P o d n i k o v á o č e k á v á n í
Víra, že vydrží s dechem, spojuje většinu plánů, které si podniky namalovaly pro rok 1999. Často podle průzkumu týdeníku Euro čekají podstatné změny ve struktuře a stejně často i pomoc státu či nového strategického investora.
Finanční ředitelé se přitom smířili se skutečností, že kurs koruny jim neumožní se příliš nadechnout, a naopak věří, že klesající úrokové sazby udrží svůj směr a posílí jak firemní finance, tak poptávku v ekonomice.
ČEZ: Chceme také zdražovat
Nejdůležitější změnou, před kterou letos stojí elektrárenská společnost ČEZ, je oddělení vysokonapěťové přenosové soustavy. Přestože tento krok bude pro největší domácí energetickou firmu výrazným oslabením, letos se do jejího hospodaření promítne jen částečně. Avšak i formální založení stoprocentní dceřiné společnosti Česká přenosová přijde společnost ČEZ podle odhadu jejích představitelů na miliardu korun.
Podstatnější změnou bude pro elektrárenský gigant úplné oddělení přenosu elektřiny, to však zřejmě proběhne až napřesrok. Plánovaným přesunem přenosové sítě mimo vliv producentů si chce vláda zajistit účinnější kontrolu cen. Zároveň chce ovšem splnit požadavky Evropské unie, která považuje oddělení přenosové soustavy od výroby elektřiny za základní podmínku přípravy konkurenčního prostředí.
Dceřiná společnost Česká přenosová měla podle rozhodnutí vlády fungovat od 1. ledna, zatím se však její založení odkládá až na konec prvního čtvrtletí. Po-dle ředitele vnějších vztahů ČEZ Miroslava Nováka je nutné nejprve dokončit převod majetku. Úplnému oddělení jejího hospodaření, a tím nezávislosti na mateřské společnosti ČEZ, zatím brání chybějící cenové předpisy pro tyto služby.
Vedle tarifů za přenos bude pro ČEZ důležité i další rozhodnutí. Týká se maximálních cen, za které elektřinu prodává osmi regionálním distribučním společnostem. ČEZ chce bojovat o jejich zvýšení. Argumentuje tím, že se předávací ceny určované ministerstvem financí nezvedly od roku 1992. Veškerý zisk ze zdražování elektřiny pro konečné odběratele tak dosud zůstával jen u rozvodných firem.
Náklady společnosti ČEZ, která v minulých letech investovala téměř padesát miliard korun jen do odsíření svých elektráren, se zvedly podle jejích propočtů zhruba o 150 korun na gigajoule. Proto nyní požaduje zvýšení předávacích cen nejméně o tuto částku.
V boji s regionálními distribučními společnostmi chce jít společnost ČEZ ještě dál. V mezičase přípravy konkurenčního prostředí by chtěla získat přímé odběratele. „ČEZ bude letos usilovat o urychlení prací na vytváření konkurenčního prostředí v české energetice. Chceme narušit monopol osmi distribučních společností, a proto budeme usilovat o získání vlastních konečných zákazníků, říká Novák.
Výsledek letošního hospodaření ČEZ bude podle Nováka závislý i na spotřebě elektřiny a kursu koruny. Zejména stabilita domácí měny se podle něj do výsledků promítá velmi výrazně. Loňské hospodaření skončí podle předběžných odhadů ziskem kolem šesti miliard korun.
Metrostav: Tunely nestačí
Stavební společnost Metrostav sice zůstává největším dodavatelem stavebních prací pro pražské metro, jen tyto zakázky však firmu s více než třemi tisíci zaměstnanců neuživí.
Společnost s tunelářskou tradicí si letos většinu výnosů zajišťuje hlavně výstavbou bytů a administrativních budov. Podle vedení firmy má podnik již ze tří čtvrtin zakázkovou náplň zajištěnou. Významnou stavbou by se mělo stát například Kongresové centrum Praha, na jehož rekonstrukci se ovšem vedle Metrostavu budou podílet i další firmy, například IPS, Subterra a ČKD.
