do prodejny až po zaplacení na pokladně. Proti čárovému kódu znamená velký přínos především informace o tom, z čeho a kdy bylo zboží vyrobeno, kudy putovalo a zda do něho během transportu někdo zasahoval. To je důležité z hlediska možných reklamací. Ale existoval by také přehled o tom, kde se právě zboží nachází, zda je na cestě, nebo už ve skladě a tak dále. Tím by se zlepšil způsob objednávání, snižovaly by se zbytečné zásoby a na druhé straně by minimalizovalo nebezpečí, že bude zboží vyprodáno. Aktivní přepisovatelný čip RFID umožňuje identifikovat kontejnery na vzdálenost až několika set metrů. To skýtá velké možnosti kontrolovat jejich pohyb na rozsáhlém území. Proběhly například úspěšné pokusy s čipy při oběhu kovových sudů na pivo. Americký obchodní řetězec Wal Mart už začal od svých dodavatelů požadovat označování palet, takže dodavatel i příjemce mají v reálném čase k dispozici stejnou informaci v elektronické podobě. V Evropě se možnostmi a dalšími aplikacemi této technologie zabývají především obchodní řetězce, například Tesco a Metro. NEPLEŤ MĚ, KDYŽ ČTU
Popsaná technologie však má i svá úskalí. První potíž vzniká, když je signál jedné čtečky rušen signálem čtečky jiné. Dalším problémem je skutečnost, že pokud čtečka vyšle signál, odpovídají najednou všechny čipy v jejím dosahu, a tím se vzájemně ruší. Kapaliny pohlcují radiový signál čteček a kovy jej odrážejí nebo stíní. Tvrdým oříškem také zůstává deaktivace rádiových čipů po té, co projdou pokladnou obchodu. Na řešení těchto problémů usilovně pracují týmy specialistů jak v USA, tak v Evropě.
Už od dubna roku 2003 testuje Metro Group ve svém středisku Future Store v Rheinbergu u Duisburgu, společně se svými partnery, nové technologie v obchodu. Také už tři roky pracuje organizace EPCglobal, jež sdružuje výrobce, obchodníky a experty z řady oborů. Zabývají se elektronickým kódem pro produkty (EPC), který se skládá s evropského číselného označení artiklu (EAN) a devítimístného sériového čísla.
Společnosti Metro a GS1 Germany se loni na podzim dohodly na vybudování laboratoře, jejíž hlavním cílem je další rozvoj technologie RFID v rámci spolupráce s výzkumným centrem EPCglobal Inc. v Atlantě v USA. Ta má ještě další tři centra, z toho dvě v USA a jednu na Tchaj-wanu. Německá laboratoř se bude zabývat aplikacemi druhé generace rádiových čipů a v Evropě zaujímá ojedinělé postavení.
Na základě výsledků několikaletého výzkumu MIT (Massachusetts Institute of Technology) v Bostonu byla založena organizace Auto-ID Center, která vyvíjí počítačovou síť, jež dokáže sledovat pohyb čipů RFID. Její provoz sponzorují společnosti jako Coca-Cola, Gillette, Wal-Mart a další. Organizace AUTO-AD Labs zase dále vyvíjí RFID technologii, tak aby co nejlépe odpovídala požadavkům průmyslu. Společnost IBM představila nové služby, software a technologii, jež mají přispět k rychlejšímu prosazování radiofrekvenční identifikace a na ní založených řešení a zúročuje tak investici 250 milionů dolarů do technologie senzorů. IBM také vstupuje na trh tiskáren rádiových štítků, které dokáží tisknout jak tradiční čárové kódy, tak štítky RFID. Díky tomu pomůže zákazníkům, včetně menších a středně velkých firem, snadno přejít z čárových kódů na technologii rádiové identifikace.
