Česká společnost se stala součástí podvodů na americké burze
Vše začalo slibně. V roce 2002 se ruský investor Nikolay Nekrasov začal zajímat o pozemky v průmyslové zóně obce Kozomín na Mělnicku. Měl v plánu postavit závod na zpracování mořských produktů. Delikatesy typu kaviár a krabí maso se pak měly prodávat po celém světě. Nekrasov sliboval, že zaměstná až sto lidí. Plány se rychle proměnily ve skutečnost a Rusové otevřeli již ve druhé polovině roku 2004 moderní továrnu. V první fázi přijali 40 zaměstnanců. Když minulý týden floridská akciová společnost World Wide Cannery and Distribution (WWCD) ohlásila v amerických burzovních médiích, že převzala sto procent velmi slibné české společnosti Seafood Factory, zdálo se, že kozomínská průmyslová zóna bude mít svou první success story. Má to však jeden háček: Seafood Factory je od prosince 2005 v exekuci.
Hot Stock.
World Wide Cannery and Distribution zahájila koncem března 2006 restrukturalizaci, z realitního makléře VWAY International se stal obchodník s mořskými pochoutkami. Majitelé se přestěhovali z Las Vegas do floridské čtvrti BellAir. Zásadní změnu společnost oznámila prostřednictvím internetových stránek Wall Street News Alert, které publikují zprávy nadějných malých společností kótovaných na veřejném trhu. Krátce po transformaci přišla první “velká“ akvizice.V úterý 11. dubna 2006 upozornila WWCD na stránkách Wall Street News Alert investory, aby důkladně pozorovali její akcie. Po uzavření trhů večer 10. dubna 2006 firma ohlásila, že získala sto procent české společnosti Seafood Factory. Tato akvizice může být velice zajímavá pro investory, píše se dále v Wall Street News Alert. Společnost se sídlem v Praze a továrnou v Kozomíně se zabývá balením a následným prodejem špičkových mořských produktů, jako je kaviár či krabi. Seafood, která své produkty prodává po celém světě, prý v minulém roce zaznamenala výnos přesahující 14,5 milionu eur. Tisková zpráva možným investorům doporučuje, aby americkou společnost nadále důkladně sledovali, protože čísla jsou jen zlomkem toho, co je česká továrna schopna vyrobit. Podnik prý zatím nemá distribuční centrum a nutné certifikáty Evropské unie, proto byl vytížen jen z dvaceti procent. Česká akvizice je prý jen prvním krokem z mnoha poté, co WWCD na začátku tohoto měsíce ohlásila významnou restrukturalizaci.
Starosti starosty.
Z pohledu kozomínského starosty Vladimíra Kubína celá situace již tak nadějně nevypadá. Továrna už dávno není plná pracujících Kozomínských. Jedinými zaměstnanci opuštěného areálu jsou člen kralupské ochranky a jeho černý dobrman. Ty nezaměstnává “prosperující“ Seafood Factory, ale exekutor. Uniformovaný muž si na zaměstnání nestěžuje, prý je tam klid, jen trochu zima, poté co byla před dvěma měsíci kvůli nezaplaceným účtům odpojena elektřina. Ruští investoři, dříve hýřící sliby, už dávno neberou telefony a pevná linka v pražském sídle je odpojena. Kubín sice tušil, že se mořské plody v Česku nebudou prodávat, teď však neví, co si má s moderní, ale opuštěnou výrobnou počít. O americké společnosti nikdy nic neslyšel. „V současné době probíhá exekuce. Řízení je několik a je podán návrh na konkurz,“ uvedl stručně exekutor David Koncz.
Pump and Dump.
Jaký účel tedy mají zprávy na Wall Street News Alert, když i exekutor naznačil, že by si akcie nikdy nekoupil? Odpověď je paradoxně skryta v základních pravidlech amerického distributora burzovních zpráv. „Odmítáme reprezentovat společnosti, které byly v minulosti spojovány s podvodnými schématy ´pump and dump´. Spolupracujeme pouze se společnostmi s opravdovým potenciálem a nemáme zájem o ty, které chtějí napumpovat a pak rychle prodat své cenné papíry,“ píše společnost. Jedná se tedy zřejmě o proslulou finanční lest. Internetová encyklopedie Wikipedia podvod popisuje takto: Na webových stránkách se objeví tiskové zprávy o výtečném finančním zdraví společnosti, novém produktu či inovaci. Servery zabývající se rozesíláním objektivních doporučení společnost označí za nejnovější žhavou akcii a doporučují investorům, aby ji rychle koupili. Investoři akcie houfně nakupují jako rizikovou část svého portfolia. Cena stoupá společně s velkou poptávkou. Jakmile podvodníci své akcie prodají a propagace utichne, cena opět spadne a investoři o své peníze přijdou. K podvodu se většinou používají malé společnosti, které se málo obchodují, takzvané penny stocks. Většinou se obchodují na over-the-counter (OTC) bulletin boards, což je obdoba českého RM-Systému. I cenné papíry WWCD jsou kótovány na OTC. S akciemi se snadněji manipuluje, protože není potřeba o společnosti udávat informace. Vzniká tedy otázka, zda či spíše jak jsou ruští investoři propojeni s americkou společností?
