V červnu uplyne rok od otevření první části nového terminálu bratislavského letiště. Nyní probíhá už druhá fáze jeho rekonstrukce, která má skončit v létě roku 2012. O podílu českých architektů na podobě letiště se ale nikde nemluví ani nepíše.
Slyšet je takřka výhradně o slovenském ateliéru Millieu Architects, který měl přitom na starost jen interiérovou část terminálu. Pražský ateliér Casua, který zpracoval většinu architektonických návrhů, se to rozhodl změnit. „Uplynula už poměrně dlouhá doba na to, abychom o tom stále mlčeli,“ říká Oleg Haman, který je spoluvlastníkem pražského studia. Činí tak prý navzdory vedení bratislavského letiště, které bedlivě stráží veškeré mediální výstupy.
Chceme mít přehled
„Letiště Bratislava nezveřejňuje subdodavatelské společnosti hlavních partnerů, dokonce je mnohdy ani nezná,“ říká k tomu Dana Madunická, mluvčí letiště. Přiznává, že vedení letiště chce mít skutečně přehled o informacích, které jsou poskytovány médiím a že tento bod je i obsahem smlouvy s generálním dodavatelem stavby. „Jde ale samozřejmě o poskytované informace a nikoli finální znění článků,“ dodává Madunická.
Na rekonstrukci a dostavbě ateliér Casua pracoval pod českou firmou AGA – Letiště, která zaštiťovala kompletní projektovou dokumentaci. Obě firmy se už dříve společně podílely na jiných projektech, které se ale netýkaly přímo dopravní infrastruktury. Casua také v minulosti zpracovala například studie návrhů VIP salonků ruzyňského letiště nebo soutěžní návrh na stavbu budovy Řízení letového provozu v Jenči u Prahy. Rovněž AGA – Letište má s výstavbou letištní i jiné dopravní infrastruktury velmi bohaté zkušenosti, především ze zahraničí.
Problémy politického rázu
První fáze rekonstrukce a dostavby Letiště M. R. Štefánika probíhala v letech 2006 až 2010. AGA – Letiště měla na starost technickou část – především vybudování inženýrských sítí a komunikací, pražští architekti navrhli podobu staveb.
Na přísném dohledu bratislavského letiště nad komunikací o projektu nevidí AGA – Letiště nic špatného. Stejně jako na tom, že se společnost musela zříci autorských práv, což ve výsledku znamená, že zde mohou vzniknout různé přístavby či změny, aniž by investor musel žádat AGA – Letiště či ateliér Casua o povolení.
Českou společnost nezaráží ani fakt, že se o pražském ateliéru jako o spoluautoru projektu dosud nikde neobjevila ani řádka. „Jde o firmu, která se na projektu podílela jen jako náš spoludodavatel. Nejsou autory projektu,“ říká Petr Čiviš, ředitel firmy AGA – Letiště.
Projektová kancelář však při rekonstrukci bratislavského letiště v minulosti narazila na problémy. „Byly pravděpodobně politického rázu,“ říká bez bližšího upřesnění Čiviš. Už první soutěž, díky níž se AGA – Letiště stala generálním dodavatelem stavby, byla napoprvé zrušena. „Vadilo například, že se v naší projektové studii objevily výrazy, které nebyly správně slovensky,“ vysvětluje Čiviš. Jeho firma tak uspěla až na druhý pokus. Mnoho problémů ale šéf projekční kanceláře přičítá tomu, že ve vedení letiště se jenom během jeho rekonstrukce vystřídalo celkem sedm ředitelů. „Každý z nich měl přirozeně trochu jiné požadavky,“ dodává Čiviš. Zástupce Casua ale s jeho slovy úplně nesouhlasí. „Je zarážející, že na rozpisce projektu, tedy v dokumentaci ověřené stavebním úřadem, jsem označen za jednoho z hlavních architektů,“ podotýká Haman.
