Česká republika je výrazně pozadu v účinném vybírání daní. Švédsko, Estonsko či Velká Británie jdou příkladem
Daňové podvody, daňové úniky či agresivní daňové plánování představují problém, s nímž se potýká celá Evropská unie. Únik daní se tu ročně odhaduje na zhruba miliardu eur – to je unijní rozpočet pro příštích sedm let! Jen Česká republika přichází ročně kvůli nedoplatkům na daních o více než sto miliard korun, přičemž většinu ztrát představují podvody na DPH. Daňové úniky spolu s vyhýbáním se daňovým povinnostem značně limitují možnosti jednotlivých států zvýšit příjmy rozpočtů a aplikovat do praxe interní ekonomickou politiku. V době boje s rozpočtovými omezeními jsou tato témata více než jen otázkou spravedlivého přístupu pro jednotlivé daňové poplatníky a jejich vnímání.
S tím rovněž souvisí optimalizace daňové zátěže. Všichni vědí, že vyšší daně jsou ekonomickým ekvivalentem dopravní situace, kdy jednoduše řádně dupnete na brzdu.
V tomto případě na brzdu hospodářského růstu. Zvyšování daňových sazeb zkrátka nevede k lepší daňové kázni a se zvyšujícími se sazbami klesá ochota daně platit. V rámci neprůhledných a nejednotných právních systémů pak lidé a firmy hledají cesty, jak daňové povinnosti uniknout. V kombinaci s neefektivním výběrem daní a neúspěšným odhalováním daňových deliktů se jedná o vražednou kombinaci pro státní rozpočty.
ZVYŠOVAT EFEKTIVITU, NE DANĚ Jak ale zajistit, aby měly státy dostatek příjmů na jedné straně, a přitom výrazně nezatěžovaly své obyvatele vysokými daněmi? Cestou z této krize je snížení nelegální aktivity plátců daně, eliminace fiktivních, respektive simulovaných ekonomických operací a znemožnění zneužívání systému. Také je třeba zefektivnit výběr daní a posílit kontrolu i prevenci – jen v této kombinaci je možné zvýšit příjem státního rozpočtu. Státy, které tato opatření dokážou realizovat v praxi, si mohou dovolit luxus snižování daní a vyslat tak potřebný impulz národní ekonomice. Když jsou sazby daní nízké a efektivita výběru vysoká, málokomu stojí za to vyhýbat se placení.
V prosinci minulého roku nastínila Evropská komise akční plán pro posílení boje proti daňovým podvodům a únikům. Akční plán obsahuje více než 30 opatření, včetně zavedení daňového identifikačního čísla, evropského kodexu poplatníka či využívání informačních technologií pro zlepšení výběru daní a výměnu informací. Právě sofistikované informační technologie a především prediktivní analytické metody dokážou v boji s daňovými podvodníky výrazně pomoci.
I Evropská rada si téma optimalizace daňového systému vzala na svém letošním květnovém zasedání na mušku a rozhodla se tyto kroky urychlit.
EVROPA JE NAPŘED Některé členské státy, jako například Belgie, Irsko, Švédsko či Slovensko a řada dalších, již podnikly či podnikají jednotlivé kroky, upravují pravidla a připravují systémy, které eliminují možnost daňových úniků či podvodů. A začínají pozvolna sklízet plody své práce. Ačkoli Česká republika začala být více aktivní v oblasti mezinárodní spolupráce a dostavují se i první úspěchy, další strukturované a promyšlené kroky směrem ke snižování daňových úniků tu neexistují (nebo nejsou viditelné). Důležité je především vzdělávání a prevence. Místo zvyšování sazeb daňového zatížení bychom se měli skutečně soustředit na boj proti daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a zaměřit se i na efektivní výtěžnost, tedy vybírání berně. Soustředit se na ty, co neplatí záměrně nebo neúmyslně či z neznalosti. Mít vstřícný přístup k těm, kteří platí poctivě. Změnit současné ovzduší pesimismu jednotlivých poplatníků, aby ti, co platí, nebyli považováni za hlupáky, ale naopak.
Inspirujme se v zahraničí, kde podobné projekty úspěšně fungují. SAS Institute spolupracoval v Evropě na několika projektech v oblasti zvýšení výtěžnosti daní. Pomocí analytických řešení se například ve Švédsku podařilo zvýšit úspěšnost výběru daní na 99,7 procenta. I díky tomu si letos mohla dovolit tamní vláda snížit daně. Velká Británie díky změně analytického přístupu získala na daních o sedm miliard liber (více než 209 miliard korun) více. Estonsko po zavedení opatření založených na prediktivní analytice dokáže odhalit a vyřešit až 90 procent případů podvodného jednání, zatímco dříve v těchto případech audit nedokázal odhalit žádné důkazy o podvodech či nesrovnalostech.
Další země v Evropě se přidávají a zkoušejí, jak jim může prediktivní analytika pomoci s noční můrou zvanou daňové podvody. Přidá se i Česká republika?
Místo zvyšování sazeb daňového zatížení bychom se měli skutečně soustředit na boj proti daňovým únikům.
O autorovi| MARKÉTA DOUDĚROVÁ, obchodní ředitelka pro veřejný sektor SAS Institute ČR
