„Když si vezmete, jak se rychle a významně za uplynulých deset let změnila bezpečnostní situace ve světě, tak je víc než důležité přemýšlet do budoucna,“ řekl náčelník generálního štábu Aleš Opata. Armádní plánovači podle něj proto vyhlížejí i za horizont roku 2030. Do té doby rozvoj armády určuje nedávno přijatá koncepce výstavby armády (KVAČR).
Vedení armády podle Opaty již zřídilo týmy, které se zabývají budoucností nadzvukového letectva i náhradou tanků. Oboje bude muset armáda a ministerstvo obrany vyřešit v příštích několika letech. „Je to cesta dlouhá, protože musíme zvažovat všechny možnosti,“ poznamenal Opata.
Potřebuje Česko nadzvukové letectvo?
Česká armáda má nyní tři desítky modernizovaných T-72M4CZ, k dispozici má i starší typy T-72, část z nich je zakonzervována ve skladech. Modernější verzi tanku čekají další úpravy, dostane nové přístroje a systémy, vyměněny budou třeba termovizní kamery. „Po modernizaci nám bude sloužit až za hranici roku 2025, což znamená, že máme vytvořeny podmínky pro to, abychom našli to nejvhodnější řešení pro náhradu tanku,“ řekl Opata.
Nové stroje, které by si armáda mohla pořídit ve druhé polovině dvacátých let, budou podle předpokladů sloužit dalších 20 až 30 let. Proto si musí armáda podle Opaty stanovit, jak by měly vypadat. Zda je bude například řídit lidská posádka, nebo jestli budou využívat zbraňový systém na bázi nanotechnologií. „K tomu se teď vedou debaty. Určitě nejsme jediná armáda, která toto koncepční myšlení vede,“ podotkl.
Podle náměstka pro řízení sekce obranné politiky a strategie Radomíra Jahody se diskuse vede například o případném zapojení do francouzsko-německého projektu nového tanku. O tématu mluvili i ministři zemí visegrádské čtyřky (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko).
Dalším velkým projektem bude budoucnost nadzvukového letectva. Česko si v současné době pronajímá od Švédska 14 strojů Gripen, jejich pronájem skončí v roce 2027. Podle KVAČR musí být nejpozději do roku 2025 rozhodnuto o dalším pronájmu nebo nákupu stíhaček. Zároveň by mělo vedení obrany a armády určit, zda se jejich počet zvýší. Podle odborníků je totiž současný počet i ve srovnání s podobně velkými armádami nedostatečný. „Když se za toto volební období podaří zanalyzovat, dokončit a rozhodnout, kterou cestou půjdeme, tak bude dobře. Ale na rovinu říkám, nemyslím si, že bude rozhodnuto,“ řekl k výběru ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).
Server Aktuálně.cz minulý týden uvedl, že Česko by mohlo uvažovat o dalším pronájmu gripenů nebo o nákupu strojů z USA. Američané podle serveru „aktivně sondují“, zda by mělo ČR zájem o jejich stíhací letouny F-16, nebo dokonce F-35. Metnar při nedávné návštěvě USA jednal se zástupci tamních zbrojních firem. Byla mezi nimi i společnost Lockheed Martin, která stíhací letouny F-16 a F-35 vyrábí.
Přečtěte si také:
Nábor nových vojáků drhne. Přesto ho povedou dva generálové
Komentář: Velké oči armády aneb Kde ti mladí jsou?
Jak vypnout autopilota. Tendr na obrněnce může skončit průšvihem
Metnarovi stojí další kontrakt. Nákup obrněnců Titus za 6,5 miliardy
Náhradní řešení: obrana kupuje přilby za 435 milionů
Podepsáno. Česko nakoupí izraelské radary za tři a půl miliardy korun
