Krocení lvů, drezura slonů i cvičení nebezpečných tygrů. ,Zábavu‘, která návštěvníky cirkusů ještě koncem minulého století fascinovala, dnes mnoho z nich považuje za týrání. A podobného názoru je i celá řada evropských zemí včetně České republiky, ve kterých se po zákazu drezury divokých zvířat podoba cirkusů, jak je známe, stává pomalu, ale jistě minulostí. Informovala o tom agentura Bloomberg.
Zatímco někteří umělci se od tohoto trendu odprošťují a začínají sázet například na kombinaci divadla a tance, jiní se zvířecích čísel tak úplně vzdát nechtějí. Například v cirkuse l'Écocirque, který je momentálně na turné ve Francii, budou i v příštích letech vystupovat lvi, tygři a dokonce i velryby. Má to ale jeden háček. Místo skutečných živočichů používají umělci ,pouze‘ jejich hologramy.
Za nevšedním nápadem stojí André-Joseph a Sandrine Bouglioneovi, manželský pár cvičitelů, který tímto způsobem reaguje na několik desetiletí trvající kampaně aktivistů upozorňující na utrpení divokých zvířat. Svoji roli hrál ale samozřejmě také fakt, že Francie loni oznámila jejich zákaz v cirkusových představeních, čímž se připojila přibližně ke dvěma desítkám evropských států, kde tuto změnu odhlasovali již dříve. Určitá omezení platí také v některých státech USA a jednotlivých amerických městech.
Efekty za desítky milionů korun
Podmínky, v jakých cirkusová zvířata žijí, už začaly vadit právě i manželům Bouglioneovým. Zlom však nastal až v okamžiku, kdy se jim zranila jedna z kočkovitých šelem. „Pronásledovalo nás, jak se na nás dívala, než se vrátila do klece,“ říká André-Joseph, jenž se se svou ženou v roce 2016 rozhodl vyzkoušet malou show, v níž vystupovali jen kouzelníci a akrobaté.
Následující tři roky strávili prací na svém stoprocentně lidském konceptu, pro který získali externí financování ve výši 2,5 milionu eur (zhruba 61 milionů korun). To jim pomohlo pokrýt náklady na vývoj. Jen hologramy, které má na svědomí francouzské studio Adrenaline, stály 400 tisíc eur, tedy přepočtu přibližně 9,8 milionu korun.
L'Écocirque je součástí nové vlny technologicky náročných představení, která jdou ve stopách kanadského Cirque du Soleil. Ten byl v 80. letech 20. století průkopníkem produkcí postavených na lidském fyzickém talentu, vyprávění příběhů a okázalých vizuálních efektech. Na hologramy zvířat sází například i německý Cirkus Roncalli, zatímco brooklynský Hideaway Circus využívá pro změnu technologii virtuální reality a 360stupňových kamer.
Kdo nejde s dobou, končí
Kromě stoprocentně lidských účinkujících prosazuje l'Écocirque také udržitelnost, a to mimo jiné pomocí osvětlení poháněného obnovitelnou energií. Díky tomu má podle některých odborníků reálný potenciál vzbudit u diváků pozitivní ohlas. „Mohlo by jej to posunout k tomu, aby se stal dalším Cirque du Soleil“, míní Oh Young Koo, vedoucí pracovník institutu na francouzské obchodní škole Insead.
Pandemie podle něj urychlila digitální transformaci, ale také způsobila, že lidem chybí interakce na fyzickém místě. L'Écocirque nabízí obojí. „Dává lidi dohromady, ale zároveň jim poskytuje zážitek podobný virtuálnímu,“ dodává.
Cirkusové umělecké odvětví je plné příkladů významných společností, které se nedokázaly přizpůsobit době, což vedlo k jejich zániku. Jedním z nich byl také Ringling Bros. and Barnum & Bailey Circus, jenž v roce 2016 ustoupil ochráncům zvířat a vyřadil slony ze svých představení. V následujícím roce pak po 146 letech provozu ukončil činnost s odkazem na klesající prodej vstupenek, vysoké provozní náklady, měnící se vkus veřejnosti a vleklé boje s aktivisty. Podobný osud dostihl v roce 2018 také francouzský cirkus Cirque Pinder, jenž fungoval ještě o 18 let déle.
Podle Sandrine Bouglioneové, spoluzakladatelky l'Écocirque, dává odstranění zvířat z cirkusu smysl nejen z obchodního hlediska. „Ať děláme, co děláme, rodí se a umírají v kleci, jen aby bavila lidi,“ říká a dodává, že není nadále možné dělat cirkus způsobem, jakým ho dělali naši prarodiče.