„Vstup do nového roku je poměrně optimistický, tvrdí šéfové firmy. Ve srovnání s loňským rokem, kdy Metrostav dosáhl při obratu 5,7 miliardy korun zhruba čtvrtmiliardový zisk, se letos předpokládá zvýšení tržeb na 6,3 miliardy korun. Rovněž hrubý zisk by se měl letos oproti minulému roku zvýšit přibližně o deset procent.
Letošní rok bude podle vedení Metrostavu nicméně pro odvětví stavebnictví přelomový. Stejně jako jejich menší konkurenti však věří, že jim více zakázek přinese i snížení úrokových sazeb. „Předpokládáme, že to přinese oživení a že investoři, kteří neměli při úrokové míře nad patnáct procent naději na návratnost svých investic, při očekávaném snížení sazeb znovu své záměry obnoví, uvádí se ve vyjádření Metrostavu.
O roku 1991, kdy se výstavba metra podílela na obratu firmy z padesáti procent, se tato jistota značně zmenšila. Na celkových tržbách společnosti se nyní objednávky pražského magistrátu podílejí sotva z jedné pětiny.
Jiné než tunelářské zakázky si ovšem firma hledala už vloni. Koncem minulého roku tak například začala s výstavbou nákupního centra v Průhonicích, administrativní budovy na pražských Maninách nebo jachting klubu Marina na Lipně.
Významným rozšířením činnosti Metrostavu se již vloni a předloni stala také bytová výstavba. Téměř pět set bytů staví Metrostav v obytném souboru U Kříže na Praze 5, v osmém pražském obvodu připravuje v projektu Mazanka výstavbu více než tří set bytů a přes stovku jich nabídne v Praze 5 - Košířích.
Spolana: Čekání na majitele
Akciovou společnost Spolana Neratovice čeká další rok nejistoty. Na dokončení privatizace a oddlužení čeká už čtvrtý rok. Přesto by po předchozích pěti ztrátových letech chtěla letošní hospodaření ukončit s nulou.
Loňské skončí opět ztrátou, její výši však zatím nelze upřesnit. Propad výroby se odhaduje na tři sta milionů korun, ztrátu však mohou dále zvýšit opravné položky.
Dosažení takzvané kladné nuly ani letos nebude jednoduché. Přestože nynější zadlužení ohrožuje existenci podniku, dosud není jasné, zda bude neratovická společnost zařazena do vládního revitalizačního programu. „O tom, zda dostaneme šanci se ho zúčastnit, zatím nemáme žádné informace, uvedl tajemník generálního ředitele Zdeněk Joska. Celkové zadlužení Spolany nyní převyšuje šest miliard korun a na celkových zdrojích firmy se podílí ze dvou třetin.
Nedostatek financí může letos ohrozit i výrobu. Kvůli zpřísněným ekologickým předpisům musí nyní Spolana odstavit jeden ze čtyř energetických kotlů. Odstavený kotel chce sice opravit během roku, i tato investice však závisí na její finanční situaci.
S výrazným zvýšením výnosů firma letos nemůže počítat. Naopak, její tržby se už vloni snížily kvůli nepříznivému cenovému vývoji na Dálném východě a problémům v Rusku. Zlepšení nelze předpokládat ani u domácích odběratelů, zejména u textilek, kterým dodává vlákna.
Problémy se zadlužením Spolany měl původně vyřešit silný investor. Téměř čtyřicet procent akcií, které pro něj měl Fond národního majetku, však dosud majitele nezměnilo.
Chemapol, kterému měl nákup těchto akcií zajistit majoritu, změnil své rozhodnutí v polovině letošního roku. Jistý zatím není ani Unipetrol. Spolana je sice pro tuto petrochemickou skupinu životně důležitým odběratelem etylenu, její zařazení do holdingu však představitelé Unipetrolu podmiňují oddlužením.
Firmu zatím řídí Chemapol Group, zástupce má jak v dozorčí radě, tak i v představenstvu. Pod jeho taktovkou rovněž pokračuje restrukturalizační program, jehož cílem je zařazení Spolany do chemické společnosti AliaChem.
Unipetrol: Tváří v tvář recesi
Pro největší podnik domácí petrochemie, holding Unipetrol, bude letos rozhodující vývoj světových cen ropy a ropných produktů. Firma ovšem bude tvrdě bojovat i o posílení své pozice. Znovu bude vládu přesvědčovat, že je příliš slabá bez sítě produktovodů společnosti Čepro, že potřebuje dořešit vlastnictví ještě dalších firem, které jsou zatím mimo. Vyjednávat chce i o případném spojení s některými firmami Chemapolu. „Pokud vláda bude ochotná tyto věci řešit, měla by to udělat rychle, upozorňuje ředitel majetkových účastí Unipetrolu Miroslav Kornalík.
Letošní hospodaření holdingu mohou podle něj nepříznivě ovlivnit zejména ceny ropy. Pokud totiž naberou v průběhu roku opačný směr, bude první reakcí prudké snížení zisků rafinérií. Ani setrvalý stav, tedy další snižování cen, však není důvodem k radosti. Klesly totiž už i ceny ropných produktů a od pololetí minulého roku jsou prý rafinérské marže velmi nízké.
Příliš optimistické nejsou pro letošek ani perspektivy petrochemických firem holdingu. Výrobky Kaučuku i Chemopetrolu čelí na světových trzích recesi, která se možná letos ještě prohloubí. Oba výrobci přitom vyvážejí téměř polovinu své produkce.
Domácí vývoj ovšem tyto firmy trápí méně než jiné výrobce. Většinu úvěrů mají ze zahraničí. Například posílení kursu koruny, jež je nepříznivé pro tržby z exportu, se tak eliminuje nižšími splátkami úvěrů.
Problémy domácí ekonomiky se mohou naopak silně podepsat na výsledcích další dceřiné firmy holdingu, akciové společnosti Benzina. „Jako prodejce pohonných hmot je na vývoj domácí ekonomiky nejvíc citlivá, říká Kornalík. Jedinou výhodou jsou pro ni dokončené investice, s další rozsáhlejší modernizací nebo výstavbou čerpacích stanic pro letošek Benzina nepočítá.
Z hlediska investic bude letošní rok náročný zejména pro Chemopetrol a Českou rafinérskou. Ta sice ukončí modernizaci litvínovské rafinérie, zahájí však další, finančně náročnější akci, pro rafinérii v Kralupech. Její modernizace si celkem do roku 2001 vyžádá částku kolem deseti miliard korun.
Se zhruba osmimiliardovou investicí, která má výrazně zvýšit produkci poly-etylenu a polypropylenu, začíná rovněž litvínovský Chemopetrol. Zatímco první modernizaci (polyetylen) zahájil už vloni, u dalších dvou jednotek padne definitivní rozhodnutí až letos.
ZPS Zlín: Dieta pokračuje
Ačkoliv na skupinu ZPS letos čeká poměrně krušný rok a bude nucena ještě více utáhnout opasky, v obchodě by měly být strojírny úspěšnější než loni. Plánované tržby by totiž měly podle obchodního plánu vzrůst o dvanáct procent na 8,4 miliardy korun. Vývoz se na nich bude podílet ve stejném poměru jako v roce 1998, tedy třemi pětinami za celou skupinu a osmdesáti procenty za matku. Nejvýznamnějším obchodním partnerem budou opět Spojené státy americké, kam mateřská firma vyveze sedm set obráběcích center. Jinak zůstane teritoriální struktura vývozu podobná jako v roce 1997. Šéf ZPS Radomír Zbožínek předpokládá letos díky očekávanému nárůstu investičních možností větší prodejní úspěch i na domácím trhu.
Počet zaměstnanců v roce 1999 poklesne opět stejným tempem jako loni - to znamená o čtyři až pět set - na zhruba pět a půl tisíce.
Strojírny budou i v příštím roce postupovat v trendu minulých měsíců - tedy restrukturalizovat a revitalizovat. „Líbí se mi, jak racionálně se chovají domácnosti, podobně to musí dělat i firmy. Proto budeme ještě více tlačit na efektivitu a produktivitu, hledat úspory v nákladech, prostě šetřit, zdůraznil Zbožínek. Očekává totiž, že se ekonomické podmínky v zemi v budoucnu ještě více zostří.
Na druhou stranu management ZPS počítá s dalším poklesem úrokových sazeb, ale kurs koruny si netroufá odhadnout. Svůj obchodní plán postavil na současném kursu.
ČKD Praha: Pokusný králík
Během roku ČKD Praha Holding podnikne další kroky k dokončení finanční restrukturalizace, a to nejspíš pod taktovkou revitalizačního programu ministerstva průmyslu a obchodu, kam byl zařazen jako první z tuzemských podniků.
