Ministr zemědělství Marian Jurečka se rád chlubí. A občas přitom lže
První místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka vlétl do vládní politiky jak raketa. Do loňska zcela neznámý politik se silně vyvinutým nadáním na sebepropagaci se nejdřív stal jednou z hlavních tváří koaličních vyjednávání s ČSSD a ANO, když si jeho partajní nadřízený, šéf KDU-ČSL a nyní vicepremiér Pavel Bělobrádek, nemohl ani v této klíčové době odpustit několikadenní hrazenou cestu do USA. Načež se mladý moravský sedlák stal ministrem zemědělství. Zde nezačal úplně špatně: zemědělcům slíbil, že mu mohou kdykoli zavolat.
Záhy však začala podivná sága personálních přešlapů, překvapivého a nepravdivě zdůvodněného jmenování šéfa Lesů ČR i ryze populistického kroku s povinnými kvótami českých potravin v hypermarketech.
Jsem politik a makám!
Jurečka si šikovně vzal za své aktuální populistické téma boje proti korupci a zároveň přesvědčivě mluví v prázdných floskulích.
A k tomu si dál pěstuje auru nejakčnějšího a nejpracovitějšího vládního ministra, jenž snad nikdy nespí. A také odhodlaného politika, který příští rok nahradí nemocného Bělobrádka v čele KDU-ČSL, a jehož tiskový odbor proto dál chrlí agitační zprávy jak v dobách komunistického politbyra.
V jedné z nich, vydané koncem dubna na počest Jurečkovy první stovky dnů v ministerském křesle a také údajného ušetření 300 milionů korun, se mimo jiné píše: „V oblasti poradenských služeb byla ukončena smlouva se třemi externími poradci, kdy úspora činí více než 30 milionů korun. V oblasti marketingových aktivit ministerstva zemědělství byla zrušena výběrová řízení za téměř 60 milionů korun. Ministr Jurečka rovněž ukončil smlouvu s několika právními společnostmi s úsporou dalších téměř 60 milionů korun pro státní rozpočet… Ministerstvo zemědělství za krátkou dobu působení Mariana Jurečky stihlo předložit 23 nových předpisů a zákonů… Díky úsilí Mariana Jurečky dojde ke zvýšení příspěvku státního rozpočtu do Programu rozvoje venkova… Podařilo se novelizovat zákon o hnojivech.“
To vše za pouhé tři měsíce! A samozřejmě ani jediné slovo o tom, že mnohé z těchto zrušených věcí se stejně budou muset realizovat, takže nakonec budou stát peníze.
Nebo že jejich případné zrušení může dokonce státu i způsobit škodu, například zakázka Lesů ČR na právní služby za 90 milionů korun. Jurečka, jenž si osvojil protikorupční slovník Andreje Babiše, ji bez bližšího vysvětlení označil za podezřelou a předraženou a mediálně ji zrušil, přestože ji připomínkovala a její zadávací kritéria pomáhala vytvořit organizace Transparency International.
Největší podnik spadající pod ministerstvo zemědělství totiž vede přes 1300 právních sporů, a pokud by neměl adekvátní právní zastoupení, hrozí mu mnohem vyšší škody, než ministr zemědělství papírově ušetří ve svých tiskových zprávách. Navíc podobnou veřejnou zakázku nemůže ani ministr zrušit jen proto, že se mu jaksi nelíbí. Ponechme stranou, že trefovat se do Lesů ČR, podniku se snad až nezaslouženě špatnou reputací, přináší politické body. Byť za onen podnik coby ministr zemědělství zodpovídá.
„Jsem přesvědčen, že Lesy ČR mají vlastní právní oddělení a jsou schopny tyto služby pokrýt svými silami. Mohou nastat situace, kdy je potřeba využít externích právníků, avšak rozhodně ne v takovém rozsahu, jaký byl připravován,“ vysvětluje Jurečka. Podle informací z vedení Lesů ČR však zakázka běží dál i po jmenování Daniela Szóráda šéfem firmy. A Transparency International poukazuje na to, že některé zakázky sice vypadají na první pohled draze, jejich rozkouskování je ale může prodražit, a navíc i znepřehlednit zadávací kritéria.
profesionální poul Což občas dělá sám Jurečka, když neumí věrohodně vysvětlit některé své kroky. Jako třeba jmenování Lubomíra Poula šéfem svého kabinetu. Ne že by Poul neměl se státní správou zkušenost, naopak: za premiérování Petra Nečase a Jany Nagyové (dnes Nečasové) vedl Úřad vlády a namočil se do její kauzy, i když nakonec nebyl obviněn. „Sháněl jsem profesionálního úředníka. Jeho předchůdkyně odešla ještě ten den, kdy jsem nastoupil, a já rázem neměl šéfa úřadu,“ vysvětlil to tehdy čerstvě jmenovaný Jurečka, jenž se na ministerstvu obklopil lidmi bývalého šéfa KDU-ČSL Cyrila Svobody.
