Menu Zavřít

Množstevní slevy po česku

26. 2. 2010
Autor: Euro.cz

Spořivou Fischerovu vládu nechávají miliardové nákupy v klidu

Ministerstvo obrany loni v říjnu oznámilo, že bez výběrového řízení nakoupí 90 obrněných vozidel Iveco MLV. Média ponechala bez povšimnutí, že jejich jednotková cena včetně DPH i při velké sérii dosáhla 40,2 milionu korun, zatímco dříve je v malém množství úřad kupoval až o deset milionů korun levněji. Navýšení ceny resort v oficiálním prohlášení nezdůvodnil. Až na přímý dotaz týdeníku EURO uvedl, že vozidla z dřívějších kontraktů nejsou ve stejném provedení jako stroje ze zakázky na 90 kusů. „Jsou mezi nimi technické rozdíly, jiné je i vybavení vozidel. Z hlediska srovnání průměrných cen se cena vozidel v bojové modifikaci pořizovaných dle výše uvedené smlouvy od ceny dříve pořízených vozidel v roce 2008 liší o meziroční inflační nárůsty a zvýšenou sazbu DPH,“ sdělila týdeníku EURO mluvčí resortu Lucie Kubovičová. Při současném vývoji cen si firmy obvykle dávají do inflační doložky navýšení kolem dvou procent ročně, což jsou v tomto případě statisíce korun, rozhodně ne deset milionů.

Vědí, co říkají? První nákup čtyř lehkých bojových vozidel Iveco MLV se odehrál na přelomu let 2007 a 2008. Dvě byla vybavena zbraňovými stanicemi, dvě byla pouze lafetovaná. Platba 119,1 milionu korun znamenala průměrnou cenu 29,8 milionu za jedno vozidlo. Ministerské odůvodnění vysoké ceny: malá zakázka, urgentní potřeba.
Při nákupu dalších 15 vozidel Iveco MLV přišla úředníkům ministerstva obrany od dodavatele, společnosti Praga-Export, faktura na 499,9 milionu včetně DPH, tedy 33,3 milionu za kus. Cena však nebyla konečná. Například navijáky a rušiče nástražných zařízení v hodnotě desítek milionů se účtovaly zvlášť.
Ministerské odůvodnění nákupu: „Shodný typ používá britská armáda, pod jejímž velením Češi v afghánském Hílmandu působí. Hlavním důvodem pořízení vozidel Iveco jsou zkušenosti s jejich nasazením v této oblasti, kompatibilita s britským vozovým parkem a z toho plynoucí možnost využití britského logistického zabezpečení,“ vysvětlil 30. listopadu 2007 na dotaz týdeníku EURO mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek.
Britský Telegraph si však ještě 16. února 2008 posteskl, že v Afghánistánu žádná vozidla Iveco MLV Britové nemají, přestože jich koupili přes čtyři sta. Ve skutečnosti tam byla první vozidla poslána po modifikaci od BAE Systems až v létě 2008.
Další tři Iveca MLV koupená bez tendru v roce 2009 měla jen nahradit tři jiná, pod nimiž vybuchly miny a která byla těžce poškozena. Stála 86,3 milionu, v průměru 28,8 milionu jedno, a zdálo se, že začíná fungovat cosi jako množstevní sleva.
Avšak poslední ohlášený nákup 90 obrněnců vyvedl všechny z omylu. Nejenže se opět odehrál bez výběrového řízení, tentokrát pod maskou výhodného společného nákupu se slovenskou armádou, ale v kolonce nákladů má 3,62 miliardy, v průměru 40,2 milionu za kus. Přitom v prohlášení z 15. října 2009 Bartákovo ministerstvo uvedlo: „Předpokládané náklady na pořízení 90 kusů pro Armádu ČR dosahují dvou miliard korun.“ Již 23. prosince však stejný resort médiím sděluje, že budou stát více než 3,6 miliardy. Co se za necelé tři měsíce změnilo, že se cena navýšila o 1,6 miliardy korun?

Malá domů. Komu? „Cena je ovlivněna výbavou. Například devět velitelských vozidel v žádné z předchozích dodávek nebylo. A právě jejich výbava navyšuje cenu jednoho vozidla o více než třetinu. Je v nich spousta spojovacích prostředků, komplikovaná zástavba rušiček, anténních systémů a radiolokace,“ objasnil předseda představenstva a jednatel dodavatelské společnosti Praga-Export David Brázda.
Součástí kontraktu nemá být jen logistická podpora, ale i poměrně značný počet náhradních dílů. Cenu navyšuje i skutečnost, že dodávka je rozložena do čtyř let, a ministerstvo tudíž musí akceptovat inflační doložku. Cenu zakázky navýšily také požadavky ministerských zbrojířů, kteří vycházejí z řady dnes nesmyslných předpisů a nařízení. Například pořízení české provozní a výcvikové dokumentace s vytvořením armádních katalogových listů už přišlo na 8,7 milionu korun. Úředníci totiž odmítli překlad manuálu od výrobce. Navíc si vymínili dvouletou záruční lhůtu, ačkoli Italové standardně poskytují jednoletou. To opět značně přispělo k navýšení ceny.
„Nejsme překupníci, jak o nás říkají, nýbrž auta dost podstatně předěláváme. A docela zajímavá množstevní sleva v kontraktu také je,“ doplnil Brázda bez dalších podrobností. Podle informací týdeníku EURO jsou četné dodělávky Iveca MLV od českých podniků součástí offsetů (viz Starost navíc). Ty u jednoho vozidla mohou činit z celkové ceny kolem pěti milionů korun. Brázda to odmítl specifikovat, jen dodal, že jde o víc než pouhé jednotky procent z ceny obrněnců.
V žádosti o vysvětlení vysoké ceny obrněných čtyřkolek Praga-Export již dříve pro týdeník EURO uvedla: „Za školení od instruktora Kongsbergu (výrobce zbraňové stanice – pozn. red.) jsme zaplatili 1,25 milionu korun týdně krát čtyři týdny, což je pět milionů. K tomu manipulace, montáže, údržba. Dále jsme dodali dva automobilové simulátory za 4,4 milionu, tři servisní a diagnostické dílny včetně nářadí a dokumentace za 21,4 milionu. K tomu hodně munice. A navigační systémy, přístroje pro periferní a noční vidění,“ popsal mluvčí Pragy-Exportu Robert Kvapil.