Prvním z úkolů bude získat státní garanci na dvaapůlmiliardový úvěr výměnou za postoupení výkonu akcionářských práv hlavního vlastníka ČKD státu. Dalším v pořadí je příprava kapitalizace pohledávek Konsolidační banky a České inkasní za akcie strojíren. Podíl státu tak vzroste na dvacet až pětadvacet procent, což spolu s akcionářskými právy k bezmála čtyřiceti procentům akcií firmy In-pro představuje faktické zestátnění holdingu.
ČKD se tak pokusí oddlužit své dvě dceřiné společnosti (ČKD Dopravní systémy a Vagónka Studénka) a posléze pro ně najít strategického partnera. Jedná se s francouzskou firmou Alsthom, německým Siemensem a společností Bombardier.
V plánu je i navýšení základního jmění o miliardu korun, ovšem vzhledem k napjaté ekonomické situaci s tím představitelé firmy příliš nepočítají.
Strojírenský holding ČKD chce letos utržit za své produkty o téměř pětinu více než v roce 1998, tedy 14,5 miliardy korun. Z vývozu by mělo připlynout osm miliard korun a podíl Asie, jež loni díky dodávce tramvají na Manilu dosáhl osmnácti procent z celkového exportu podniku, se scvrkne na třetinu. Naopak do dalších zemí chce ČKD vývoz zesílit. Hospodářský výsledek si však management netroufá odhadnout.
Kurs koruny v tomto roce raději management strojíren neodhadoval, loni se totiž firma poměrně spálila. Kontrakt na dodávku tramvají do Manily za sto milionů dolarů byl kontrahován na 34 korun za dolar ke konci roku, a firma tak přišla ke značné finanční újmě. Úrokové sazby by vedení ČKD raději vidělo na nižší úrovni než v roce 1998.
Škoda Auto: V moři investic
Mladoboleslavská Škodovka letos předpokládá stabilizaci firmy a výrobu čtyř set tisíc aut. Míra vývozu by měla být poměrně vysoká - 75 až 85 procent, přičemž by měl podstatně stoupnout vývoz na Západ, zvláště do Německa na úkor krizí oslabených trhů zemí střední a východní Evropy.
Ostatní údaje o budoucím hospodaření podniku nechtěl jeho mluvčí Milan Smutný prozradit. Nicméně nepředpokládá žádný negativní vliv na výkony Škody Auto. Na rozdíl od šéfa ZPS Zlín Radomíra Zbožínka totiž optimisticky očekává zlepšování domácí ekonomiky a její návrat ke konjunktuře. Nicméně se podnik snaží zajistit proti rizikům, jež může přinést zavedení společné měny euro, které může způsobit významný pohyb kursů a úrokových sazeb. Proto má Škoda Auto připraveny dva scénáře - s maximálními a minimálními riziky.
Letos podnik zahájí svůj ambiciózní plán, kdy chce během příštích pěti let investovat třiašedesát miliard korun. První akcí je dvouletá výstavba nové motorárny za třináct miliard korun. Automobilka rovněž chystá novou lisovnu a svařovnu, výrobu převodovek, otevření nového designerského centra a vznik evropského skladu náhradních dílů Škoda za 1,3 miliardy korun poblíž Mladé Boleslavi.
Společný podnik v polské Poznani by se letos měl přehoupnout přes pětatřicet tisíc prodaných aut, podobně i sarajevský by měl upevnit své postavení. Škodovka chce také letos uzavřít komplex smluv, jejichž důsledkem bude montáž felicií v Rusku.
SPT Telecom: Místy bouřky
Budoucnost SPT Telecom a zvláště jeho strategického partnera TelSource bude letos pravděpodobně velmi bouřlivá. Prosincová mimořádná valná hromada totiž válečný stav mezi vládou a TelSource nezklidnila a hned v lednu bude na pořadu další shromáždění akcionářů. Vláda trvá na tom, že privatizační smlouva je pro stát nevýhodná a náměstkyně ministra dopravy a spojů Marcela Gürlichová, která v představenstvu Telecomu v prosinci nahradila Oldřicha Zapletala, vyjednává za stát s konkurenční společností TeleDanmark.