Mezi ně patří i Jurečkův poslanecký asistent a pražský učitel Jan Čižinský, jenž v rámci předvolební kampaně pořádá v Praze 7 populární referenda proti záměrům méně populární radnice. Toho ministr zemědělství udělal svým externím expertem na zahraničí a školství, za což mu v březnu vyplatil 13 tisíc korun. Jurečka za Poulem do poslední chvíle stál, ještě 19. února ráno ho odmítal odvolat i navzdory urgencím premiéra Bohuslava Sobotky. Nakonec Jurečka vše vyřešil tím, že týž den večer přijal Poulovu rezignaci.
Při jmenování Szóráda šéfem Lesů ČR už ovšem ministr přímo lhal, navíc v přímém přenosu ČT. Výběr ředitele velkého státního podniku propíraného pravidelně kvůli korupci byla samozřejmě dlouhodobá bolest, kterou si předávalo několik ministrů zemědělství.
Žádný z kandidátů procházejících výběrovým řízením nebyl ideální a žádnému ministrovi nemohl přinést extra politické body. Každý z favoritů měl vlastní politickou i podnikatelskou tlačenku, ostatně výběru se za premiérování Nečase osobně účastnila i Nagyová, již málokdo zná jako odbornici na lesy. Právě ona prosazovala Szóráda, někdejšího obchodního ředitele těžařské firmy CE Wood, jež se s Lesy ČR soudí o 3,7 miliardy korun kvůli neuskutečněným zakázkám. Szóráda navíc ani nedoporučila výběrová komise; vypadl už v prvním kole. Do hry o lukrativní post ho znovu přivedl až Jurečka, přestože si to nepřál jeho stále vlivný spolustraník a senátor Jiří Čunek.
Řekl jsem, co jsem neřekl Proto bylo překvapením, když Jurečka na tiskovce přenášené ČT24 jmenoval právě Szóráda. A ještě překvapivější bylo jeho zdůvodnění: „Výběrová komise doporučila šest kandidátů. Se všemi jsem se sešel a přidal jsem ještě dva, kteří mě zaujali. Jedním z nich je Daniel Szórád. Všechny tyto kandidáty jsem si nechal detailně prověřit BIS, protože jsem považoval za naprosto důležité, aby v tak klíčové pozici nebyl člověk, který má napojení na nějakou šedou zónu nebo organizovaný zločin. A tady můžu jednoznačně říct, že Daniel Szórád prošel tímto prověřováním BIS bez ztráty kytičky,“ prohlásil sebevědomě Jurečka.
BIS samozřejmě nikoho z kandidátů neprověřovala, protože ji ničím takovým nemůže žádný ministr ani pověřit. To smí pouze prezident se souhlasem premiéra nebo vláda většinovým usnesením. Žádné takové ovšem neexistuje. „BIS – jako zpravodajskou službu – mohou úkolovat výhradně její adresáti, to je vláda jako celek nebo prezident se souhlasem premiéra. Zadávání úkolů a zpětné předávání našich poznatků a zjištění je v utajeném režimu. Pokud se pan ministr takto vyjadřuje směrem k médiím, měl by své výroky objasnit,“ říká mluvčí BIS Jan Šubrt.
Jurečka je objasňuje jejich částečným popřením. „Nejednalo se o prověrku BIS, ale o vyžádání si určitých informací, z nichž jsem následně čerpal při svém rozhodování. Není tomu tedy tak, že by všichni ostatní kandidáti byli posuzováni pouze na základě těchto informací,“ píše nyní ministr ve svém vyjádření pro týdeník Euro. Jaké „určité informace“ myslí, nijak nespecifikuje. BIS sice Lesy ČR dlouhodobě zmiňuje ve svých zprávách, kandidáty na jejich šéfa ale nikdy neprověřovala. A Jurečka podle jednoho z finálních
» kandidátů na tento post, jenž si přál zůstat v anonymitě, ani nemluvil se všemi šesti favority, jak tvrdí.
