Ve stínu horkých politicko-policejních událostí poněkud zanikají události jiné, které by si zasloužily chvíli slávy. Například včera stínový ministr financí Jan Mládek navštívil ruského velvyslance a spolu podpořili dostavbu jaderných bloků v Temelíně. Na tom není nic pozoruhodného. Sociální demokraté jadernou energetiku podporují a budiž jim to ke cti. A k té jim slouží i skutečnost, že jsou si vědomi úskalí gigantické stavby, která je vzhledem k současným cenám silové elektřiny ekonomicky neefektivní. Statutární orgány firmy tuhle investici nemohou schválit, aniž by se vystavily zcela oprávněné žalobě minoritních privátních akcionářů. Tohle je třeba nějak vyřešit. Třeba tím, že stát bude výkupní cenu garantovat obdobně, jako je tomu u solárních elektráren. Jenže to je hodně drahá legrace.
Mládek proto na setkání otevřeně pronesl větu, která by se měla tesat: „Je třeba vyřešit otázku případných garancí výkupní ceny elektřiny z nových temelínských bloků, aby nezvýšily deficit státního rozpočtu a zároveň nepoškodily domácnosti.“ Je vidět, že sociálním demokratům sebevědomí nechybí a jsou pro Temelín ochotni pustit se i do hledání kamene mudrců, který jim umožní měnit obyčejné kovy na zlato a obrátí světovou ekonomickou vědu naruby.
Sabotáž
Dotovat ceny elektřiny bez dopadů do státního rozpočtu, nebo bez promítnutí vyšších nákladů do ceny je jaksi fyzikálně nemožné. Pokud tedy nenecháme veškeré náklady na tuto akci zaplatit podniky. To vzhledem k tomu, že česká ekonomika je dominantně založena na průmyslu a jinak to v nejbližších desetiletích nebude, trochu zavání tím, čemu říkali komunisté sabotáž národního hospodářství. A to snad docela renomovaného ekonoma Mládka nenapadne.
Ale mějme pro něj pochopení. Po nakládačce, jakou schytal se svými parazitujícími živnostníky, kdy projevil logický a ekonomicky zdůvodnitelný názor, s nímž sice nesouhlasíme, ale jistě o tom lze diskutovat, náš levicový politik přešaltoval k výrazně diplomatičtější mluvě. Sice to, co říká, je nesmysl, ale skandál to nevyvolá.
Čtěte další komentáře Pavla Párala:
