Český důchodový systém neovlivňuje negativně jen fakt, že se senioři dožívají vyššího věku, ale i to, že mladí lidé déle studují a začínají být ekonomicky aktivní se zpožděním.
Foto: Profimedia.cz
Proč potřebujeme důchodovou reformu? „Jednoduše proto, že se neustále prodlužuje délka lidského života a roste počet lidí, kteří zůstanou v penzi déle. Současně ubývá počet zaměstnanců, kteří by na důchodce pracovali. Řada mladých lidí navíc vstupuje na trh práce se zpožděním, odkládají také založení rodiny a pořízení potomků. To vše negativním způsobem ovlivňuje stav českého penzijního systému,“ odpovídá na otázku ředitel strategie poradenské společnosti DataLife Mgr. Petr Husák a dodává: „Schodek důchodového účtu v současnosti činí asi 30 miliard korun ročně. I to je jeden z důvodů, proč by měli lidé řešit otázku svého finančního zabezpečení ve stáří již v době, kdy jsou ekonomicky aktivní. Spoléhat na to, že se o ně stát po jejich odchodu do penze postará, je krátkozraké.“
Mladí lidé odkládají své ekonomicky aktivní období na později
Demografický vývoj České republiky je tristní. Zatímco dříve pracovali podle informací Ministerstva práce a sociálních věcí na jednoho důchodce čtyři zaměstnanci, dnes jsou to necelí dva. Za třicet let se počet důchodců a pracujících vyrovná. „Současnému stavu věci neprospívá ani fakt, že dnešní mladí lidé odkládají vstup na trh práce o pět a více let, prodlužují si studium, cestují po světě a odsouvají i založení rodiny. V konečném důsledku tak zkracují své ekonomicky aktivní období, po které budou odvádět daně a dávky do státního rozpočtu,“ říká Husák.
Nezamýšlený důsledek rostoucí délky lidského života
Problematické jsou i další faktory. Zatímco dětí se rodí stále méně, průměrný věk obyvatel České republiky se stále zvyšuje. Ve srovnání s rokem 1920 se život mužů prodloužil o 27,4 roku a život žen o 31 let. Nyní mají muži naději dožít se zhruba 74 let, ženy přibližně osmdesátky. „Délka lidského života se prodlužuje díky kvalitnější lékařské péči. Současně to však přináší určitý nezamýšlený důsledek: lidé umírají později a zůstávají v penzi déle než v minulosti. To představuje, vedle klesajícího počtu narozených dětí, pro penzijní systém další ekonomickou zátěž,“ poznamenává Husák a statisticky dokládá i pokles porodnosti. Za minulého režimu se rodilo ročně přibližně 120 tisíc dětí, za dvacet od revoluce jejich počet poklesl na 800 tisíc.
Slušná životní úroveň v důchodu? Zařídit se musíte již nyní
Husák upozorňuje, že za nynější situace by se měli lidé přestat spoléhat výlučně na stát a očekávat, že se o ně po jejich odchodu do penze postará. „Ke stáří se vyplatí přistupovat odpovědně, mají-li si lidé zachovat slušnou životní úroveň. Budoucím seniorům přitom mohou pomáhat i jejich děti. V případě schválení důchodové reformy budou moci lidé v produktivním věku přispívat na důchod svým rodičům, a to částkou odpovídající výši 1 % jejich hrubé mzdy. Tento mezigenerační bonus plně dotuje stát, takže se ekonomicky aktivním lidem fakticky nesníží spoření na důchod ani se neodečte z jejich čisté mzdy,“ říká ředitel strategie společnosti DataLife a doplňuje: „O své finanční zajištění v penzi by se měli starat všichni obyvatelé. Na trhu existuje řada penzijních a finančních produktů, kterých je dobré využít, pokud lidé chtějí co nejlépe zhodnotit své peníze a mít se ve stáří dobře. Pokud si neví rady, jaký produkt si mají vybrat, mohou se obrátit na odborníky na osobní finance, kteří jim s volbou pomohou. Při výběru produktu zároveň zohlední jejich aktuální životní i finanční situaci a doporučí jim řešení na přesně míru jejich potřebám.“
