MLHY ČÍM DÁL VÍCE

Č e s k á     s p o ř i t e l n a

Ještě několik dní před konáním mimořádné valné hromady České spořitelny je nadále nejasno v tom, jaké personální změny bude stát navrhovat a zda vůbec bude připravovat koncepci její privatizace. Tomu odpovídá i propadající se kurs jejích akcií. O změnách ve vedení spořitelny by na začátku tohoto týdne mělo jednat prezidium Fondu národního majetku.

Zatímco ještě zhruba před třemi týdny se boj o obsazení vedoucích míst v České spořitelně odehrával především mezi dvěma jasně vyhraněnými křídly (EURO 6/99), nyní je situace mnohem více nepřehledná. Jmen i strategií padá celá řada. Co z nich lze vyčíst, je opakování dvou jmen z takzvaného mladšího křídla spořitelny, a sice Dušana Barana, člena představenstva banky, a Romana Mentlíka, šéfa dealingu spořitelny.

Některé zdroje uvádějí, že se upevňuje pozice nynějšího generální ředitele Jaroslava Klapala. Ale především podle zahraničních odborníků, včetně zástupců Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), a také radikálnější části sociální demokracie je nutné vedení spořitelny totálně obměnit. Podle informací týdeníku EURO by mělo v pondělí prezidium FNM jednat o pěti jménech. Podle předloženého návrhu by Jaroslav Klapal zůstal nadále v roli generálního ředitele. Místa v představenstvu by pak obsadili již výše uvedení Baran a Mentlík a nově se objevila jména Jana Janků, dřívějšího šéfa odboru úvěrů Komerční banky, a Jana Čarného, který nyní pracuje v oboru platebních karet - jako ředitel pobočky Europay International pro ČR.

Livia zůstává

To je ovšem poměrně odvážná kombinace, která rozhodně neznamená totální výměnu vedení, ale jen jeho částečnou rekonstrukci. Evropskou banku pro obnovu a rozvoj by takové řešení s největší pravděpodobností neuspokojilo. Přitom na jejím rozhodnutí závisí, zda padne na stát celé připravované navýšení základního kapitálu spořitelny. Podle londýnského zdroje z EBRD, který si nepřál být jmenován, banka trvá na splnění svých podmínek, které stanovila jako nutné pro to, aby se účastnila navýšení.

Část sociální demokracie razí jinou koncepci postupu ve spořitelně, a sice aby stát, respektive nová dozorčí rada banky, zvolená na mimořádné valné hromadě, určila pouze nového generálního ředitele banky a předsedu představenstva a ten již bude sám pověřen sestavením vrcholového managementu. To by odpovídalo i očekávanému posílení pravomocí dozorčí rady, jež se od valné hromady očekává.

Podle dostupných zdrojů by rovněž měla zůstat členem dozorčí rady Livia Klausová, zatímco dříve se hovořilo o tom, že by z dozorčí rady měli odejít všichni čtyři nynější zástupci FNM, tedy její předseda Karel Kotrba, Jiří Špička, Jana Vernerová a právě Livia Klausová. Pokud se EBRD neúčastní navyšování kapitálu, je rovněž otázkou, zda posílí své pozice v dozorčí radě, kde má dosud jednoho zástupce a chtěla mít dva.

Privatizační nejistota

Sdělení konkrétních jmen pro připravované personální změny dále označuje šéf FNM Michal Hrubý za předčasné. Mraky se však stahují také nad samotnou privatizací České spořitelny. „Na pondělní zasedání prezidia fondu s velkou pravděpodobností navrhnu i projednávání personálních změn v České spořitelně, potvrdil týdeníku EURO Hrubý. O koncepci privatizace nehovoří, ovšem to je spíš věcí vůle vlády než FNM.

U některých členů sociální demokracie prý dokonce sílí myšlenka neprivatizovat ji vůbec a ponechat státní. Faktem je, že stát dosud nedal Evropské bance pro obnovu a rozvoj jasné stanovisko o koncepci privatizace spořitelny. To je přitom jedna z podmínek, které si EBRD klade pro svou účast na navýšení kapitálu spořitelny, samozřejmě vedle požadavku personálních změn.

Objem navrhovaného navýšení základního kapitálu spořitelny je až 7,6 miliardy korun, minimálně pět miliard korun. Pokud by se EBRD jako druhý největší akcionář navýšení neúčastnila, musel by částku upsat a zaplatit zřejmě pouze stát. Jak ovšem řekl týdeníku EURO Michal Hrubý, fond v těchto dnech s EBRD zatím dále dojednává konkrétní podmínky úpisu akcií.

Snaha EBRD o potvrzení úmyslu vlády doprivatizovat spořitelnu je víc než pochopitelná. Vždyť případný úpis nových akcií spořitelny za nominální hodnotu, tedy sto korun, není příliš investorsky racionální, pokud se cena akcií na trhu pohybuje kolem 80 korun.

Další bílý kůň?

O zásadní nejistotě v personálních změnách i další privatizaci vypovídá vývoj kursu akcií spořitelny (viz graf). Pokud by nynější vláda chtěla privatizaci spořitelny odložit, mohla by mít smysl některá nová jména potenciálních kandidátů na generálního ředitele spořitelny.

Hovoří se například o odcházejícím generálním řediteli Českomoravské hypoteční banky Pavlu Ševčíkovi, který dříve pracoval i jako poradce Pithartovy vlády. V roli šéfa ČMHB, patřící do skupiny IPB Group, vystupoval poměrně nevýrazně a sociální demokracie by jej možná chtěla použít jako bílého koně do dalšího velkého subjektu na trhu, nad kterým chce mít přehled. Bývalý viceguvernér centrální banky Pavel Kysilka by se na tuto roli hodil jistě podstatně méně. Pokud by Ševčík tento post skutečně obsadil, představovalo by to ovšem další stopu, již by lev IPB otiskl na kapitánský můstek konkurenční banky. V současnosti již má totiž dva své zástupce v dozorčí radě Komerční banky.