Rodiče Andrého Draveckého provozují již téměř dvě desetiletí menší logistickou Hrmu v západních Čechách. On sám si během studií přivydělával jako řidič a pomocník ve spedičním byznysu. Časem mu začalo vadit, že řada nákladních aut a kamionů křižujících jak Česko, tak i celý kontinent jezdí prázdná nebo nevytížená.
Rozhodl se to změnit. „Zhruba třetina veškeré nákladové kapacity v evropské logistice je nevyužitá. Celý sektor je přitom závislý na zprostředkovatelích,“ popisuje Dravecký. Firmy podle něj nemají možnost kontaktovat dopravce, který jede požadovaným směrem a má volný přepravní prostor, přepravci zase nemohou obsloužit obrovské množství zákazníků se specifickými požadavky.
„A většina z nich nechce zbytečně platit prostředníkovi. Proto jsem začal uvažovat o systému, který by dokázal propojit firmy přímo s dopravci,“ dodává.
Projekt pojmenovaný ShipVio funguje v rámci takzvané sdílené ekonomiky, podobně jako třeba moderní taxislužba Uber, avšak s tím rozdílem, že se nepřepravují lidé, ale náklad v podobě balíků či palet zboží. „Naše přidaná hodnota není jen v šetření času a peněz, při větším množství uživatelů budeme schopni navyšovat vytíženost vozů, takže na silnicích bude méně aut, která jezdí prázdná,“ dodává Dravecký.
| 60 mil. EUR | má připraveno na investice do startupů fond Springtide Ventures patřící do finanční skupiny KKCG. |
| 100 mil. USD | údajně zaplatil technologický gigant Oracle za pražský startup Apiary. |
Historie projektu ShipVio, dnes již formálně zakotveného ve stejnojmenné firmě, je sice stará jen pár měsíců, nicméně zajímavá myšlenka a obchodní entuziasmus mladého podnikatele přesvědčila manažery investičního fondu Up21, že se rozhodli koupit více než třetinový podíl ve firmě. Ještě předtím, než Hrma spustila nabídku svých služeb. „ShipVio je od začátku stavěno jako globální projekt s vizí poměrně blízké ekonomické soběstačnosti,“ říká Vít Šubert, partner Up21.
All inclusive pro startupy
Tento nový pražský inkubátor či akcelerátor, jak jsou souhrnně označovány investiční fondy zaměřené na nové, začínající Hrmy, již vložil do projektu ShipVio 9,5 milionu korun. Zároveň bezplatně poskytuje partě kolem Draveckého kancelářské prostory, IT služby, marketingovou i právní podporu a především poradenství zkušených koučů a mentorů. „Startupům v našem inkubátoru zajišťujeme veškerý backoffice, pomáháme jim nastavit správné interní procesy a ve formě koučinku nasměrujeme projekt správným směrem,“ vysvětluje Šubert.
Šéf Up21 Vít Šubert (Foto: Hynek Glos/Euro)
Cílem je dostat produkt či službu začínající firmy na globální trh a za pár let pro něj ve světě získat silného, mohovitého majitele. Takzvaný exit horizont se nejběžněji pohybuje kolem tří až pěti let, podle Šuberta by však nejpozději do dvou let od první investice měl být zřetelný progres firmy či samotné služby. „Musí tam být evidentní nárůst zákazníků nebo tržeb. V ideálním případě oboje,“ říká šéf Up21, za kterým stojí několik investorů, především pak podnikatel Karel Janeček.
Miliardář vedle miliardáře
Inkubátorů, akcelerátorů, kapitálových fondů a dalších investičních subjektů, které vkládají peníze do začínajících firem, vzniklo na česko-slovenském trhu za poslední roky přinejmenším deset. Pozitivní vývoj ekonomiky, nízké úrokové sazby a několik úspěšných prodejů českých či česko-slovenských firem vedou novodobé milionáře a miliardáře k hledání vhodných projektů pro efektivní zhodnocení peněz.
