Firma se zaměří na výrobu ušlechtilé oceli
Kladenská Poldi je „Matiční ulicí českého průmyslu. Přestože již dávno neplní roli klíčového zaměstnavatele a producenta oceli, neúnavně od roku 1993 poutá zájem veřejnosti coby symbol špatně provedené privatizace.
Pátý soukromý vlastník v řadě, německá firma Scholz Stahlzentrum-Ost, si je vědom svérázné pozice podniku, a snad i proto očekává „od místních, regionálních a státních orgánů i médií podporu při opětovném rozjezdu výroby , jak m inulé pondělí uvedl jednatel Hans Ludwig.
Nový start.
První tavba oceli z pece Istol je naplánována na středu 1. prosince. Předcházelo jí obnovení dodávek elektřiny, plynu, topné a technologické páry, zastavených před několika měsíci kvůli neplacení bývalým majitelem Zdeňkem Zemkem (EU RO 28/1999). V návaznosti na produkci oceli budou zprovozněny i kovárny, kalírny, loupárna a brusírna.
Firma Scholz si narozdíl od svých předchůdců neklade žádné přemrštěné cíle. Bude vyrábět pouze speciální, vysoce legované nástrojové a rychlořezné oceli - výrobky, pro něž je poldovácká ocel stále ještě považována za značkovou. S masovou výrobou „komerční oceli se již v plánech nepočítá. Měsíčně by mělo být vyráběno kolem dvou tisíc tun, zrnko prachu v porovnání s celkovou výrobou v ČR (zhruba šest milionů tun). Jelikož zušlechťovací linky mají vyšší kapacitu než ocelárna - asi 2600 tun oceli - bude muset kladenská firma určité množství legované oceli nakupovat od konkurence, aby provozy využila.
Skromné výrobě budou odpovídat i stavy zaměstnanců. Po plném náběhu výroby by na začátku roku 2000 v závodě mělo pracovat 300 lidí. Pro porovnání: V době vlády Vladimíra Stehlíka v roce 1996 závod „Ušlechtilé oceli zaměstnával asi 3500 zaměstnanců.
Nejsou lidi a prostory.
Podle výkonného ředitele kladenské firmy Františka Soukupa mají skromnější ambice nového vlastníka dva hlavní důvody: nedostatek kvalifikované pracovní síly na Kladně a nedohoda s bývalým majitelem o převodu celého průmyslového areálu. Zdeněk Zemek prodal německé firmě pouze Ocelárnu 1. Z areálu Ocelárny 2 společnost Scholz St ahlzentrum-Ost vlastní zatím jenom budovy a pozemky, veškeré technologické zařízení si Zemek ponechal ve čtyřletém nájmu. „Měli jsme zájem je také získat, ale pan Zemek nechtěl svolit, řekl týdeníku EURO Soukup.
„Firma Scholz se chce věnovat kovárenskému zpracování oceli. Na to jí Ocelárna 1 bohatě postačí. Ocelárna 2 pro kovárenské zpracování není vhodná. Je stavěna pro válcovanou produkci. Válcovny jsou však zastaralé a nerentabilní, reaguje Zemek. Zatí m chce Ocelárnu 2 ponechat ve spícím stavu. Má prý sloužit jako rezerva pro případ odstavení některé z jeho dalších oceláren. V Železárnách Hrádek u Rokycan, jedné z jeho hutních firem sdružených v uskupení Z-Group, chystá rozsáh lou modernizaci v hodnotě 600 milionů korun. Výsledkem by mělo být nahrazení čtyř oceláren jedinou, ovšem s podstatně vyšší kapacitou. Otázkou je, zda bude mít dost kapitálu. Z prodeje Poldi určitě nezbohatl. Významnou část kupní ceny toti ž „spolkla jeho úvěrující banka - IPB. Kolik? To účastníci obchodní transakce odmítají zveřejnit.
