Nedostatek zemědělské půdy? Žádný problém. Když na to přijde, lze zeleninovou farmu provozovat třeba na střeše. Tedy pokud člověk skutečně chce. Důkazem je tomu singapurská firma Eyleen Gohové, která do tamních obchodů denně dodává zhruba stovky kilogramů své úrody. Tu vypěstovala uprostřed městské zástavby – přímo na střechách parkovacích ploch.
„Singapur je poměrně malý, ale máme mnoho parkovišť. Je to docela sen mít zde farmy, které by uspokojovaly potřeby obyvatel komunity,“ říká podnikatelka. Není přitom jediná, kdo pěstuje potraviny v nevšedních podmínkách. Po celém městském státě v jihovýchodní Asii nyní vyrostl nejméně tucet podobných farem. Neobvyklé pozemky začala vláda pronajímat už v roce 2020 za účelem zvýšit místní produkci potravin. Až 90 procent z nich totiž země s 5,5 miliony obyvateli v současnosti dováží ze zahraničí.
Místní farmáři to ale rozhodně nemají lehké. Prostor v hustě osídleném Singapuru je vzácný a tamní pozemky patří k těm nejdražším na světě. Řadě pěstitelů tak nezbylo nic jiného než svoji farmu přesunout na jiné, finančně dostupnější místo. Zisková zatím není ani farma Gohové. K výdělku má ale dobře nakročeno. „Sklízíme každý den. V závislosti na druhu zeleniny, kterou pěstujeme, to může být 100, 200 až 400 kilogramů,“ přibližuje pro BBC.
Nedostatek potravin jako otázka existence
Založení farmy o deseti zaměstnancích podnikatelku stálo přibližně milion singapurských dolarů (zhruba 17, 5 milionu korun), přičemž většinu peněz vynaložila na vybavení, jež má urychlit sklizeň. Kolem 90 tisíc (1,6 milionu korun) pak zaplatí za roční pronájem prostor, včetně těch, které teprve zřizuje.
Singapurská farma vznikala uprostřed pandemie a je prvním projektem svého druhu, o jehož realizaci zažádala sama vláda. Ta momentálně podporuje celkem 238 licencovaných projektů. „Potravinová bezpečnost je pro Singapur existenční otázkou. Jako globálně propojený malý městský stát s omezenými zdroji je zranitelný vůči vnějším šokům a narušení dodávek,“ uvádí pro zmíněný web Singapurská potravinářská agentura (SFA). Z toho důvodu je podle zmíněného orgánu nutné neustále podnikat kroky k zajištění základních zdrojů.
Otázka potravinové bezpečnosti se do centra pozornosti v Singapuru dostala poté, co několik zemí v regionu omezilo či úplně zakázalo vývoz klíčových potravin. Vlády závislé na dovozu se v návaznosti na to snažily ochránit své zásoby. Situaci pak nepřidala ani válka na Ukrajině, kvůli které rostly ceny od základních produktů až po ropu.
Třikrát větší produkce je nutnost
V obavách z možného nedostatku došel Singapur k závěru, že je nutné na svém území vyprodukovat alespoň 30 procent potravin. Což odpovídá zhruba trojnásobku současného množství.
Aby toho bylo možné docílit, je podle profesora Williama Chena ze Singapurské technologické univerzity Nanyang třeba městským farmám nabídnout větší podporu. „Existují opatření, jako jsou granty na produktivitu od SFA a pravidelné farmářské trhy, které mají povzbudit spotřebitele, aby kupovali více místní produkce,“ tvrdí Chen s tím, že by se dalo uvažovat také o zapojení jednoduchých technologií.
Odborná asistentka na Lee Kuan Yew School of Public Policy Sonia Akterová se však domnívá, že i přes veškerou snahu zůstanou vysoké provozní náklady pro městské zemědělce velkým problémem. A to navzdory dotacím a finanční podpoře, jež Singapur nabízí. Otázkou podle ní zůstává, zda budou tyto farmy schopny fungovat a být komerčně životaschopné, až státní podpora skončí.
