Návštěvu Baracka Obamy v Praze ovlivnila česká vnitropolitická situace
Neformální summit EU-USA měl být vrcholnou ukázkou diplomatického umu české vlády. Přesvědčivý výkon malé předsednické země. Existovaly však hned tři důvody, proč se prezident USA Barack Obama na návštěvu České republiky příliš netěšil. Premiér Mirek Topolánek se nedávno postaral o zjitření vztahů s nejmocnější zemí světa ve Štrasburku, když přirovnal plán ekonomické obnovy USA k „cestě do pekel“. Prezident Václav Klaus se zase těšil, jak předá svému americkému protějšku knihu, v níž vyvrací argumenty „pomýlených“ aktivistů bojujících s klimatickými změnami. Globální oteplování tvořilo přitom páteř předvolební kampaně současného amerického prezidenta. A do třetice – vnitropolitická opozice v březnu využila situace a spolu s několika přeběhlíky svrhla vládu, která nyní EU předsedá v demisi.
Americké prosby
Obama přesto pokračoval v evropském turné a po summitu G20 v Londýně a výročním setkání NATO ve Francii a Německu zamířil do Prahy, kde chtěl navázat kontakt s Evropskou unií. Američané sledovali několik cílů. Mezi nejspornější body jednání EU-USA patřila otázka dalšího rozšíření o nové členské země. Americký prezident vyzval evropské hlavy států a šéfy vlád, aby mezi sebe přijaly Turecko. Přístupová jednání se s Ankarou vlečou od roku 2005. Několik zemí včetně Francie a Německa dlouhodobě odmítá Turecko přijmout. Ve chvíli, kdy Obama požádal unii, aby neblokovala jednání se spolehlivým aliančním partnerem, dostalo se USA razantní odpovědi: „Nestrkejte nos do věcí, do kterých vám nic není.“ Tak lze parafrázovat názor francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho.
USA dále oslovily unijní sedmadvacítku s žádostí, aby přijaly část vězňů ze základny Guantánamo. Ani v této záležitosti lídři členských zemí EU neprojevili veliké nadšení. Po bok Velké Británie, Portugalska a Španělska, které již dříve avizovaly ochotu pomoci USA, se přidala jen Francie. Premiér Topolánek zdůraznil, že ačkoliv se Česká republika staví k návrhu odmítavě, své postoje nijak nepromítne do předsednické role nestranného moderátora.
O poznání smířlivěji dopadla jednání okolo budoucnosti klimatických dohod. Změna rétoriky Bílého domu ve srovnání s předchozí Bushovou administrativou byla patrná stejně jako akcent na mnohostranné řešení globálních problémů. Oba břehy Atlantiku si v tomto směru plně uvědomují nezbytnost spolupráce. Neformálně proto sladily postoje před prosincovým summitem v Kodani, který má definovat postkjótská pravidla pro snižování emisí skleníkových plynů. (Obamova evropská cesta následovala pouhý týden poté, co demokraté předložili v Kongresu návrh zákona, který má snížit vypouštění oxidu uhličitého o 20 procent do roku 2020 ve srovnání s rokem 2005.)
Utajená tiskovka
Bývá dobrým zvykem, že po jednání unijních představitelů se třetími státy následuje společná tisková konference. Podobně to měli naplánované i Češi po summitu EU-USA. Dobrou stovku čekajících novinářů však překvapilo, když se za řečnické pultíky postavili pouze Mirek Topolánek a předseda Evropské komise José Manuel Barroso. „Kde je Barack Obama?“ šeptali si reportéři. Americky prezident se rozhodl promluvit k vybrané skupince médií na jiném místě. Česko zde zastupovala pouze veřejnoprávní televize a rozhlas. Ihned po krátkém shrnutí výsledků summitu zmizel první muž Spojených států amerických v útrobách Kongresového centra Praha. Novináři mu tak neměli možnost položit ani jednu otázku. Ostatní média se musela spokojit s pány Barrosem a Topolánkem. O důvodech tohoto rozhodnutí americké strany je možné jen spekulovat. Jisté je, že pomyslný vrchol předsednictví EU a dobrý pocit z úspěchu pražské návštěvy nového šéfa Bílého domu zkalila české vládě nejistá vnitropolitická situace, ve které má nyní navrch prezident Václav Klaus. „Summit s USA bude spíše labutí písní českého premiéra uprostřed probíhajících rozhovorů o tom, kdo sestaví nový úřednický kabinet, který povede republiku do předčasných voleb na konci roku,“ poznamenal 3. dubna – v předvečer Obamovy pražské zastávky – internetový server euobserver.com. Měl zřejmě pravdu.
