Návrat k tradicím, jasný původ, jiná atmosféra, podpora odbytu regionálních potravin. To vše lze hledat za novým fenoménem na tuzemském trhu potravin. Nákup výrobků mimo zavedené maloobchodní sítě se u spotřebitelů těší stále větší oblibě.
Autor: Jakub Hněvkovský
Zřejmě nejrychleji se v oblasti zemědělství nyní rozvíjí projekt, s nímž počátkem roku přišel soukromý zemědělec a živnostník roku 2008 František Němec z Netína na Vysočině. Projekt s názvem „Najdi si svého farmáře“ je fakticky dobrovolné sdružení zemědělců – producentů zemědělských surovin a z nich vyrobených potravin, které si mohou zájemci koupit přímo na farmě v rámci takzvaného prodeje ze dvora. Někteří z nich, jako právě Němec, dokonce dodávají své produkty i do obchodních sítí.
Zatímco v únoru bylo do projektu zapojeno 35 farmářů, začátkem března to již bylo na 65 farem a v současné době je jich asi 90. „To je jistě úspěch, který čekal málokdo a je zřejmé, že veřejnost má o toto téma zájem,“ podotýká Němec. Zatím zcela konkrétní službou pro spotřebitele je interaktivní stránka www.najdisisvehofarmare.cz, na které zájemci naleznou kontakty na zemědělce včetně nabídky produktů. Postupně by se měly na této stránce objevovat i údaje o různých trzích a také informace o vlivu nabízených výrobků na zdraví spotřebitele. V současné době nabízejí farmáři vedle výrobků z kravského mléka také produkty z kozího mléka, čerstvou zeleninu, brambory, jahody, bylinky, obiloviny. Nabídka obsahuje i jehněčí, krůtí a pštrosí maso, vejce či husy. Zejména čerstvá zelenina a ovoce budou ale k dispozici až v sezoně, zhruba od května.
Na propagaci svých produktů se účastníci projektu rozhodli využít vlastních finančních prostředků sdružených do společné kasy. Výše poplatků by měla být odstupňována podle obratu jednotlivých podnikatelů, řádově jde o jednotky tisíců korun. „Minimálně část spotřebitelů hledá v současné době stále více alternativu k nákupu potravin v supermarketech. Tuto možnost nabízíme prostřednictvím kvalitních a čerstvých potravin domácího původu a s jasně dohledatelným původem,“ podotýká Němec.
Biobedýnky pro zdravou výživu
Další nově vznikající prodejní sítí jsou takzvané bedýnkové systémy a biokluby sdružující zájemce o nákup tuzemských biopotravin. Podle Toma Václavíka z agentury Green Marketing, který se dlouhodobě zabývá propagací a statistikou produkce a prodeje biopotravin, také v tomto případě počet spotřebitelů využívajících tuto nabídku roste. „V současné době funguje v Česku zhruba 20 biobedýnkových systémů, z nichž každý má 20 až 200 klientů. To je asi jeden tisíc lidí, kteří u nás pravidelně nakupují biopotraviny,“ podotýká Václavík.
V průběhu letošního roku očekává další rozvoj. „Vím například o několika farmářích z jižních Čech, kteří se chtějí nově do nabídky bioproduktů zapojit,“ dodává Václavík. Také on si uvědomuje, že růst odbytu je dán zejména množstvím údajů, které bude mít k dispozici potenciální spotřebitel. I proto se v současné době připravuje adresář „Kam pro bedýnky,“ který by měl být v elektronické podobě dostupný na webových stránkách Bio-info.cz, Hnutí Duha a Biospotrebitel.cz. Principem biobedýnkových systémů je dohoda spotřebitele a farmáře o termínu a místě dodávky přepravky s biozeleninou.
Mléčné automaty v kurzu Koncem loňského roku se začal v Česku, opět obdobně jako v některých zemích EU, rozvíjet i prodej syrového kravského mléka prostřednictvím mlékárenských automatů. Ambicí Tomáše Kořínka, šéfa společnosti Toko, která je dominantním dodavatelem automatů na trh, je existence zhruba 400 automatů na mléko v průběhu letošního roku. Stejně jako v případě prodejů ze dvora nebo bedýnkových systémů přitom zemědělcům poskytuje tento systém odbyt produkce za lepší ceny a především menší závislost na mlékárnách. I tady jde ale zejména o doplněk na trhu. Národní kvóta pro prodej mléka ze dvora, kam patří i prodej mléka prostřednictvím automatů, činí pouhých 0,36 procenta z celkového objemu mléka, které lze v Česku vyrobit. Systém má ale také svá rizika. Jednak se kvůli tomu, že automaty nejsou přímo na farmách, stírá propojení zákazníka s konkrétním zemědělcem, jednak představuje konzumace syrového nepřevařeného mléka pro některé občany zdravotní problém. Spotřebitelé by totiž měli mléko zakoupené z automatů převářet, to ale mnozí z nich nedělají. Farmářské trhy vstávají z mrtvých
Zvýšený zájem spotřebitelů o produkty tuzemských zemědělců i malých výrobců potravin zaregistrovalo i hlavní město Praha. V druhé polovině března zorganizovala městská část Prahy 6 Farmářské trhy, které se setkaly s velkým zájmem – akci mělo navštívit zhruba 15 tisíc lidí. O obnovení tradice farmářských trhů ale uvažují i další městské části. Vše je ale zatím ve stadiu zrodu. Možnost prezentace regionálních výrobců potravin ve velkých městech může tak být dalším příspěvkem k vyššímu odbytu tuzemských potravin.
Zájem spotřebitelů vnímají i nadnárodní maloobchodní sítě. Zatím nejdál došel společný projekt Asociace soukromého zemědělství ČR a sítě Globus, která nabídla místo ve svých regálech zemědělským produktům vyrobených přímo farmáři. Podle jednatele sítě Globus Petra Vyhnálka ale na tuto spolupráci ještě nejsou obě strany dostatečně připraveny. „Rádi bychom se zemědělci spolupracovali, problém je ale najít je a domluvit s nimi podmínky dodávek,“ podotýká Vyhnálek. Hlavní překážkou je především pravidelnost dodávek a standardizovaná kvalita, případně balení selských potravin. Ve hře jsou ale i další aktivity. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR zahájil v loňském roce rozhovory s pražským magistrátem na téma návrat menších potravinářských a gastronomických provozoven do centra metropole. Tady je ale zase problémem zejména výše nájemného. „V centrech měst v současné době různé obchůdky jsou, nejsou to ale bohužel naši lidé, ale spíše zahraniční subjekty, kteří často nájem státu vůbec neplatí,“ podotýká Vyhnálek. Možností, jak placení nájmů uniknout, je přitom mnoho – například neustálé změny IČO, což je údajně velmi využívaná finta také při obcházení daňových povinností.
