(EURO 26/2006)
Autor článku obviňuje ČNB z „mlžení a zatloukání“, kterého se dopouští nezveřejňováním svých dosud nepravomocných rozhodnutí.
ČNB v tiskové zprávě ze dne 15. června 2006 neuvádí nic jiného než pravdivé informace. První žádost o udělení bankovní licence společnosti PRVNÍ ČESKO-RUSKÁ BANKA (PČRB) nebyla zamítnuta, ale řízení o ní bylo zastaveno z důvodu neúplnosti žádosti. Řízení o nové (druhé) žádosti podané dne 29. dubna 2005 bylo pravomocně ukončeno až dne 28. června. 2006, a to předáním rozhodnutí právním zástupcům PČRB. Pokud autor přirovnává sdělení ČNB k tvrzení, že „černá je bílá“, je to on, kdo řečeno jeho slovy mlží, nikoli ČNB.
Správní řízení je neveřejné, vedené převážně písemně. Právo být informován o stavu řízení, nahlížet do spisu a podobně zákon přiznává pouze účastníku správního řízení, nikoli širší veřejnosti. Pokud se účastník řízení dobrovolně rozhodne informace o probíhajícím řízení médiím poskytnout, je to jeho právo. ČNB nemá povinnost uveřejňovat svá nepravomocná rozhodnutí ani jinak informovat o probíhajících správních řízení, a navíc jsou její zaměstnanci ze zákona vázáni přísnou povinností mlčenlivosti.
Při zveřejňování rozhodnutí, která byla napadena rozkladem a mohou být v řízení ve druhém stupni změněna, musí ČNB zvažovat ochranu práv a oprávněných zájmů účastníků těchto řízení a zákonnou povinnost mlčenlivosti na jedné straně a zájem novinářů, případně veřejnosti na informace o určitých „atraktivních“ kauzách na straně druhé.
Uveřejnění nepravomocného rozhodnutí například o uložení pokuty, o neudělení požadovaného souhlasu a podobně by mohlo vést k újmě účastníka řízení i v případě, že by později na základě řádného opravného prostředku dosáhl zrušení takového rozhodnutí. ČNB tak preferuje před zveřejněným mnohdy citlivých skutečností, které nejsou definitivní, ochranu osobnostních práv účastníka řízení a svou dosavadní praxi při uveřejňování nepravomocných rozhodnutí považuje za správnou.
Pavlína Bolfová,
Česká národní banka
