Vyprázdním svoje kapsy. Pro farmáře mám 280 milionů eur. Takto představila agrární komisařka Mariann Fischerová-Boelová už několikátou finanční dávku na hašení mléčné krize. Pro české chovatele naříkající na prachbídné ceny mléka by zatím poslední podojení bruselské pokladny, kterou ovšem neplní komisařka Boelová, mělo znamenat přilepšení pět haléřů na jeden litr. A to ještě kdoví kdy. Šéf Agrární komory Jan Veleba označil takovou pomoc za mediální trik paní komisařky. A komorníci na něj odpověděli mediální show sehranou v minulých dnech na několika málo českých a moravských polích. Místo kejdou naplnili nejradikálnější zemědělci cisterny mlékem, aby s ním pokropili oranici. Topit obilím, které nikdo nechce, považují za hřích. Hnojit přebytečným mlékem a škaredit takto s potravinou najednou nevadí.
Sami účinkující nazvali představení aktem zoufalství. Ani je nezabolelo, když vylili jen krapet mléka z celorepublikového denního nádoje. Však také celé divadlo k ničemu moc nebylo. Po tekutém bílém hnojivu vyšší ceny nevyraší. Evropa se prostě topí v drahém mléce a při jeho nadprodukci se ceny nevzpamatují. Obracejí-li zemědělci – a zdaleka nejen čeští – svůj hněv proti Evropské unii, měli by místo kritiky nedostačujících zásahů protestovat za jejich zrušení. I všichni slepí musejí vidět, že spleť regulací s produkčními kvótami, intervencemi a exportními subvencemi k ničemu nevede. A nezdravá je i závislost na dotacích, což si zemědělci zřejmě uvědomují. O dotacích totiž taktně mlčí, když nadávají na mizerné výkupní ceny.
Chtějí-li brát společnou zemědělskou politiku jako modlu, tak také se vším všudy. Reforma trhu s mlékem, k níž se unie odhodlala před šesti lety, měla mimo jiné vést k poklesu farmářských cen. Už tehdy se mluvilo o šesti korunách za litr, proti kterým se teď demonstruje. Málokdo bral totiž takovou prognózu vážně, vždyť i jiné předpovědi selhávají. Když dnes někdo řekne, že za šest korun se mléko dělat dá, vypadá jako z jiné planety. Ale Jiří Stupka, který se ke tvrzení hlásí, je z Rokycanska, má 90 dojnic a je spokojený. Jak to? Místo aby počítal, jak vytřískat co největší dotace, vymýšlel, kde ušetřit v nákladech. Jeho krávy se pasou, dojí je robot a mladý sedlák se nemá čeho bát. Podobně šikovným jen nahrává, že při krizi odpadá zrno od plev.
