Letošní setkání se především zabývalo personální bezpečností
Ve dnech 8.- 9. dubna 2008 se pod záštitou ministra vnitra ČR Ivana Langera konal na Policejní akademii České republiky pátý ročník Konference bezpečnostního managementu. Týdeník EURO byl mediálním partnerem této události, proto bude na místě stručně shrnout program letošní konference, jejímž hlavním tématem byla problematika personální bezpečnosti. K nejzajímavějším tématům se ještě vrátíme.
Nejprve k oceněním, která uděluje česká pobočka mezinárodní asociace bezpečnostních managerů ASIS International společně s Manažerským svazovým fondem. Bezpečnostním manažerem roku 2007 se stal Ivan Moroz, generální ředitel firmy Giesecke & Devrient Slovakia. Mnichovská mateřská firma Giesecke & Devrient GmbH vyrábí více než 150 let ceniny, bankovky, doklady - a v poslední době na světové úrovni též platební a chipové karty. Nová továrna na Slovensku dosáhla během dvou let od svého založení všech požadovaných nejvyšších bezpečnostních certifikací. Ocenění Bezpečnostní projekt roku 2007 převzala Veronika Krajsová z Asociace Záchranný kruh za kreativní ztvárnění internetového bezpečnostního portálu www.zachranny-kruh.cz pro veřejnost.
Personální bezpečnost
O korupci a protikorupční politice v ČR mluvil David Ondráčka, ředitel Transparency International ČR. Dle jeho mínění stále větší množství a bombastičnost informací drtí obyvatelstvo a tlumí jeho emoční schopnost se bouřit. Vše je otázka míry: Zahlcenost informacemi devalvuje samotný fakt toho, že je někdo informován. Média jsou sice svobodná, ale limitována všudypřítomnou autocenzurou. Nedovyvinutý je občanský sektor, který proto neplní svou kontrolní funkci. Politická nekultura je mimo jiné dána malou početní základnou stran. Jejich osazenstvo ji ale rozšiřovat nechce, protože by vznikala konkurence. S tím souvisí další tradičně riziková oblast, jíž je financování politických stran. Politizaci veřejné správy nahrává legislativní nevyjasněnost a nedořešenost problematiky zvané „střet zájmů“, totéž se týká postavení a funkce „lobbingu“. A vše završuje neuspokojivé vyšetřování trestné činnosti volených zástupců (EURO 18/2008). Řešení? Společnost postrádá morální vzory, důvěryhodnou justici, motivaci k osobnímu nasazení a statečnosti. Přesto je nutné konstatovat, že tam, kde samospráva ve svých čachrech ztratila veškerou míru, se aktivizují občané! Dorůstá mladá, ještě ne cynická generace, což může sehrát pozitivní roli společně s rozšiřujícím se uplatňováním zahraničních zkušeností. Možná právě pod tímto vlivem lze zaznamenat zvýšenou důležitost institutu „dobrého jména“.
O různě koncipovaných protikorupčních programech na různých úrovních hovořila Jana Příhodová, ředitelka České obchodní inspekce, Dalibor Mlejnský, starosta Prahy 11, a Jan Čihák z firmy ABL. Využitím policejního agenta v boji proti korupci se zabýval ředitel protikorupční policie Jiří Novák. Státní zástupce Radim Dragoun porovnal současný a navrhovaný policejní zákon z hlediska možností policie jak účinně odhalovat korupci.
Pre-employment screening byl tématem příspěvků privátních expertů pro tuto oblast Ivana Moroze, Zdeňka Kaufmanna, Michala Moroze a Ivana Junka. Pointou je existence efektivní metody, jak předcházet problémům se zaměstnanci: Důkladně je poznat před jejich přijetím. Se souhlasem uchazečů o zaměstnání lze velmi sofistikovanými metodami ověřit pravdivost jimi uváděných skutečností. Jedním z převratných nových způsobů je hlasová analýza LVA (Layered Voice Analysis) softwarem firmy Nemesysco, o němž ještě asi hodně uslyšíme.
Způsoby detekce drogové závislosti při přijímání zaměstnanců na rizikové posty (řidiči prostředků hromadné dopravy apod.) nastínil velezkušený bývalý protidrogový policista, nyní kurátor Petr Cejnar. Problematiku postavení a možností zaměstnavatele v přijímacím procesu vyložil odborník na pracovní právo, advokát a profesor Miroslav Bělina. Stále rostoucími škodami, způsobenými interní kriminalitou a jejími motivy, se zabývala Kateřina Dosedělová z PricewaterhouseCoopers. O zkušenosti s řízením rizik v této oblasti se podělili Markus Lohmeier z Ernst & Young, Jaroslav Jursa z Plzeňského Prazdroje a Michal Bavšenkov z firmy Fenix. K vyšetřování interní kriminality se vyjádřili bankovní experti Libuše Vainerová (ČSOB) a Petr Barák (GE).
