Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) je jediným orgánem, který v současné době rozhoduje o slučitelnosti veřejné podpory poskytované na území České republiky se závazky, jež pro ni vyplývají z Evropské dohody. Veřejnou podporou se rozumí výhoda, která může mít jakoukoliv formu, plynoucí podnikatelským subjektům z rozpočtů orgánů veřejné správy, státních fondů či subjektů pod kontrolou veřejné moci, jež ve svém důsledku může narušit hospodářskou soutěž s negativním dopadem na obchod (obchodní výměnu) mezi Českou republikou a členskými státy evropského společenství. K nejznámějším formám veřejné podpory patří investiční pobídky, státní záruky, prominutí odvodů sociálního a zdravotního pojištění…
Změna pravomoci.
Vstupem České republiky do Evropské unie ovšem nastanou v poskytování veřejné podpory některé změny. Především pravomoc posuzovat slučitelnost veřejné podpory poskytované na území Česka přejde na Evropskou komisi. ÚOHS tedy ztratí svou dosavadní pravomoc autoritativně rozhodovat, zda poskytnutí veřejné podpory povolí, či nikoliv. Antimonopolnímu úřadu ovšem může zůstat zachován status jakéhosi „poradního úřadu“ pro oblast veřejné podpory. V řadě členských států totiž působí takzvané monitorující jednotky, jejichž hlavním úkolem je shromažďovat údaje o poskytovaných veřejných podporách v příslušném členském státě. Podílejí se rovněž na vypracovávání výročních zpráv o poskytnuté veřejné podpoře za uplynulý rok, které jsou předávány Evropské komisi. Monitorující jednotky bývají zpravidla organizačně zařazeny pod ministerstvo financí, v Dánsku plní - mimo jiné - úlohu monitorující jednotky antimonopolní úřad.
Delší lhůty.
Další změna bude patrná v délce rozhodovacího procesu, v jehož rámci bude posuzována slučitelnost veřejných podpor poskytovaných na území České republiky. Zatímco pro řízení ÚOHS platí na základě správního řádu lhůty o délce třiceti, respektive šedesáti dnů, v rámci řízení Evropskou komisí nejsou výjimkou lhůty delší jednoho roku. Česká republika tak bude v zájmu co největší rychlosti nucena poskytovat co největší množství veřejných podpor na základě programů veřejné podpory.
Změny mohou rovněž nastat u veřejných podpor jejichž poskytování bylo zahájeno před vstupem Česka do unie a bude pokračovat i po něm. V médiích se totiž objevila informace, že Česká republika – stejně jako ostatní kandidátské země – byla požádána o vypracování přehledu takových veřejných podpor. Ty budou následně ze strany Evropské komise posouzeny a pokud k nim nevznese námitky, budou moci být zařazeny na seznam existujících veřejných podpor, který bude tvořit přílohu Přístupové smlouvy. Takové veřejné podpory budou moci být ve stejné podobě poskytovány i po vstupu. Veřejné podpory, s jejichž zařazením na uvedený seznam Evropská komise souhlasit nebude, budou nově posouzeny jako takzvaná nová veřejná podpora.
Nezodpovězené otázky.
Tento postup Evropské komise je pochopitelný. Přístupem dalších států se automaticky zvýší objem poskytované veřejné podpory v rámci unie. Komise by tak mohla být vystavena velkému množství stížností od podnikatelských subjektů z původních členských států, že jejich konkurenti z bývalých kandidátských zemí získávají nelegální veřejnou podporu. Evropská komise tak bude moci řešit stížnosti pouhým odkazem na seznam existující veřejné podpory.
Považuji však za nutné zdůraznit, že předmětem posouzení Evropské komise budou z větší části rovněž veřejné podpory, které byly povoleny ÚOHS. Tyto podpory jejich příjemci přijímají – celkem pochopitelně – v dobré víře, že jsou v souladu se zákonem o veřejné podpoře. Osobně se nedomnívám, že by Evropská komise zásadním způsobem revidovala větší množství rozhodnutí ÚOHS, ale co kdyby? Komise zatím oficiálně neprezentovala, jakým způsobem a v jakém rozsahu bude svá posouzení provádět. Co když bude mít na určitou veřejnou podporu jiný názor než ÚOHS? Dovedeno do absurdna by se mohlo stát, že veřejná podpora posouzená ÚOHS jako slučitelná, bude naopak Evropskou komisí považována za neslučitelnou. Co pak s takovou veřejnou podporou? Bude ji muset příjemce vracet spolu s příslušným úrokem? Z rozhodovací praxe ÚOHS je patrné, že aplikoval jednotlivá ustanovení příslušných evropských předpisů. Osobně se domnívám, že pokud by Evropská komise v některých případech dospěla k závěru, že určitá veřejná podpora schválená ze strany ÚOHS je neslučitelná, zahájila by s Českem vyjednávání o změně podmínek v poskytování takové podpory. I komise si je určitě vědoma, že jakýmkoliv nešetrným zásahem do rozběhnutého systému by mohly nastat ekonomické ztráty pro Českou republiku. A to je u nového člena nepochybně nežádoucí. Je třeba podotknout, že jde o otázky, které zůstávají doposud nezodpovězeny. Doufám, že v rámci dalšího vyjednávání přístupových podmínek budou vyjasněny.
V současnosti je patrná snaha Evropské komise o co největší zjednodušení předpisů pro oblast veřejné podpory. Od tohoto kroku si komise slibuje zpřehlednění systému poskytovaných veřejných podpor. Rovněž lze vysledovat její úsilí o co největší omezení objemu veřejné podpory poskytované v rámci vnitřního trhu a preferování ekonomicky znevýhodněných regionů. Zůstává otázkou, jak se tyto změny promítnou do situace nově přijímaných členů, kteří nevykazují takovou ekonomickou úroveň jako členové dosavadní. Lze předpokládat, že Evropská komise bude jejich situaci brát v potaz.
