MLÉČNÁ KONZERVA

Zavedení produkčních kvót většina podnikatelů odmítá

Razantní očista čeká v nejbližších letech mlékárenský průmysl, který je páteří tuzemského potravinářství. Odborníci soudí, že ji zřejmě nepřežijí desítky současných firem. Tuto daň si vyžádá ostrá konkurence na trhu s mléčnými produkty, vstup do Evropské unie. Zarážející je, že tomuto přirozenému vývoji se staví do cesty snaha ministerstva zemědělství regulovat mléčný trh kvótami. Tento krok – jak jsou přesvědčeni mnozí podnikatelé – zmrazí současný neutěšený stav. Státní úředníci se v souvislosti se zavedením kvót paradoxně odvolávají na Evropskou unii. Prohlašují, že kvóty Česká republika potřebuje právě proto, že je nyní uplatňuje patnáctka. „Vstupovat do unie s kvótami, o jejichž zrušení do budoucna stejně Brusel uvažuje, a se slabými potravinářskými podniky, to přece nemá smysl,“ oponují domácí potravináři. Možná polovina nepřežije. Nyní existuje v Česku na sedmdesát mlékárenských provozů, před deseti lety jich bylo 113. Přesto by jich ještě mnoho mělo zavřít své brány. „Nechci odhadovat, zda to bude třetina nebo polovina provozů, ale trend je jasný. K této očistě mělo dojít už dříve, jenom ztrácíme čas, říká ředitel Českomoravského svazu mlékárenského Michal Němec. „To ví snad každý, že se počet mlékáren musí radikálně snížit, dodává ředitel mlékárny TPK Hodonín Oldřich Obermaier, jenž má mnohaleté zkušenosti s mlékárenstvím právě v zemích Evropské unie. Na mapě tuzemského mlékárenství zatím největší plochu zaujímají Jihočeské mlékárny, mají zhruba třetinu trhu. V druhém sledu jsou významné mlékárny Olma Olomouc či Kunín. Další solidní pozice drží například Hlinsko, Jihlava či Nový Bydžov. Tyto firmy jsou ve vlastnictví českého kapitálu, ale v případech Olmy a Kunína mají hlavní slovo přímo zemědělci, kteří drží rozhodující balíky akcií. Ideu propojení prvovýroby a zpracovatelů razilo ministerstvo zemědělství již od počátku devadesátých let. Skrývá však v sobě zásadní rozpor. Zemědělci coby dodavatelé mléka chtějí za svoji surovinu samozřejmě co nejvyšší cenu a jako vlastníci mlékárny si ji sami sobě mohou platit. Mohou tak ale svoji mlékárnu přivést na buben, protože ta samozřejmě potřebuje naopak co nejnižší náklady, aby s cenami výrobků obstála v konkurenci. „Toto propojení je možné, ale ukázalo se, že se zemědělci musí s cenovými požadavky umravnit, jinak firmu zlikvidují, konstatuje Michal Němec. „Je to celé nesmysl, cenové zájmy zemědělců a zpracovatelů jsou přece přirozeně protikladné, řeší je normální obchodní smlouva, tvrdí Oldřich Obermaier. Zahraniční firmy čekají. Podíl zahraničních firem na domácím trhu zatím není velký, cizina se spíše zajímá o specializované provozy. Aktivní je hlavně Francie. Společnost Bongrain má čtyři mlékárny, v Přibyslavi, Sedlčanech, Hodoníně a Velkém Valtýnově, Bel má Jaroměřice a Moravské Budějovice, Danone zase Benešov. Dvě mlékárny vlastní Italové. Například v Maďarsku hraje zahraniční kapitál v mlékárenství výraznější úlohu než v Česku, v Polsku se naopak projevuje méně. „Zájem o naše podniky tu ovšem je. Zahraniční partneři zkoumají, jak by se dostali třeba do stabilizovaných firem typu Jihočeských mlékáren nebo Olmy, nejde ale o nic konkrétního. Prozradit však mohu, že se teď objevili tři zájemci, z Francie, Německa a Itálie, kteří by chtěli mlékárnu v Klatovech, připomíná Petr Novák ze společnosti Cash Reform, která již některé akvizice zahraničním firmám zprostředkovala. Nešťastné kvóty. Dnešní situaci mlékárenského průmyslu lze charakterizovat jako fázi, která je na přechodu od předimenzované, socialisticky plánované „výroby pro výrobu , ke stavu, kdy se zřejmě jen několik větších uskupení, která si ponechají pouze rentabilní provozy, udrží na domácí scéně v sílící zahraniční konkurenci. Schopní podnikatelé jsou na další vývoj připraveni, do kolen je ale sráží záměr státu zavést od dubna příštího roku tvrdou regulaci trhu kvótami. Zemědělci mají mít stanoveno, kolik mohou vyrobit, čili mlékárnám bude určeno, co mohou zpracovat, to vše zarámováno státní cenovou politikou. Valná část podnikatelů je proti kvótám. „Vždyť každý ví, že nepotřebujeme v produkci mléka i jeho zpracování udržet současný stav, ale naopak restrukturalizaci. Potřebujeme podniky provětrat, aby ty slabé už konečně odpadly. Při kvótách ale bude stát držet všechny na uzdě, špatné podrží, dobré srazí. Jsme proti kvótám, říká šéf mlékárenského svazu Michal Němec. „Ano, unie kvóty má, ale tam se trh také několik desítek let vyvíjel. A stejně uvažuje o tom, že je po roce 2006 zruší. Kvóty přece nechce ani většina našich zemědělců, kteří investovali do produkce mléka. Vždyť celý vývoj zmrazí a do unie půjdeme v tomto sektoru jako hlupáci, míní ředitel hodonínské mlékárny Oldřich Obermaier. Ministerstvo zemědělství zatím potvrzuje, že termín zavedení kvót od 1. dubna roku 2001 není nijak zpochybněn.