Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) dnes nepravomocně odsoudil bývalého velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiče k doživotnímu trestu vězení za zločiny spáchané během války v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995, včetně genocidy. Uznal ho vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby. Mladičův obhájce Dragan Ivetić uvedl, že se Mladić odvolá.
Ve dvou bodech byl Mladić obžalován z genocidy. V jednom z nich byl ale viny zproštěn. Dalších pět bodů se týkalo zločinů proti lidskosti a čtyři body porušení zákonů nebo zvyklostí válečného práva.
„Za spáchání těchto zločinů senát odsuzuje pana Ratka Mladiče k doživotnímu vězení,“ oznámil soudce Alphons Orie verdikt haagského tribunálu. Tomuto výroku předcházely dvě hodiny, během kterých soud seznamoval přítomné se závěry více než čtyřletého procesu.
Mladičovy zločiny soudce označil za „jedny z nejohavnějších, jaké kdy lidstvo poznalo, včetně genocidy, vyhlazování a zločinů proti lidskosti“.
Demolice paměti. Reportáž z města, kde si potomci vrahů a obětí dodnes nakukují do oken
Orie mimo jiné řekl, že senát dospěl k závěru, že Mladić výrazně přispěl ke zločinům, které byly spáchány ve Srebrenici. Kromě toho osobně nařídil ostřelování Sarajeva, jehož terčem bylo civilní obyvatelstvo a jež naplnilo všechny znaky genocidy. Na svědomí má i braní rukojmích z řad pozorovatelů OSN a příslušníků mezinárodních sil UNPROFOR na konci války.
Zasedání tribunálu bylo na desítky minut přerušeno kvůli údajné nevolnosti souzeného. Původně povolená pětiminutová přestávka se prodloužila na zhruba 50 minut a obhájci následně požádali o odklad vynášení verdiktu kvůli špatnému stavu svého mandanta. To ale soudce Orie odmítl s odvoláním na informaci lékařů, podle níž nejde o „krizi s vysokým tlakem“, jak tvrdí obhajoba.
Následně Mladić popuzeně zareagoval na soudcovo vyjádření k jeho zdravotnímu stavu a označil ho za lež. Poté ho Orie z jednací síně vykázal a Mladić si mohl zbytek čtení rozsudku vyslechnout pouze ve vedlejší místnosti.
Mladić trpí podle obhajoby vážnými zdravotními problémy a advokáti se od začátku roku snažili dosáhnout jeho dočasného propuštění, aby mohl být léčen v zahraničí. K tomu poskytla záruky i srbská vláda, což ale tribunál zamítl, stejně jako nedávnou žádost obhájců o odklad vynesení rozsudku kvůli nedobrému zdraví souzeného.
Mladić podle médií utrpěl od začátku svého skrývání nejméně jeden infarkt a během pobytu ve vězení tribunálu i několik mozkových příhod, možná i slabší mrtvici.
16 let na útěku
Mladičovi se po válce dařilo 16 let unikat spravedlnosti. Do vydání bývalého srbského a jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče ICTY v červnu 2001 žil Mladić poměrně v klidu v Srbsku. Pak se ale musel skrývat. To se mu dařilo i s pomocí přátel v srbské armádě do května 2011, kdy byl zatčen na severu Srbska a nedlouho poté vydán ICTY.
Válka v Bosně a Hercegovině byla nejkrvavějším válečným konfliktem v Evropě od druhé světové války. Vyžádala si kolem 100 tisíc lidských životů a dodnes je několik tisíc lidí nezvěstných. Ze svých domovů bylo vyhnáno nebo bylo nuceno je opustit 2,2 milionu obyvatel.
Dnes šlo o poslední rozsudek, jímž vyvrcholila práce haagského tribunálu. ICTY ustavilo OSN už během války v roce 1993 a soud své působení definitivně ukončí k letošnímu 31. prosinci. Obhajoba oznámila, že Mladić podá odvolání. Tím se už bude zabývat Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT), který zřídila 22. prosince 2010 Rada bezpečnosti OSN.
Proces s Mladičem začal 16. května 2012 a závěrečné řeči obžaloby a obhajoby zazněly loni v prosinci. Jeden ze dvou bodů obžaloby vinících bývalého generála z genocidy se týkal odpovědnosti za srebrenický masakr, při němž bosenskosrbské síly v létě 1995 na konci války v Bosně povraždily osm tisíc zajatých muslimských mužů, včetně starců a chlapců.
Přečtěte si také:
