Zvládne akademička manažerskou roli předsedy ČSÚ?
Prezident Václav Havel přijal minulý týden rezignaci předsedy Českého statistického úřadu (ČSÚ) Edvarda Outraty a oznámil, že po dohodě s vládou se jeho nástupkyní od 15. září stane Marie Bohatá (EURO 31/1999). „Moje nástupkyně byla dobře vybrán a a nezávislost ČSÚ je touto volbou i nadále zaručena, řekl při té příležitosti Edvard Outrata. Kdo je tato žena a kdo ji vybral, aby řídila jednu z důležitých institucí země?
Šéfa statistického úřadu jmenuje prezident, ale vybírá si jej většinou ministr financí. Tak tomu bylo i v tomto případě, kdy akademik Pavel Mertlík vybral akademičku Marii Bohatou. Poznali se v době, kdy Mertlík pracoval v Institutu ekon omie České národní banky. „Setkali jsme se potom ještě na několika konferencích. Když Pavel Mertlík odešel do vlády, vyzval mě ke spolupráci, která se týkala některých iniciativ OECD. Byla jsem jménem Úřadu vlády přítomna některým jednáním v Paříži, například o problematice řízení a správy společností, vysvětlila Marie Bohatá. Významné slovo jistě měl i Mertlíkův první náměstek Jan Mládek, který s nastávající předsedkyní ČSÚ dříve spolupracoval a společně s ní publiko val i několik odborných statí. Nová předsedkyně ČSÚ sice není a nikdy nebyla členkou žádné politické strany a podle různých informací přehnanými sympatiemi ke vládní ČSSD rozhodně netrpí, jejích vazeb na Mertlíka a Mládka si však nelz e nevšimnout.
Marie Bohatá (51) vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, externí aspiranturu absolvovala v Ekonomickém ústavu Akademie věd a v roce 1998 habilitovala na Národohospodářské fakultě VŠE prací v oboru hospodářská etika. „Původně jsem studovala exaktní metody v ekonomii, obor ekonomicko-matematické výpočty, a dále jsem si zvolila specializaci ekonometrie, kde jsme se intenzivně věnovali i statistice. Po roce 1989 se mi však otevřel nový obzor. Snažila jsem se rozší řit si znalosti i v příbuzných disciplínách, jakými jsou filozofie, sociologie, a intenzivně jsem se věnovala hospodářské etice, problémům etiky v podnikání. Inspiroval mě Amartia Sen, který rozlišuje v ekonomii inženýrský přístup a přístup vycházející z etiky. Ukazuje, jak v průběhu historie se etika a ekonomie od sebe oddělily a jak to bylo ke škodě obou disciplín. Listopad 1989 ji zastihl ve výzkumném ústavu Národohospodářského výzkumu, kam přišla v roce 1984. Věnovala se otázkám rozvoje strojírenství a zpracovatelského průmyslu. Bezprostředně po revoluci se začala orientovat na problematiku transformace velkých státních podniků a na rozvoj podniků drobných a středních. „V nich jsem s patřovala velký potenciál pro tuto zemi. Zabývala jsem se analýzami konkurenčních schopností podnikové sféry a možnostmi jejich přežití v nových podmínkách. Zároveň hned od roku 1990 jsem se začala zajímat o otázky hospodářské etiky. Kr átkou dobu zastávala post náměstkyně ředitele Národohospodářského ústavu. V roce 1994 založila v rámci Národohospodářského ústavu Centrum pro etiku. Je členkou redakčních rad několika časopisů (Politická ekonomie, Business Ethics: A Europe an Review a Journal of Business Ethics), zastává funkci předsedkyně Společnosti pro etiku v ekonomii a zároveň též předsedkyně výkonné rady české pobočky Transparency International, přednáší na univerzitách ve Spojených státech a ve Švýcarsku. Pracuje jako vědecká pracovnice Národohospodářského ústavu Akademie věd. Je rozvedená a její dcera i syn v současné době studují na VŠE v Praze.
Lidé, kteří Marii Bohatou znají, se shodují, že její lidské kvality (čestnost, serióznost, nestranickost) i odborné znalosti jsou nezpochybnitelné. Zároveň dodávají, že velkou neznámou představují její manažerské dovednosti. Byla úspěšná při získáv ání grantů a pohyb v klidných vodách akademického světa a neziskového sektoru ji svědčil. Ovšem dokáže stejně úspěšně pracovat pod tlakem? A nejde jen o prostředí státní správy a řízení velké instituce, ale i o politick é tlaky, které vlády na předsedu ČSÚ vyvíjejí.
Do statistického úřadu chce Marie Bohatá vnést „pohled zvenčí . „Jako dlouholetá uživatelka výstupů statistického úřadu jsem měla možnost poznat určitá úskalí, se kterými se uživatel setkává. Budu se snažit usnadnit práci lidem, kteří výstupy ČSÚ využív ají a využít pohledu člověka, který přichází zvenčí. Na ČSÚ vidím tři hlavní oblasti, na které se chci zaměřit. Vím, že budeme muset vynaložit úsilí při adaptaci na regionalizaci země a přípravách na vstup do Evropské unie. Chci se věnovat harm onizaci metodiky, protože některé údaje, se kterými uživatelé pracují, nejsou zcela srovnatelné. A dále bych ráda posílila práce týkající se analýz a prognóz. Statistický úřad by měl nejenom data poskytovat, ale i interpretovat. Navíc nov á šéfka chce, aby vedle odborníků, kteří na ČSÚ již léta působí, vyrůstali odborníci noví. „Aby si odborníci vedle sebe vychovávali své nástupce. Mám totiž obavy, že tady vzniká určitý generační problém.
První věc již Marie Bohatá vzhledem ke své nové funkci zvládla. Při rozhovoru s týdeníkem EURO několikrát vyzdvihla zásluhy svého předchůdce Edvarda Outraty. V dnešní době, kdy mnohý politik a vysoký státní úředník svaluje při každém neús pěchu vinu na své předchůdce a kdy výměny na vysokých pozicích připomínají nepřátelská převzetí, je to bohužel výjimečné.