Hezky česky Nejnověji Jurečka oprášil nápad zemědělského lobbisty, chovatele prasat a bývalého šéfa Agrární komory Jana Veleby: zavedení kvót na vyšší podíl tuzemských potravin prodávaných v hypermarketech. „Pokud to nebude v rozporu s evropským právem, tak je ambice to tady aplikovat,“ řekl Jurečka. Načež hypermarketům vyhlásil ministerský džihád, když v deníku Právo na jejich adresu nedávno uvedl: „Já si myslím, že chování řetězců není v pořádku a buď se shodneme na nápravě, anebo budeme válčit. To lze například tím, že zpřísníme novelu zákona o významné tržní síle. Také můžu jako ministr mediálně natvrdo říkat, kde inspekce našla něco závadného, který supermarket byl zavřen a proč apod.“
Je to další ministrův populistický (a logický) tah. Zaprvé je sám Jurečka sedlák, takže bojuje za vlastní byznys; zadruhé právě od převážně moravské agrární lobby odvíjí svou politickou moc, takže si vykupuje její hlasy. Navíc se hypermarkety, kde občas běhají myši nebo se prodává zkažené maso, těší u veřejnosti zhruba podobné oblibě jako Lesy ČR, takže jsou snadným terčem. Kromě užšího výběru zboží však Jurečkův nápad zákazníkům nic moc nepřinese. Víc českých potravin v regálech totiž automaticky neznamená víc kvalitnějších potravin. „Lepší by bylo nejít na to přes obchod, ale buď pomoct přímo domácím zemědělcům, anebo podpořit marketing konkrétních domácích potravin.
Navíc bude hlavně technický problém, jak identifikovat tuzemské potraviny. Málokteré z nich jsou dnes stoprocentně české, už třeba jen kvůli obalu,“ myslí si Zdeněk Skála, analytik společnosti Incoma GfK.
Je pravda, že zákazníci domácí potraviny skutečně chtějí. Potvrzují to nejrůznější průzkumy a důvodů je několik. Někteří lidé po velké mediální i reklamní masáži tuzemské zemědělské lobby naivně skutečně věří, že české potraviny jsou nejlepší, přestože to není pravda. Jiní zase nostalgicky vzpomínají na někdejší komunistickou agrární soběstačnost, byť jí za oběť padla téměř veškerá kvalita. A předseda Asociace farmářských tržišť ČR Petr Sedláček si myslí, že bychom českým potravinám měli fandit stejně automaticky jako třeba hokejistům. Tak snad abychom i při nakupování skákali podobně jako při fandění.
I proto hypermarkety české potraviny dávno nabízejí samy, jde totiž i několikaletý trend. Navíc vědí mnohem lépe než politici, co chceme; podíl domácích potravin tak dnes v jejich nabídce činí až 80 procent zboží. Hypermarket Penny dokonce předběhl i Jurečku a právě na české nabídce založil svůj reklamní slogan „Nakupujte hezky česky“. Když dnes v Penny náhodou dostanete chuť třeba na francouzský sýr, musíte jinam. „Prodej tuzemského zboží roste hlavně mimo hypermarkety, jak ukazují třeba menší pekaři. Jenže ti do hypermarketu nechtějí, protože tam rozhoduje cena. Kvóty by vedly jedině k tomu, že si hypermarket najde dalšího pekaře, který mu zboží dodá laciněji a méně kvalitní,“ říká Skála.
„Mojí snahou je pomoci jak českým zemědělcům, tak i zákazníkům,“ dušuje se Jurečka. Bohužel bez upřesnění, jak chce definovat, co je a co není české zboží? Anebo jestli chce poměrné kvóty zavést na celou nabídku hypermarketů, nebo na jednotlivé druhy zboží? „Jsem zvědavý, jak si pan ministr představuje, že to bude označené. Protože ani já sám nevím, jestli to prase bylo vypěstované v Česku. Když se sem přiveze a porazí se tady, okamžitě má český původ,“ ukazuje mi ve své kanceláři běžnou visačku pražský vyhlášený řezník a uzenář Tomáš Hudera. Jsou na ní sice dvě kolonky o původu a zpracování masa, nad jejich přesností však učitel Pražského kulinářského institutu, kde učí zabijačku a výrobu šunky, kroutí s úsměvem hlavou. S původem dováženého masa se tak čaruje, že by kvóty dost pravděpodobně vedly jen k dalším podvodům. Hudera vyrábí kvalitní a oceněné uzeniny bez různých jedovatých přídavků, takže jsou logicky dražší i méně trvanlivé než tradiční hypermarketová produkce. Proto ani do hypermarketů nechce. I tak jeho firma poslední dva tři roky roste. „Byl bych sám proti sobě, kdybych své párky prodával v hypermarketu.
Ať se kontroluje, jestli jsou potraviny kvalitní, a je jedno, odkud jsou. Nemyslím si, že jsou kvóty na domácí potraviny dobrý nápad,“ říká Hudera. l •
„Zadávání úkolů BIS a zpětné předávání našich poznatků a zjištění je v utajeném režimu. Pokud se pan ministr takto vyjadřuje směrem k médiím, měl by své výroky objasnit,“ říká mluvčí BIS Jan Šubrt. „Ať se kontroluje, jestli jsou potraviny kvalitní, a je jedno, odkud jsou. Nemyslím si, že jsou kvóty na domácí potraviny dobrý nápad,“ říká řezník Tomáš Hudera.
O autorovi| Petr Holec, holecp@mf.cz