Vedle Janečka tak svůj venture kapitálový fond založil třeba Karel Komárek (Springtide Ventures), Jakub Havrlant (Rockaway Capital), Ondřej Fryc (Reflex Capital), Václav Muchna (Y Soft Ventures) či slovensko-česká investiční skupina J&T. „Tuzemská startupová scéna v poslední době výrazně ožívá. Objevila se tu řada nových fondů i privátních investorů, v návaznosti na to vzniká spousta nápadů a mladých firem,“ shrnuje trend Marek Jablonský, výkonný ředitel Springtide Ventures.
Marek Jablonský, výkonný ředitel Springtide Ventures (Foto: Martin Pinkas/Euro)
Fond, který má za zády silnou investiční skupinu KKCG, má v současnosti do startupů zainvestováno 13,5 milionu eur z celkem plánovaných 30 milionů až 40 milionů eur. „Jsme ve fázi výběru dalších zajímavých firem, proto bude celková proinvestovaná suma ještě vyšší. Během dvou let by to mohlo být až 60 milionů eur, které půjdou do startupů v Česku i dalších zemích Evropy,“ řekl Jablonský týdeníku Euro. Springtide má již nyní v portfoliu dva izraelské startupy, je ale pravděpodobné, že většina ze zmiňovaných 1,6 miliardy korun poteče do lokálních mladých firem. A nakonec se „rozpustí“ v české ekonomice. „Role startupů v tuzemském byznysu nadále poroste,“ dodává Jablonský.
254 procent ročně
Jedním z nejstarších, ale také nejúspěšnějších kapitálových fondů v Česku je Credo Ventures v čele s Ondřejem Bartošem. Firma od roku 2011 investovala téměř 30 milionů eur a minimálně stejně velkou sumu má připravenou na vstup do dalších začínajících projektů. „Současné portfolio čítá 22 startupů z celé střední Evropy, přes 40 procent znich má české nebo slovenské kořeny,“ vypočítává Bartoš. Credo Ventures má za sebou několik úspěšných exitů, tedy uzavřených investičních případů.
Mezi nejznámější patří prodej firmy Cognitive Security technologickému gigantu Cisco Systems, nejnovější „zářez“ je pak akvizice pražského startupu Apiary softwarovým obrem Oracle. Podle neoficiálních informací se hodnota transakce přiblížila 100 milionům dolarů, tedy asi 2,5 miliardy korun. „U každé společnosti, do níž v Credu investujeme, bychom měli vidět potenciál na vybudování hodnoty převyšující 100 milionů eur,“říká sebevědomě Bartoš a dodává, že u nejúspěšnějšího exitu dosáhl fond zhodnocení investice na úrovni 254 procent ročně.
Pozitivní příklady táhnou
„Dříve se nám sama hlásila jedna až dvě firmy denně, dnes jsou to běžně i čtyři. Počet zajímavých projektů či startupů v Česku a na Slovensku rapidně roste. Pozitivní případy úspěšných začínajících firem táhnou,“ popisuje Viktor Fischer z investiční firmy Rockaway Capital. Předpokládá, že v letošním roce dostane na stůl kolem osmi stovek nápadů a projektů začínajících podnikatelů.
„Spousta z nich je teprve ve fázi myšlenky, bez jediné zkušenosti z reálného provozu,“ stěžuje si. Manažeři fondu tak musejí nejprve zhodnotit prezentaci a byznys plán s výhledem tržeb na následujících 18 měsíců, který žadatelé připraví v běžném tabulkovém procesoru. „Během tohoto prvního síta odpadnou dvě třetiny projektů,“ tvrdí Fischer.
Rockaway Capital založil mladý milionář Jakub Havrlant, který před lety sám začínal jako startupista s projektem BezRealitky.cz. Dnes investuje do českých a slovenských začínajících firem od půl milionu až po pět milionů dolarů, ale „umí“ i velký byznys: vloni společně s PPF a J&T koupili velké internetové obchody Mall.cz či CZC.cz.
Globální ambice
Zmiňovaná slovensko-česká skupina J&T také před časem založila svůj vlastní venture kapitálový fond zaměřený na mladé firmy. Podle investičního ředitele Adama Kočíka již firma nakoupila podíly ve startupech za zhruba 100 milionů a na další investice v obdobném objemu je připravena. „Ačkoli za sebou máme silnou kapitálovou skupinu, nejsme čistý finanční investor. Mladým podnikatelům a zakladatelům pomáháme rozjet projekty či akcelerovat růst a také vyladit strategii při zahraniční expanzi,“ popisuje Kočík.
