Zástupci generace Z mají jiné priority než jejich předchůdci, a to nejen v osobní, ale i v pracovní sféře, kterou se snaží maximálně přizpůsobit svému životnímu stylu. Od útlého věku vyrůstali ve světě nových technologií, a tak s nimi umí naprosto přirozeně pracovat a dokážou se rychle adaptovat na změny. Požadují ale větší svobodu, aby si mohli povinnosti rozvrhnout podle svých možností. Častěji tak volí zkrácené úvazky nebo se pouštějí do vlastního podnikání.
Podle loňského průzkumu personální agentury Předvýběr.cz přístup generace Z už nyní mění pracovní morálku Čechů. Zatímco celá populace tráví prací ve firmě průměrně 31,5 hodiny týdně, u mladých lidí se jedná pouze o 22,5 hodiny.
„Pro nejmladší generaci Z je typické, že se víc starají o sebe než cokoli jiného. Z pohledu zaměstnavatele to nutně nemusí znamenat nic špatného, jenom je třeba umět je správně motivovat,“ shrnuje František Boudný, ředitel agentury Předvýběr.cz.
„Osobně mám zkušenost, že když jsme hledali lidi a vedení nepřistoupilo na flexibilní úvazky, tak mi řada lidí na pohovoru řekla, že nenastoupí,“ cituje server Seznam Zprávy Kamilu Čubanovou z platformy Byznys pro společnosti, kde zastává post manažerky diverzity. „Hodně si také cení rovnováhy mezi prací a životem. Nejsou ochotni trávit 12 hodin v práci, což bylo běžné v devadesátkách,“ dodává.
Práce, která mění svět k lepšímu
Kromě volnosti je pro generaci Z velmi důležité i to, aby jim práce dávala smysl. To znamená, že koresponduje s jejich zájmy a hodnotami a v ideálním případě má i pozitivní dopad na společnost. Vyžadují tedy etické pracovní prostředí a z nepřeberného množství firem si vybírají takové, které kladou důraz na ochranu klimatu a sociální témata, což potvrzuje i odborník na pracovní trh Honza Klusoň z Welcome to the Jungle.
„Udržitelnost je pro mladé lidi jedním z klíčových kritérií. Záleží jim na ekologickém dopadu sebe i svých zaměstnavatelů, etických pracovních podmínkách pro zaměstnance i na tom, co firmy dělají pro místní komunity,“ popisuje pro Euro.cz s tím, že čím dál více lidí má zájem o pozice zaměřené na společenskou odpovědnost.
Dalšími často skloňovanými pojmy jsou mezi generací Z rovnost, diverzita nebo inkluzivita. Nechybí tedy ani v loňském průzkumu společnosti Grafton, který popisuje, že mladí lidé jsou otevření různým kulturám a názorům, nic pro ně není černobílé a hrají podle vlastních pravidel. Z výsledků studie ale vyplývá, že jejich styl práce a života má i své stinné stránky spojené nejen s poruchami pozornosti, nýbrž i celkovým ohrožením mentálního zdraví. Jejich cílem tak je co nejlepší work-life balance.
Pracovní smlouva, nebo živnost?
I když zaměstnanecký poměr poskytuje větší jistoty než živnostenský list, mnoha mladým lidem nevyhovuje. Spousta zástupců generace Z tedy pracuje jako OSVČ, často pro více firem najednou, díky čemuž mají dostatečně vysoký příjem a zároveň nemusí čekat na uplynutí výpovědní lhůty. Výhodou rovněž je, že pokud nejsou spokojeni, mohou téměř okamžitě odejít a začít pracovat jinde. A právě to je pro ně podle zakladatele pracovního portálu Startupjobs Filipa Mikschika stále lákavější.
„Obecně podle mě rezonuje narativ, že s důchodem lidé této generace počítat moc nemohou. Odpracované roky na HPP proto nejsou jejich cílem a živnost jim poskytuje násobně větší míru svobody a flexibility,“ uzavírá Mikschik.