Oblečení z pavoučí sítě? Brzy dost možná i ve velkém. Japonský biotechnologický startup Spiber momentálně zkoumá, jakým konkrétním způsobem by pavučina mohla změnit textilní průmysl. Díky tomu, že vykazuje pětkrát větší odolnost než ocel, může představovat alternativu klasické vlny, kašmírů či džínoviny.
Vlákno, které společnost pojmenovala Brewed Protein, bylo použito už v limitovaných kolekcích některých japonských značek, jako je například streetwearová Sacai či outdoorová The North Face Japan. Společnost Spiber doufá, že její technologie pomůže vyřešit některé z velkých globálních problémů. Za tímto účelem v současné době rozšiřuje výrobu a připravuje se na plné komerční uvedení svých textilií na trh.
Nutno podotknout, že o skutečnou pavučinu v pravém slova smyslu se rozhodně nejedná. Vzhledem k tomu, že chov pavouků je kvůli jejich kanibalismu extrémně náročný, rozhodli se zakladatelé Kazuhide Sekijama a Juniči Sugahara vytvořit syntetický materiál, který je s pavoučím hedvábím molekulárně identický. Dokáže tedy perfektně napodobit jeho vlastnosti. Dvojice přátel s experimenty začala během studií již před 18 lety. Startup pak založili zhruba o tři roky později. „Společnost Spiber studovala tisíce různých druhů pavouků a dalších druhů produkujících hedvábí a sestavila databázi odrůd hedvábí,“ říká pro CNN vedoucí obchodního rozvoje Kenji Higaši.
Kvasí v tanku jako pivo
Vlákna Spiber vytváří společnost prostřednictvím kvašení vody, cukru a živin ze speciálně upravených mikrobů. Celý proces probíhá v ocelových tancích podobným těm, které se používají pro výrobu piva. Výsledkem jsou proteinové polymery. Ty se následně přivádějí přes trysku a spřádají do vlákna.
Napodobit funkci pavoučího hedvábí rozhodně nebyl snadný úkol. To koneckonců dokazuje i rok 2015, během kterého společnost spolupracovala se značkou The North Face Japan na limitované sérii 50 bund Moon Parka, jež měly oslavit 50 let od přistání člověka na Měsíci. Během procesu však pracovníci zjistili, že se pavoučí hedvábí za mokra sráží, a museli protein upravit tak, aby bylo vlákno vhodné i pro outdoorové užití. „Trvalo čtyři roky, než se podařilo vyrobit oděv, který by splňoval jejich standardy,“ konstatuje Higaši s tím, že bunda z ,pavoučího materiálu‘ se prodávala za 150 tisíc jenů, což v té době odpovídalo hodnotě kolem 30 tisíc korun. I přesto se podařilo celou kolekci vyprodat.
Společnost doufá, že by použití syntetického pavoučího hedvábí mohla pozitivně ovlivnit životní prostředí. Koneckonců, právě móda je jedním z nejvíce znečišťujících průmyslových odvětví na světě. Podle poradenské firmy McKinsey & Company produkuje ročně přibližně 2,1 miliardy tun oxidu uhličitého, přičemž 70 procent z toho pochází z výroby textilu, během které se spotřebuje velké množství surovin a vody. Biologicky odbouratelné textily Spiberu budou podle vedoucího obchodu produkovat jen pětinu toho co vlákna vyrobená na živočišné bázi. A to i po zahájení produkce v plném rozsahu. Dopad na životní prostředí hodlá pak společnost dále snižovat.
Na pavouky sází více firem
Spiber není jediná společnost, která se inspiruje pavouky. V roce 2017 podobný materiál představil také textilový inovátor Bolt Threads. Ten zabudoval vlákno Microsilk do zlatých šatů od Stelly McCartney. O rok dříve vsadila na inovaci v podání vlákna Biosteel od společnosti AMSilk i značka Adidas. Kromě firmy The North Face Japan použil vlákno Spiber Brewed Protein také návrhář Juima Nakazato, který jej zakomponoval hned do několika kolekcí značky Sacai.
Nápad na ,pavoučí‘ oblek ocenila i řada investorů, včetně společností Carlyle a Mitsubishi UFJ Morgan Stanley Securities. Ty firmě poskytly zhruba 100 miliard jenů (okolo 18 miliard korun). Na financování se podílely též vládní organizace a fondy pro rozvoj startupů. Tato investice umožní společnosti expandovat za hranice. Ještě letos hodlá otevřít malý závod v Thajsku a v následujícím roce se posunout také do USA.
To by podle vedoucího obchodu Higašiho znamenalo, že do konce roku 2023 bude společnost schopna vyrábět tisíce tun vlákna Brewed Protein. „Máme prostředky k tomu, abychom vytvořili řešení umožňující více cirkulární módy,“ uzavírá.