Státní zástupce zjišťoval, kolik peněz vyteklo z Liberty
Vláda počítá s tím, že celoroční výnos daňových příjmů bude oproti schválenému rozpočtu nižší o více než třináct miliard korun. Vyplývá to z její zprávy o plnění rozpočtu v prvním čtvrtletí tohoto roku. Nejvyšší kontrolní úřad nav íc vládě vytknul, že nic nedělá pro zvýšení daňové disciplíny. Politizace daňové správy - kterou zahájil exministr financí Ivo Svoboda a kterou nový ministr Pavel Mertlík neřeší - berní úřady a rozpočtové příjmy však jen dále poškodí. Z Ús tředního finančního a daňového ředitelství, které berňáky vede, odchází šest vedoucích pracovníků. Všichni mají vysokoškolské vzdělání, na finančních úřadech pracovali osm až dvanáct let a je jim mezi 31 a 38 lety.
Zdraví nás Moskva.
„Existují mezinárodně uznané standardy, jak má vypadat daňová správa, a ty také po kandidujících zemích vyžaduje Evropská unie. Daňová správa musí být relativně oddělena od politické moci. Finanční úřady sice spadají pod vládu, al e ta nesmí přímo politicky zasahovat do jejich vlastní práce. A takto byla daňová správa i posledních deset let řízena. První výjimka přišla letos v zimě. A v létě to vyvrcholilo pokusem dosadit do čela daňové správy stranického tajemníka. Tím nekandidujeme do Evropské unie, ale do Společenství nezávislých států, řekl týdeníku EURO ředitel odboru metodiky výkonu daňové správy Ústředního finančního a daňového ředitelství Miroslav Vácha.
První šel Prekšl.
Letos v lednu byl vedením ministerstva financí vyhozen Karel Prekšl, šéf Finančního ředitelství v Praze, pod které spadají finanční úřady středočeského kraje. Podle kolegů byl sice člověkem, se kterým se někdy obtížně jednalo, ale daňovou problematiku znal detailně. Na berňácích pracoval dvacet let. Prekšl byl podřízeným vrchního ředitele Ústředního finančního a daňového ředitelství Jana Knížka, který s jeho odvoláním a dosazením Pavla Trnky nesouhlasil. V ;zákoně je totiž ukotvena anomálie, že v případě finančních ředitelství jednotlivé ředitele nejmenuje vrchní ředitel, ale přímo ministr. „Nebyly mi sděleny žádné důvody, proč úřad nemůže vést pan Prekšl, kterého jsem já opakovaně navrhoval a je hož odborné schopnosti ani vedení ministerstva nikdy nezpochybnilo. Místo bylo obsazeno direktivním příkazem z vedení ministerstva, řekl týdeníku EURO bývalý ředitel Ústředního finančního ředitelství Jan Knížek.
„V prosinci jsem dostal mimořádnou odměnu za odvedenou práci. V odvolacím dopise mě ministr Svoboda poděkoval za vedení svěřeného úřadu a náměstek Hejnák řekl, že nejsem odvoláván kvůli nějakým pochybením či pracovním nedostatkům. Proč jsem te dy musel odejít, nikdo nevysvětlil, řekl týdeníku EURO Karel Prekšl.
Výměně Prekšla dávají podezřelý nádech i předministerské aktivity tehdejšího ministra Iva Svobody. Před Prekšlem Finanční ředitelství v Praze, pod nějž spadá středočeský kraj, vedl Miloslav Fiedler. A do působnosti finančních úřadů podříz ených Fiedlerovu ředitelství spadaly všechny podnikatelské aktivity Iva Svobody. Svobodovy firmy Zora Euro a Omnia daně, účetnictví, které jsou podezřelé z tunelování mělnické Liberty a pražského podniku OSAN, danil Finanční úřad pro Prahu -západ, přímo podléhající právě Fiedlerovi a později Prekšlovi.
Kolik zaplatila Liberta Zoře.
Navíc Prekšl byl odvolán v době, kdy již probíhalo vyšetřování hospodaření Svobody a jeho spolupracovnice Barbory Snopkové v Libertě Mělník. V této souvislosti je nápadná časová shoda mezi snahou státního zastupitelství získat z finančního úřadu informace o podnikání firem dua Svoboda a Snopková a vyhozením Prekšla. 15. ledna totiž JUDr. Anna Rychterová z Krajského státního zastupitelství v Praze požádala Finanční úřad Prahy-západ, aby jí sdělil, zda se v účetnictví firem Omnia a Zora Euro (obě se sídlem v Roztokách) objevují platby od spole čnosti Liberta Mělník, jak jsou vykázány a zda byly řádně zdaněny. Finační úřad odpověděl až v březnu, ale již 17. ledna byl vyměněn nadřízený tohoto finančního úřadu. Zástupkyně Rychterová z krajského zastupitelství odešla a případ p o ní převzal JUDr. Petr Jirát, který týdeníku EURO potvrdil, že odpověď na žádost z 15. ledna přišla až v březnu. Na otázku, zda šlo o odmítnutí uvést požadované informace, řekl, že s ohledem na mlčenlivost vyplývající ze zákona o správě daní a poplatků obsah odpovědi sdělit nemůže. Podle informací týdeníku EURO navíc v té době Finanční úřad pro Prahu-západ doměřil bývalé Svobodově firmě daně a ta se proti tomu odvolala právě k Finančnímu ředitelství Praha. A o odvolání tedy rozhodoval Svobodou nedávno dosazený ředitel.