Obchodní plány však má vedení společnosti samozřejmě připravené. Údaje o v tomto roce očekávaných výnosech, hospodářském výsledku a dalších ekonomických ukazatelích však Telecom jako obvykle tají.
Nicméně náměstek pro finance a správu Urs Kamber prozradil, že počet zaměstnanců poklesne zhruba o patnáct set na dvacet tisíc a na jednoho zaměstnance připadne dvě stě hlavních telefonních stanic.
Těch by letos mělo přibýt dvě stě až dvě stě padesát tisíc. Penetrace trhu mírně vzroste na čtyřicet procent, což představuje čtyřicet telefonů na sto obyvatel. Rovněž digitalizace sítě se zlepší, ke konci roku už bude na digitální ústředny připojeno sedmdesát procent telefonních stanic.
V roce 1999 Telecom očekává, že úrokové sazby mírně poklesnou pod současnou úroveň a koruna lehce oslabí vůči dolaru i marce. „Samozřejmě to bude záviset na měnové politice a vládních aktivitách, které souvisejí s deficitním rozpočtem státu. Věříme však, že kurs koruny se změní maximálně o deset procent, prohlásil Urs Kamber.
Protože letos představitelé telekomunikačního gigantu optimisticky předpovídají mírné oživení ekonomického růstu, nemělo by jim jejich plány nic narušit (ovšem pokud se vláda nerozhodne, že změní akcionářskou smlouvu - pozn. red.). Připouštějí však, že v případě pokračující ekonomické krize s výsledkem propadu hrubého domácího produktu, budou muset své plány přehodnotit.
Young(Rubicam: Reklamní optimismus
Reklamní trh je podle výkonného ředitele firmy Young(Rubicam Praha Miroslava Steinbacha jedním z mála odvětví, které zatím nepostihly současné problémy naší ekonomiky. Alespoň co se týče deseti až dvaceti největších reklamních agentur v České republice. Opatrnost jim sice velí počítat s tím, že firmy budou své reklamní rozpočty snižovat, zatím však podle odhadů na základě předběžných plánů svých klientů předpokládají i v následujícím roce růst obratu.
Výhodu mají pochopitelně velké agentury, mezi které Young(Rubicam patří, které si mohou dovolit diverzifikovat svá rizika. Hůře jsou na tom menší společnosti, protože jsou závislé na ekonomické situaci dvou až tří klientů. Výpadek jednoho z nich pak pro ně znamená prakticky tragédii.
Trhu reklamy v České republice dominují především zahraniční mezinárodní společnosti. Podle velikosti obsazují prakticky celou první desítku. Čas od času se do ní podaří proniknout i české dravé firmě, o tu však okamžitě začne mít zájem některá ze zahraničních, která v zemi nemá ještě pevné místo, a většinou ji převezme.
Young(Rubicam pro příští rok plánuje také nárůst obratu. Ze zkušenosti byl za celý rok jejich odhad většinou přesný, takže Steinbach nepředpokládá žádný velký propad.
Zásluhu na pevné pozici má diverzifikace, a to dvojího typu. Jednak po linii klientů, kteří jsou z různých oblastí, a jednak diverzifikace na úrovni služeb.
Přímo pod hlavičku Young(Rubicam spadá oblast vymýšlení reklamních strategií, produkce reklamních spotů a tak dále. Do jejich skupiny se však postupně začínají přidávat další dceřiné společnosti, které poskytují přidružené činnosti.
Jednou z nich je společnost Mediapolis, jejíž náplní je plánování mediální reklamy, nákupy reklamních časů, a to co nejefektivněji.
Další společností, kterou Young(Rubicam v rámci své diverzifikace vlastní, je Wunderman Cato Johnson, zaměřená na action marketing, to je organizování promotion akcí a tvorbu „loyalty programů . Tato oblast se v České republice teprve pomalu rozvíjí, ve světě však prožívá velmi dynamický nástup. Loyalty program spočívá v oslovování zákazníků, kteří si již v minulosti někdy výrobek zakoupili. Do příštího roku hodlá Young(Rubicam posílit své postavení na trhu také prostřednictvím nedávno uzavřené smlouvy o spolupráci s reklamní agenturou Leo Burnett, jednou z pěti největších agentur v České republice. Výsledkem je společnost Target Media, vedená současným mediálním ředitelem Mediapolis Janem Mimrou. Cílem spolupráce je sdružit obraty firem pro nákup médií, a tím dosáhnout pro klienta lepší, a tedy pro obě firmy konkurenceschopnější, podmínky.