VYBERE SI KAŽDÝ
Téměř každý den se objevují nové možnosti uplatnění technologie bezdotykové identifikace a přenosu dat na fyzikální bázi elektromagnetických střídavých polí. V Evropské unii se připravují projekty jak rychle a snadno dohledat původ potravinářského zboží, jak získat přehled o prodeji tabákových výrobků vzhledem k daňovým zákonům atd.
RFID se nasadí i do boje s paděláním léků a jejich obalů. Mezinárodní svaz výrobců léčiv (IFPMA) oznámil, že až sedm procent světového obchodu s léčivy jsou napodobeniny - což představuje ve finančním vyjádření více než 25 miliard eur.
Proto Společnosti Unisys a SupplyScape spustily pilotní program s miniaturními RFID čipy k zabezpečení léčiv. Bude stopovat distribuci analgetik z produkce Purdue Pharma z výrobních hal až do regálů obchodů H. D. Smith, sedmého největšího prodejce v USA.
Předpokládá se, že v budoucnu budou podobný systém muset v některých amerických státech provozovat všechny farmaceutické firmy. Očekávají, že projekt povede k vytvoření amerického národního standardu pro sledovací systémy, jež by měly zvýšit bezpečnost pacientů a snížit krádeže a zneužívání léčiv.
Rádiové čipy se zalíbily také americkému ministerstvu obrany. Jeho dodavatelé budou jimi muset označovat všechny výrobky, u nichž to bude jen trochu možné. Ostatně v rámci všech armád se RFID otevírají nečekaně široká pole aplikací.
UŽ MÁTE SVŮJ ČIP? Jak vzrůstají možnosti této technologie, tak rostou obavy jejich odpůrců. Mají strach, že ztratíme soukromí a tím i svobodu, že budeme stále pod dohledem. Kdo má patřičné čtecí zařízení, mohl by sledovat majitele pasu s rádiovým čipem. USA už začínají vydávat cestovní pasy opatřené rádiovým čipem, který bude obsahovat i biometrická data o svém majiteli. Evropská unie nechce zůstat pozadu a uvažuje využít tuto technologii v jednotném identifikačním systému. Prvním krokem by mělo být vydání identifikačních karet s číslem zdravotního pojištění. Některé čipy nepůjdou odstranit. Už se testují lahvičky na šampony, v nichž je čip zalitý. Byl to požadavek obchodníků, kteří se obávají, že zákazník v samoobsluze sejme štítek s čipem z levného zboží a přilepí jej na luxusnější produkt. Potom si ale člověk odnese aktivní čip domů. Kdyby byl takový vysílač umístěn v botách, bylo by možno sledovat, kudy člověk chodí. Připomeňme, že s čipy koketovala firma Benetton, která chtěla sledovat oběh svého zboží. Zákazníkům se ale vůbec nelíbilo, že by měli být sledováni, a od záměru bylo hned upuštěno. A co označené bankovky? Od roku 2001 testovala Evropská centrální banka čipy firmy Hitachi a je s nimi prý velmi spokojena. Čip je tlustý pouhých 0,06 milimetru a veliký 0,4 milimetru. Nebude prý problém na dálku zjistit, kde se jaká bankovka nachází a oběživo bude obtížně zfalšovatelné. A CO MY?**
Obchodní řetězec Tesco chce do dvou let v Česku zavést takzvané samoobslužné pokladny, které by byly doplňkem klasických pokladen. Zákazník si na nich sám zboží namarkuje a u automatu zaplatí buď kartou, nebo v hotovosti. Nepůjde však o technologii rádiové identifikace. Podle informace tiskových mluvčích jak Tesca, tak Makra (součást světového řetězce Metro), zatím se s čipy RFID v Česku nepočítá.
To ovšem nevylučuje, že se situace v budoucnost nezmění.
Vývoj bude směřovat k označování veškeré produkce elektronickými čipy. Na tom se shodují jak příznivci, tak i odpůrci této technologie. Zatímco jedni z toho mají radost, druzí mají strach.
