Energetická krize nutí mnoho domácností po celé Evropě hledat možnosti, jak během nadcházející zimy na teple domova co nejvíce ušetřit. Zatímco někteří vyčkávají s vytápěním do poslední chvíle, jiní spoléhají na spalování dřeva. V některých případech však domácnosti volí o něco extrémnější řešení. Třeba v Polsku se někteří uchýlili ke spalování odpadu.
O této skutečnosti informovala agentura Bloomberg, kterou obyvatelé předměstí Varšavy upozornili na zápach hořících odpadků. A řada měst následně potvrdila, že skutečně zaznamenává menší objem při jejich svozu. „Pozorujeme výrazný pokles svozu odpadků, zejména pokud jde o materiály, které by alespoň teoreticky mohly být vhodné ke spalování, jako je papír, lepenka a obaly,“ řekl polským médiím starosta jednoho z nich.
Zmíněné jednání obyvatel je podle webu Business Insider důsledkem zákazu Evropské unie ohledně používání ruského uhlí. Což velice zasáhlo právě Polsko, které je na této komoditě značně závislé. Ještě předtím, než zákaz vstoupil v platnost, nakupovali Poláci zásoby dopředu, přesto teď nemá podle průzkumů dostatek uhlí na přečkání zimy 60 procent tamních domácností. A vzhledem k tomu, že Rusko přerušilo dodávky, stoupla výrazně i cena zemního plynu.
Dřevo jako nové zlato
Vysoké ceny pocítili kromě Poláků rovněž obyvatelé Rumunska. Ti se pro změnu ve velkém zaměřili na dřevo. Poptávka po něm je nyní tak vysoká, že tamní vláda musela zastropovat jeho cenu na 400 lei (1983 korun) za metr krychlový a dva tisíce lei za tunu dřevěných pelet (9916 korun).
Rumunsko již dříve omezilo ceny plynu a elektřiny, aby svým občanům pomohlo zmírnit prudké zdražování, které podobně jako ve zbytku Evropy následovalo po ruské invazi na Ukrajinu. V zemi následně rostla obliba palivového dřeva, jež představovalo levnější alternativu vytápění. Zvýšenou poptávku po tomto topném materiálu zaznamenávali i v dalších státech EU. V souvislosti s tím se v médiích objevovaly zprávy o krádežích dřeva, načež deník Washington Post tuto komoditu označil za „nové zlato“.
Zvyšující se zájem o různorodé spalovací alternativy zdrojů energie možná bude mít pozitivní vliv na peněženky jednotlivých domácností. Negativně se však podle odborníků podepíše především na kvalitě ovzduší. Testy z britských domů ukazují, že znečištění uniká z kamen na dřevo nejen do obydlí samotné topící rodiny, ale i do jiných domů, kam se dostává komínem. Nebezpečným výparům je tak ve finále vystavena celá obytná čtvrť.
Nedávná studie z Řecka hovoří o tom, že spalování dřeva je zodpovědné za téměř polovinu rakovinotvorného znečištění ovzduší v Aténách. Novozélandská analýza zase prokázala souvislost nárůstu závažných infekcí dýchacích cest s nahromaděním kouře ze spalování dřeva.
Větrejte dál, ale méně
Úplně správným řešením podle odborníků není ani výrazné omezení větrání a topení jako takového. „Vzhledem ke krizi v oblasti životních nákladů je velmi pochopitelný instinkt zavírat a utěsňovat. Když se k tomu přidá méně časté vytápění našich budov, výrazně se zvýší pravděpodobnost vzniku kondenzace a plísní. Obávám se, že dopady letošní zimní krize budou mít dlouholeté následky na zdraví lidí i budov,“ vysvětlil pro deník The Guardian Simon Jones, vedoucí oddělení kvality ovzduší ve společnosti Ambisense.
Během letošní zimy tak bude rozhodující najít rovnováhu mezi náklady na vytápění, větráním a udržováním tepla. A podle odborníků to bude obtížnější než kdy jindy. Praktické rady, jak toho dosáhnout, sdílí třeba profesorka Cath Noakesová z univerzity v Leedsu:
„Přibližně polovinu komfortu, který zažíváme, tvoří teploty povrchů – jde o takzvané sálavé teplo. Cítit se tepleji lidem proto pomůže například i přesunutí sedadel od studených oken, používání zatemňovacích závěsů v noci, ale naopak umožnění přístupu slunce během dne. Důležité je pak i to, aby radiátory nebyly zakryty nebo zablokovány nábytkem.“
Co se týče větrání, domácnosti by podle ní měly otevírat okna výhradně na menší průduchy, aby zamezily zbytečné ztrátě tepla. Větráním během vaření a po sprchování zase zamezí hromadění vlhkosti a vzniku plísní.
