Programátor pyká za nalezení děr v softwaru
Internetová komunita má nového hrdinu: ruského programátora Dmitrije Skljarova. Patří k autorům programu Advanced eBook Processor, který je schopen odstranit ochranný systém Adobe eBook a převést tyto soubory do nechráněného formátu. Tím je otevřená cesta k volnému šíření dříve nezkopírovatelných souborů. Skljarov program prezentoval předminulý týden na hackerské konferenci DefCon. Místo očekávaného uznání však byl zatčen a sedí ve vězení v Las Vegas a zřejmě ho čeká soud v kalifornském San José. Šestadvacetiletý student z Moskvy je totiž obviněn, že porušil Digital Millenium Copyright Act z roku 1998. Tento zákon zakazuje tvorbu jakýchkoli programů, které by mohly narušit přístup ke copyrightem chráněným dílům. Skljarov je vůbec první osobou, která má být na základě tohoto zákona potrestána. Hrozí mu trest až pěti let odnětí svobody, nebo pokuta ve výši půl milionu dolarů.
Vlastně je to k ničemu. Ihned po zveřejnění zpráv o Skljarovově zadržení se internetová komunita zmobilizovala. Na minulé pondělí (23. července) zorganizovalo Electronic Frontier Foundation (E. F. F.), tedy sdružení na ochranu svobody vyjadřování na internetu, protestní shromáždění v devatenácti městech a před sídlem Adobe. E–mailem se začaly šířit dopisy Free Sklyarov, Osvoboďte Skljarova. Zároveň se objevily výzvy k bojkotu produktů softwarové společnosti Adobe Systems, například na internetových stránkách BoycottAdobe.com. Společnost Adobe po protestech zahájila vyjednávání se sdružením Electronic Frontier Foundation, jehož právníci se ujali Skljarovovy obhajoby. „Chceme s E. F. F. najít společnou řeč a způsob, jak se pohnout kupředu, ujistila mluvčí Adobe Holly Campbellová. Ve svém prohlášení navíc společnost uvedla, že bude pokračovat v ochraně copyrightem chráněných zájmů a zájmů zákazníků. Připustila, že celý proces není ku prospěchu ani firmě, ani programátorovi, ani celému softwarovému odvětví. Nedlouho poté požádala o propuštění Skljarova. „Je to odpověď na to, co říká veřejnost, uvedla k tomuto kroku právnička E. F. F. Robin Grossová, která na případu pracuje. Kauza však přáním Adobe, aby byl Skljarov propuštěn, zdaleka nekončí. Skljarov totiž může být propuštěn až po rozhodnutí amerických úřadů, nikoli z vůle společnosti Adobe, přestože na základě jejích informací byl Skljarov zadržen FBI a uvězněn. Případ má na starosti kalifornský vyšetřovatel Robert Mueller. Právě ten je od začátku července nominován americkým prezidentem Georgem Bushem na post nového šéfa FBI. Málokdo proto věří, že by kauzu rychle smetl pod stůl, jako to udělala společnost Adobe. Právníci E. F. F. usilují o to, aby byl Skljarov co nejdříve propuštěn na svobodu. Veškerá kampaň za Skljarova bude nyní zřejmě zaměřena proti Muellerovi. Minulý týden vznikla webová stránka RejectMueller.com.
Tresty těm, kteří našli chyby. Zákon z roku 1998 je terčem kritiky již několik let. „Je neuvěřitelné, že když někdo napíše, že jeho software je bezpečný, a někdo jiný zjistí, že není, bude za to potrestán ten, kdo chybu najde, uvedl pro americký deník The New York Times Sam Phillips, třiadvacetiletý administrátor sítě u web designerské společnosti Reno. Ta se spolupodílela na organizování protestů proti zadržení Skljarova. Zastánci Skljarova argumentují například tím, že zákazník kupující software věří, že není napadnutelný, a zaplatí za to zhruba sto dolarů. Tito lidé nevidí důvod, proč by zákazník neměl vědět o tom, že mu výrobce vlastně lhal. Řada počítačových expertů se shoduje na tom, že nejlepší cestou, jak se zbavit všech děr v softwaru, je zveřejňování nalezených chyb. Zadržení Skljarova však od toho může všechny programátory odradit. Obdobný případ jako nyní s Adobe se stal před časem s dekryptací DVD. Touto kauzou se nyní zabývá federální odvolací soud. V průběhu řízení jeden vydavatel on–line magazínu uvedl, že Digital Millennium Copyright Act je protiústavní, protože narušuje koncepci řádného užívání produktů. Jestliže si totiž někdo koupí film, hudbu či knihu na digitálním nosiči, který je chráněn proti jakémukoli kopírování a dalšímu šíření, uživatel tím ztrácí i část svých práv, která s takovými nosiči byla dříve spojena. Nemůže si například pořizovat kopie ani pro vlastní potřebu nebo si v počítači uložit některé soubory v podobě zástupce. „Můžete sice říkat, že máte k něčemu třeba vlastnické právo, ale když nemáte možnost ho využívat, tak je vám celé právo k ničemu, vysvětluje Siva Vaidhynathan z Wisconsinské univerzity v Madisonu. „To je právě celá absurdita Digital Millennium Copyright Act.