Terorismus a krizové řízení
O efektivizaci boje proti terorismu a ochraně kritické infrastruktury státu pohovořil poslanec Michael Hrbata. Aktuální priority ČR v oblasti boje proti terorismu popsali Eva Staňová a Michal Hořejší z ministerstva vnitra. V rámci ochrany kritické infrastruktury nezůstaly stranou ani zpravodajské služby (EURO 19/2008). Vztah Policie ČR k systému krizového řízení probral Vladimír Souček z Policejní akademie. Ochranu kritické infrastruktury z hlediska hospodářských subjektů a její vztah ke státní správě rozebírali bezpečnostní ředitelé Martin Bílek (ČEPS) a Daniel Rous (ČEZ).
Bezpečnost ve zdravotnictví
Žhavým problémem podvodné nemocnosti se zabývala socioložka Jana Pařízková (ABL). Bezpečnostní aspekty činnosti Zdravotnické záchranné služby probral Lukáš Tajčman (Záchranná služba Praha). O křesťanské etice jakožto metodě na snížení bezpečnostních rizik života pacientů, jejich rodin i zaměstnanců hovořil biskup David Tonzar (Církev československá husitská). Zda mají zdravotní pojišťovny možnosti ovlivnit bezpečnost pacientů ve zdravotnickém zařízení, zajímalo Jaromíra Gajdáčka (Svaz zdravotních pojišťoven ČR). Implementace Úmluvy o lidských právech a biomedicíně byla tématem profesorky Dagmar Císařové (Pedagogická fakulta UK). Aktuálními otázkami medicínského práva v ČR se zabývala Olga Sovová (Policejní akademie). O možnostech radiologické diagnostiky při syndromu týraného dítěte informoval profesor Stanislav Tůma (Jihočeská univerzita).
Plagiáty
Úvodní slovo měl ředitel Pavel Novotný (Generální ředitelství cel). Jaké problémy má s plagiáty Puma, vysvětlil zaměstnanec této firmy Neil Narriman. O vymáhání práv k duševnímu, respektive průmyslovému vlastnictví mluvila Karen Choe (velvyslanectví USA), respektive advokát Marek Ulman. Ochrana značky Philip Morris leží na srdci Rudolfu Raylemu. O boji s plagiáty hovořily Kamila Bahníková a Tereza Žofková (ABL). Přímo „Dejme stop padělkům“ požadovala Pavlína Zábojníková (AUKRO). Úloha Úřadu průmyslového vlastnictví v boji proti porušování průmyslových práv byla tématem Petry Horáčkové z téhož úřadu. Úlohu Celní správy České republiky v boji proti pirátství a padělatelství vysvětlil královéhradecký celník Petr Jirák. A jak je to s Českou obchodní inspekcí v oblasti ochrany některých práv duševního vlastnictví, přednesla Eva Nebeská (Česká obchodní inspekce).
Informační bezpečnost
Svou koncepci ochrany informací ve firemním informačním systému vyložil Jindřich Hlavatý (Moroz & Partner). Řízení bezpečnosti informací bylo předmětem příspěvku Luďka Nováka (ANECT). O kriminalitě v mobilní komunikaci mluvil Radek Kučera (T-Mobile), o zajištění trvalé dostupnosti tísňového volání pak Luděk Prudil (Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru). Jaké jsou aktuální trendy v certifikacích systému ochrany informací ISMS, vysvětlil ředitel firmy NeXA Gabriel Lukáč. Ochrana dat byla tématem Martina Hanzala (SODATSW), kdežto Josef Šustr (ITEG) hovořil o moderních přístupech k zajištění ochrany informací a informačních systémů. Soudní znalec Marek Fiala pak nastínil problematiku auditu napadeného systému.
Lze shrnout, že letošní Konference bezpečnostního managementu přinesla množství témat a podnětů. S mnoha z nich, v rozpracovanější podobě, se jistě budeme setkávat a pracovat jak v nejbližší době, tak zřejmě i za rok na podobném setkání. K informovanosti do té doby může posloužit i webová stránka www.bezpecnostnimanagement.cz.
Důrazy
Personální bezpečnost
Korupce
Vnitropodniková kriminalita a její vyšetřování
Prověřování uchazečů o zaměstnání
Detekce drogově závislých uchazečů
Terorismus, krizové řízení a ochrana kritické infrastruktury
Bezpečnost ve zdravotnictví
Boj proti plagiátům
Informační bezpečnost
Souvislosti
Potřeba sjednocovat postupy a standardy v bezpečnostní oblasti
Ochrana kritické infrastruktury je úkolem státu i privátu
Prověrky uchazečů o zaměstnání snižují riziko vnitropodnikových problémů