Julius Meinl: Rok optimalizace
Tak jako byl rok 1998 pro společnost Julius Meinl ve znamení expanze, předpokládá vedení společnosti rok 1999 jako rok optimalizace.
V současné době disponuje firma 128 prodejnami, z toho přes třicet získala právě v roce 1998. Do tohoto čísla lze zahrnout nákup sítě Pronto Plus, která dnes nese název Julius Meinl Plus, či odkup některých z prodejen sítě Vít.
Veškeré prodejny lze rozdělit podle typu prodeje do těchto linií: nejznámější a také nejrozšířenější linií jsou supermarkety Julius Meinl. Dále je to linie Impuls, která zahrnuje diskontní prodejny a prodejny cash-and-carry, jejím úkolem je mimo jiné vycházet vstříc i obchodníkům. Dalším stupněm jsou hard-diskonty Jééé.
Úkolem příštího roku je zhodnotit roli jednotlivých prodejen v dané lokalitě a případně je přeřazovat do jiné linie.
Názor zástupců společnosti Julius Meinl na supermarkety v České republice a jejich budoucnost je asi následující: Supermarkety budou mít i nadále na trhu své místo. Obyvatelstvo si totiž jen stěží zvykne nakupovat v hypermarketech za městem a ani vybavení domácností na to není uzpůsobeno. Stížnosti na kulturu nákupů úzce souvisí s ekonomickou situací země - pokud bude špatná, cena výrobku bude hlavním rozhodovacím faktorem a hypermarkety či diskontní prodejny budou pro zákazníka zajímavé. S rostoucí životní úrovní se pak naopak lidé začnou vracet více k nákupům v cen-tru města, tak jak k tomu dochází v Německu či Rakousku. Vzhledem k celkové situaci naší ekonomiky je pravděpodobnější další expanze a význam levnějších prodejen.
CAC Leasing: Klienti zchudli
Na leasingovém trhu lze v současnosti pozorovat dva nejvýraznější a proti sobě jdoucí faktory. Za pozitivní lze podle generálního ředitele firmy CAC Leasing Jiřího Kubíčka označit klesající cenu peněz, která zlevňuje leasingové produkty pro klienty. Negativním jevem je fakt, že řada subjektů je již dnes ve vážných problémech, což banky a následně i leasingové společnosti nutí k velké opatrnosti.
Nízká bonita klientů a nižší cena peněz tak budou zřejmě provázet leasingový trh i do příštího roku.
Společnost CAC leasing představuje na našem trhu největší univerzální leasingovou společnost. Výše uvedené problémy samozřejmě pociťuje také.
Do roku 1999 pro ně zůstává nejdůležitější komoditou leasing osobních automobilů. Ačkoliv se společnosti letošní celorepublikový 17procentní propad prodeje automobilů nedotkl, pokud bude i v budoucnu pokračovat, jistě výsledky hospodaření ovlivní. Začínají proto diverzifikovat riziko podnikání i do jiných oblastí, například těžké kolové techniky, kde hodlají ještě úžeji spolupracovat s výrobci. Pro malé a střední podnikatele nabízí leasing technologií. Strategií pro příští rok je v tomto případě urychlit sjednání obchodu: díky přesunu hodnocení bonity na prodejní síť je možno dát zájemci odpověď do několika hodin.
Letos je také naplánováno ještě více se zaměřit na zahraniční leasing. Pro jeho zdárné nastartování je nutné dořešit s EGAP pojistný instrument.
Do budoucna je podle ředitele Kubíčka poměrně významným artiklem i leasing nemovitostí. Nárůstu jeho významu brání dnes mimo jiné přetrvávající dvojí zdanění nemovitosti při leasingu (pětiprocentní daň z převodu nemovitosti při přechodu od vlastníka na leasingovou společnost a další pětiprocentní při převodu z leasingové společnosti na nového vlastníka z leasingové smlouvy - při cenách nemovitosti to jistě nejsou zanedbatelné částky).
