Ať už jde o sucho, vítr, či monzunové deště, počasí nám pravidelně ukazuje, jak velký dopad může mít na pěstování běžných surovin, jakými jsou třeba olivy, pšenice či rýže. Zvyšující se riziko pro mnoho plodin pak představuje i měnící se klima.
Dle odborníků z Královských botanických zahrad v Kew by se tak do popředí zájmu mohly v budoucnosti dostat dosud opomíjené, ale zato odolnější potraviny. Typicky třeba mořské řasy, kaktusy anebo rostlina ensete, jež je známější pod označením falešný banán či banánovník habešský.
Ten je příbuzný klasickému banánu, ale na rozdíl od něj se pěstuje pouze v oblasti Etiopie, kde poskytuje základní potravu přibližně 20 milionům lidí. Potenciál má přitom podle vědců ještě větší. Díky své odolnosti vůči suchu by se rostlina mohla stát inteligentní potravinou budoucnosti. „Přibližně 15 rostlin by jednoho člověka mohlo nasytit na celý rok,“ uvádí pro CNBC James Borrell, vedoucí výzkumník v Kew.
Když přijde na potravinovou bezpečnost, naskýtá rostlina značné výhody, a to zejména v důsledku kombinace jejích neobvyklých vlastností: „Zaprvé, je to trvalka, takže pokud ji nesklidíte, bude se neustále rozrůstat. Na druhou stranu může být tento ovocný strom také víceletý, v takovém případě však plodí pouze v určitém ročním období, kdy ho je třeba spotřebovat nebo uskladnit.“ Borrel dodává, že plody jako takové sice jedlé nejsou, ale škrobovité stonky a kořeny lze fermentovat a použít k výrobě kaší či chleba.
Pomocník zemědělců i bojovník proti hladu
Užitečný by falešný banán mohl být zejména pro samozásobitelské zemědělce, kteří pěstují více plodin najednou: „Pokud se během roku některým plodinám nedaří, nahradí je ensete, v dalším roce, kdy bude úroda naopak bohatá, mohou nechat falešný banán v klidu růst. Tímto krokem zemědělci ztlumí sezónní výkyvy,“ říká Borrel. Ensete následně připodobňuje k bankovnímu účtu či zelenému aktivu: „Můžete ho udržovat i ošetřovat, a pokud ho nevyužíváte, stále se hromadí.“
Rostlina je teoreticky schopná i zmírnit globální nedostatek jídla, neboť dle serveru BBC má potenciál nakrmit až 100 milionů strádajících na celém světě. Koneckonců, jen v roce 2021 hladem podle zprávy zveřejněné organizací UNICEF trpělo až 828 milionů lidí, přičemž mezi hlavní příčiny patřily politické konflikty, ekonomické výkyvy a rostoucí nerovnost. Na vině ale byly mimo jiné i klimatické extrémy, kvůli kterým se lidstvo aktuálně potýká s globálním nedostatkem rýže. Té poprvé za dvacet let chybí skoro devět milionů tun.
Rýže není zdaleka jedinou surovinou citlivou na změny klimatu. Podobně je na tom třeba také sója, přičemž zhruba o 30 až 40 procent byla loni kvůli suchu nižší také sklizeň oliv. Že na globální obchod s potravinami zcela spoléhat nelze, pak ukázala například válka na Ukrajině, která Evropu na čas odřízla od dodávek pšenice.
(Skoro jako) ananas a odolné luštěniny
Měnící se podnebí dle vědců zvyšuje riziko takzvaných potravinových šoků, což je stav, kdy se úrodě nedaří a ceny základních potravin ve světě rychle rostou. „Diverzifikace jídla, které jíme, je jedním z řešení, jak zmírnit hlad, řešit ztrátu biologické rozmanitosti a pomoci přizpůsobit se změně klimatu,“ řekl loni pro BBC další z výzkumníků z Kew Sam Pirinon. Ten se zároveň nechal slyšet, že z více než sedmi tisíc jedlých rostlin jich lidé ve velkém aktuálně pěstují a konzumují pouze čtyři sta sedmnáct.
Kromě falešného banánu vědci vyzdvihují třeba rostlinu zvanou Pandanus tectorius rostoucí v pobřežních oblastech od tichomořských ostrovů po Filipíny. Obyvatelé většiny jihovýchodní Asie ji používají například k dochucování slaných i sladkých jídel. Konzumovat se dají i její plody, které jsou podobné ananasu. „Strom může tolerovat náročné podmínky, včetně sucha, silného větru a solné mlhy,“ tvrdí výzkumnice v Kew Marybel Soto Gomezová.
Za odolné lze dále považovat třeba fazole nebo obecně luštěniny. Těch je na světě aktuálně 20 tisíc druhů, avšak i v jejich případě lidé konzumují jen hrstku. Kromě bohatých nutričních hodnot jsou přitom přívětivé i svou nízkou cenou. Konkrétně například fazole morama je základní surovinou v některých částech Botswany, Namibie a Jižní Afriky, kde se vaří s kukuřicí nebo se mele na prášek, díky čemuž vznikne kaše či nápoj podobný kakau. „Bylo by skvělé diverzifikovat naše portfolio potravin tak, aby zahrnovalo suroviny, které jsou kulturně vhodné, výživné a lze je pěstovat v náročných podmínkách po celém světě,“ konstatuje Gomezová.
Rozhodnou sami Etiopané
Zda se potraviny budoucnosti z Afriky a Asie rozšíří i do jiných zemí, je otázkou. Vzhledem ke své odolnosti k tomu dle vědců mají určitě významný potenciál. Minimálně v případě falešného banánu je však rozhodnutí na straně Etiopie.
„Jsou to právě etiopští zemědělci, kdo strávili tisíce let domestikací této rostliny. My sice můžeme polemizovat o tom, jaký ensete má, nebo nemá potenciál, o tom, co se s ním stane, ale ve skutečnosti nerozhodujeme,“ uzavírá Borrel. Že by lidé z vyspělých států tuto rostlinou v blízké době viděli na talíři, je dle něj nepravděpodobné.