Konec jednorázových příborů, více elektromobilů i nekonečná válka s plastovými taškami. Boj o záchranu životního prostředí probíhá takřka po celém světě a má mnoho různých podob. Jak se ale ukazuje, ne vždy úplně efektivních. Vyplývá to z aktuálního reportu PwC State of Climate Tech 2021, podle kterého se 75 procent investic do technologických inovací směřujících k ochraně klimatu ubírá špatným směrem.
Investice ze strany privátních investorů a fondů se za posledních 12 měsíců ztrojnásobily na celkem 87, 5 miliardy dolarů, což odpovídá téměř dvěma bilionům korun. Do top pěti nejúčinnějších technologických oblastí, které mají potenciál snížit globální emise o 81 procent, však od roku 2013 směřuje pouze jedna čtvrtina těchto investic. Konkrétně se jedná o solární a větrnou energetiku, produkci zeleného vodíku, prevenci plýtvání jídlem a alternativní (nízkoemisní) potraviny.
„Pokud chceme být uhlíkově neutrální do roku 2050, tak potřebujeme do 10 let snížit emise na polovinu. Abychom celosvětově tohoto cíle dosáhli, musíme inovovat. Dobrou zprávou je, že si to uvědomují i investoři. Ale zároveň je jasně vidět, že rozmístění investic může být daleko smysluplnější a efektivnější tak, aby byly využity tam, kde je největší potenciál ke snížení emisí,“ uvádí partner PwC Jan Brázda, podle kterého je otázkou, zda jsou zmíněné sektory pro investory neatraktivní nebo se o problémech jen dostatečně nemluví.
Nejatraktivnější oblastí je doprava
Naopak „přeinvestováno“ je v oblasti osobních a lehkých užitkových elektromobilů, kam v daném období mířilo 60 procent investic. Potenciál redukce skleníkových plynů je v tomto směru přitom poměrně malý. Podle reportu PwC jich mohou elektromobily z atmosféry odstranit ‚jen pouhá‘ 3 procenta.
„Postup investorů je logický, své peníze směřují tam, kde cítí nejvyšší návratnost. Tedy do již relativně dospělých a v praxi užívaných technologií, jako jsou právě elektromobily,“ přibližuje Brázda. Téma investic do životního prostředí je přitom stále silnější pro větší a větší skupinu investorů. Jejich pozornost je ale třeba nasměrovat jinam. „Země potřebuje, aby podobná, ne-li silnější podpora, mířila i do transformace energetiky, například prostřednictvím využití zeleného vodíku, malých modulárních reaktorů nebo technologie carbon capture. Jen tak dokážeme splnit závazek snížení globálního oteplování planety,“ dodává.
https://autobible.euro.cz/bez-dotaci-to-nepujde-cesti-zakaznici-elektromobily-nechteji-prestoze-jejich-nabidka-v-uplynulem-roce-vyrazne-vzrostla/
Atraktivní by pro investory mohl být fakt, že podle PwC bude celosvětová poptávka po vodíku v nejbližších letech postupně a stabilně růst, po roce 2030 pak dojde k jejímu prudkému zvýšení. Vodík bude získávat stále větší uplatnění nejen v energetice a dopravě, ale například i ve stavebnictví. Náklady na jeho získávání ekologickou cestou by přitom měly klesnout o polovinu a v poklesu i nadále pokračovat.
Nejvíce peněz míří z USA
Nejvíce investic do technologií ochraňujících klima míří v současné době z USA. Tamní investoři stojí zhruba za dvěma třetinami celosvětových investic, což odpovídá 56 miliardám dolarů. Následuje Evropa s 18 miliardami, které míří především na dopravu, a čínští investoři, jež za stejné období poskytli 9 miliard.
Mohutné investice do ochrany životního prostředí v říjnu minulého roku přislíbila také Saudská Arábie, která momentálně patří k největším znečišťovatelům ovzduší na světě. Uhlíkové neutrality chce dosáhnout do roku 2060. Zároveň však odmítá omezit produkci ropy. Velké ambice má také Indie, jejíž premiér Nárendra Módi na listopadovém summitu v Glasgow oznámil, že do roku 2030 vytvoří Indie kapacitu energetických obnovitelných zdrojů v rozsahu 500 GW. To by znamenalo pokrytí poloviny všech zdrojů.