Prekšlův nástupce Pavel Trnka měl s vedením ministerstva velmi dobré vztahy. Nejenže byl dosazen proti vůli nastávajícího přímého nadřízeného, ale i proti všem očekáváním lidí z příslušného finančního ředitelství či Ústředního finančního a daňového ředitelství. Nikdy dříve totiž nevedl žádný větší útvar a ani se nezabýval výběrem daní. Před listopadem 1989 přednášel politickou ekonomii na Českém vysokém učení technickém v Praze.
Dále skončil Knížek.
Do všech Trnkových rozhodnutí mohl přímo z moci úřední zasáhnout vrchní ředitel ÚFDŘ Jan Knížek a verdikt podřízeného krajského finančního ředitelství zvrátit. Jan Knížek letos v červenci skončil také. Stal se tak druhým vysokým berním úředníkem, kterého Ivo Svoboda vyhodil bez udání důvodu v průběhu půl roku (EURO 29/1999). To už policie Svobodovi zaslala obvinění ze spáchání trestného činu zvýhodňování věřitelů a pr ověřovala finanční toky kolem Svobodových firem Zora Euro a Omnia daně, účetnictví a plnění jejich daňových povinností. Pár dnů před svým pádem tedy Svoboda vyhodil šéfa všech finančních úřadů v zemi a pokusil se dosadit tajemníka ČSS D Petra Ibla. Ten však, stejně jako další Svobodův kandidát Břetislav Paděra, na tento post rezignoval. Význam vrchního ředitele je mimo jiné v jeho pravomoci stáhnout si od podřízených složek jakékoliv dokumenty. A právě to mohl být kalkul Iva Svobody. Očekávání, že nový ministr financí Pavel Mertlík uvede Ústřední finanční a daňové ředitelství do původního stavu, ale ztroskotalo. Po Paděrově rezignaci ministr financí nepověřil vedením úřadu Knížka, ale opět Paděru. „Ministr Mertlík mi o d svého nástupu vzkazoval, že má zájem sejít se, ale nikdy mi nenabídl žádný termín. Když nakonec pověřil Paděru, který s berními úřady ani se státní správou nemá žádné zkušenosti, aby do doby vyhlášení konkursu na místo vrchního ředitele úřad řídil , pochopil jsem, že se mnou již nepočítají, řekl Jan Knížek. „
„Zvažovali jsme asi sedm různých variant, jak to řešit, a tato mi připadala nejjednodušší. Paděru jsem pověřil řízením proto, že jsem chtěl, aby se ten proces uklidnil a nebyl ani politizován, ani medializován, aby nepokračovaly různé spory me zi pracovníky ministerstva. Paděra tím, že byl nový a že sám rezignoval, by mohl být uklidňujícím prvkem do doby, než bude provedeno výběrové řízení. Vím, že je to jenom odklad řešení, meziřešení, ale myslím, že korektní, obhajuje Paděrovo pověření ministr financí Pavel Mertlík.
Problém ovšem je, že Paděra je tak nový, že za dobu svého vedení Ústřední finanční a daňové ředitelství ani nepozná. Výběrové řízení na vrchního ředitele se očekává v říjnu. Do té doby bude ministerstvo financí ale muset sehnat ještě další lidi. Společně s Knížkem totiž úřad opouští pět důležitých vedoucích pracovníků. Výpověď podali ředitel odboru metodiky v ýkonu daňové správy Miroslav Vácha, vedoucí oddělení daňové kontroly a vymáhání pohledávek Petr Navara, vedoucí oddělení správy daní Michal Kunstýř, vedoucí oddělení zdanění subjektů kapitálového trhu Tomáš Drtina a Knížkova poradkyně Jitka Fri drichová. „S nabídkou práce se již ozvaly i firmy z velké auditorské pětky, ale nakonec jsem se s lidmi, kteří nyní odcházejí, dohodl, že zkusíme společně začít v soukromé sféře. Každý z nás má velké zkušenosti z finančních úřadů, kde jsme byli zaměstnáni průměrně deset let, řekl Jan Knížek.
Opoziční smlouva v pozadí.
Zájem Iva Svobody, čelícího trestnímu stíhání pro hospodářské delikty, mít své lidi na rozhodujících místech daňové správy je tak do očí bijící, že trochu zastiňuje skutečnost, že i obě partaje spojené opoziční smlouvou mají s nezávislými berňáky nepříjemné zkušenosti. Finanční tíseň ČSSD před pár lety byla hodně přiostřena právě ro zhodnutím finančního úřadu obstavit stranická konta. A nyní si za obcházení daňové povinnosti možná půjde na pár let do chládku odpočinout někdo z ODS. Strana Václava Klause totiž nejen sponzorské dary podvodně rozepisovala na nižší částky a falšovala jména dárců, ale poslední zveřejněná fakta dokazují, že některé sponzorské dary vůbec ve svém účetnictví nevedla, a tedy ani nezdanila. Podle údajů poprvé publikovaných deníkem MF Dnes zaplatily společnosti Železniční stavitelství Brno, Morávka Centrum, firma Miloše Běhounka a možná i Helios za billboardy a další propagační materiály ODS 16,2 milionu korun.
Politizace daňové správy, která by momentálně stranám smluvní opozice mohla vyhovovat, by představovala pro Českou republiku obrovské nebezpečí. Informace z daňových přiznání a prováděných kontrol a zákonem dané pravomoci berňáků v rámci správního řízení jsou tak rozsáhlé, že jejich podřízení stranickým sekretariátům by bylo stejně zhoubné jak o politizace policie či tajných služeb. Již nyní se na chodbách Ústředního finančního a daňového ředitelství v Lazarské ulici šeptá, že na řadě jsou někteří další ředitelé finačních ředitelství.