Právě schopnost uspět s projektem za hranicemi bývalého Československa je podle takzvaných venture kapitalistů klíčovým parametrem, který hodnotí při zvažované investici do startupu. „VUp21 máme momentálně 14 projektů, přičemž tři čtvrtiny z nich mají od začátku ambici expanze do zahraničí,“ tvrdí Šubert. „V Česku dorůstá generace lidí bez bariér - ať už se to týká jazykových schopností, flexibility k cestování, nebo sebedůvěry ve vlastní projekt. Mladí si věří, že jsou schopni se svým produktem či službou prorazit v dalších zemích Evropy, nebo rovnou globálně,“ soudí Jablonský.
Pavel Knecht ze Citibank k tomu dodává: „Pozoruji zde vznik spousty zajímavých projektů. Jak technologických, tak zaměřených na sdílenou ekonomiku. Jejich zakladatelé by si však měli uvědomit, že pro produkt či službu, kterou přinášejí na trh, je zpravidla mnohem větší potenciál všude jinde než v Česku či na Slovensku.“
Talentů máme hodně
Podle Cedrica Malouxe, ředitele podnikatelského akcelerátoru StartupYard, lze vypozorovat i další přednost začínajících podnikatelů: technologická zdatnost kombinovaná s vysokou úrovní technického vzdělání. „IT bezpečnost, speciálně pak antivirové firmy, tu mají dlouhou tradici, stejně jako strojové učení, zpracování dat či umělá inteligence. Mnohé české firmy tak hned při vzniku patří mezi světovou špičku,“ vysvětluje Maloux.
Jan Andruško, partner společnosti White & Case, soudí, že velkou výhodou tuzemských startupů je rychlý přístup k vysoce kvalifikovaným zaměstnancům v technických pozicích za rozumnou cenu. Především pak v porovnání s technologickou Mekkou v Silicon Valley. „Obecně se v Česku můžeme pochlubit technickými dovednostmi, kreativitou a nápady, se kterými lze uspět i na globálním trhu. Začínajícím podnikatelům však často chybějí hlubší manažerské dovednosti,“ soudí šéf White & Case pro telekomunikace, IT a média v regionu střední a východní Evropy. V podobném duchu hovoří i Ondřej Bartoš z Credo Ventures. „Nerad opakuji stará klišé, ale stále vidíme nedostatek obchodní a marketingové kompetence. Naštěstí je tento nedostatek často vykoupen vysokou technickou a kreativní schopností. Talentů máme opravdu hodně,“dodává.
Technologie vládnou
Samotný pojem startup se poprvé objevil v článku amerického magazínu Forbes v roce 1976. Popularizace tohoto termínu přišla v době internetové horečky na přelomu tisíciletí a i dnes spadá většina začínajících firem do oboru informačních technologií.
„Osmdesát procent všech projektů, co se nám hlásí do inkubátoru, jsou technologické nápady. Vychází to ze samotného principu startupů, především pak využívá nízkých, či dokonce nulových bariér spojených s distribucí produktu či zahraniční expanzí,“ vysvětluje Šubert. „Vývoj tuzemské startupové scény jde ruku v ruce s prudkým nástupem inovací a digitalizací všeho. Českým začínajícím firmám také značně napomáhá důvěra a chuť zákazníků využívat nové technologie a obecně velká popularita e-commerce,“ shrnuje Ondřej Kramoliš z Allen & Overy.
Podle Víta Šuberta z Up21 však není potřeba, aby každá začínající Hrma nutně musela vymyslet novou, či rovnou unikátní technologii: „Základem je poskytnout již existující službu jinak, lépe, rychleji, efektivněji a tak, jak ji zákazník žádá.“ Právě proto inkubátor investoval do projektu ShipVio, který „jen“ pružně a levněji propojuje dvě strany logistického řetězce - přepravce a zákazníky.