Výhodný nákup Hra na hluchou bábu má typické pokračování. Proč dalších 90 vozidel Iveco MLV ministerstvo obrany kupuje bez výběrového řízení, když lehkými obrněnci již disponuje a nákup nelze naléhavou operační potřebou tak jednoduše odůvodnit? Nemluvě o tom, že v listopadu 2008 úřad k případnému nákupu dalších lehkých kolových obrněných vozidel agentuře ČTK sdělil: „To by se však dělo standardním výběrovým řízením.“ Nestalo se. Zmizel i další argument: „Díky společné zakázce se Slovenskem bude dosaženo výhodnějších cenových a dalších podmínek,“ uvedlo ministerstvo. V čem a pro koho jsou podmínky výhodné, se nepodařilo zjistit. Naopak: dražší Iveca MLV týdeník EURO z dostupných zdrojů nikde neobjevil.
Navíc slovenské ministerstvo obrany dosud žádné rozhodnutí o nákupu obrněných vozidel nepřijalo, ba ani na svých webových stránkách se o strategickém projektu s Čechy nezmiňuje. Pouze slovenské deníky citují mluvčího Vladimíra Gemelu, podle něhož je otázkou, zda na Iveca MLV vůbec budou vyčleněny v rozpočtu nějaké peníze. Na přímý dotaz týdeníku EURO Gemela tuto informaci potvrdil a doplnil, že Slovensko sice memorandum o porozumění při společném obstarávání lehkých obrněných vozidel podepsalo, ale bude postupovat v souladu se svými pravidly. K tomu 9. prosince minulého roku uvedl mluvčí českého ministerstva obrany Jan Pejšek: „Akviziční proces v ČR a SR se řeší odděleně podle příslušných národních legislativ.“ O společném strategickém nákupu ani slovo.

A opět cena Norské ozbrojené síly si v letech 2006 a 2007 koupily 25 stejných vozidel bez bojových věží za osm milionů eur, v přepočtu devět milionů korun za jedno holé auto. Cena s věží činila přibližně za 11,5 milionu korun. Tedy celých 70 procent českého kontraktu se zřejmě týká něčeho jiného než vozidel.
Čerstvým příkladem je Rakousko, které uzavřelo v roce 2009 s Ivecem smlouvu na dodávku 150 vozidel v šesti různých verzích za 104 miliony eur. Za zbraňovou stanici ERCWS-M včetně nejmodernějšího detekčního systému od izraelské firmy Elbit zaplatí Rakušané dalších 25 milionů eur. Po kompletaci vychází cena jednoho vozidla podle prosincového kurzu eura na 23 milionů korun. I to dokazuje, že přinejmenším polovina tuzemského kontraktu se netýká vozidel. Týdeníku EURO Bartákův resort na podobnou argumentaci pravidelně odpovídá, že cena, za jakou kupují obrněná vozidla jiné armády, není ministerstvu známa. Škoda. Pro úplnost dodejme, že katalogová cena Iveca MLV M65E19WM od italského výrobce činila loni 625 tisíc dolarů (zhruba 11,5 milionu korun).

O kohoutkovi a slepičce Když bylo v září 2008 ke státnímu zastupitelství pro Prahu 6 podáno trestní oznámení na Martina Bartáka kvůli podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele, kterého se údajně dopustil při nákupu lehkých obrněných vozidel Iveco MLV, předalo státní zastupitelství vyšetření případu Vojenské policii. Vzhledem k tomu, že právě Vojenská policie byla pověřena akvizicí prvních čtyř vozidel Iveco MLV, těžko se dalo očekávat, že obviní z nějakých nekalostí sama sebe.
Týdeník EURO učinil dotaz, zda se alespoň Vojenské zpravodajství zabývalo tím, že po nástupu Martina Bartáka na ministerstvo obrany se projekty typu Dingo 2, Iveco MLV, bezpilotních letadel či transportních letounů uskutečnily bez výběrových řízení, a v případě že ano, s jakým výsledkem. Otázka byla označena za zavádějící. „V této souvislosti je nutné zdůraznit, že tehdejší 1. náměstek ministra Martin Barták neměl s akvizičním procesem u zmíněných zakázek nic společného a nezodpovídal za jeho průběh. Jinak platí, že informace o činnosti Vojenského zpravodajství nejsou veřejné.“
O tom, že Iveca MLV jsou skvělá vozidla s balistickou ochranou, není pochyb. Výbava třikrát dražší než jejich cena je však těžko představitelná. I s inflační doložkou.

bitcoin_skoleni

Tabulka:
Nákup vozidel Iveco MLV Rok uzavření smlouvy *Počet *Průměrná cena za kus v mil. Kč
2007*4*29,8 2008*15*33,1
2009*3*28,8
2010*90*40,2
Pramen: týdeník EURO

BOX
Starost navíc Obchodní zakázka od státní instituce za více než půl miliardy korun má pro překupnické firmy obrovskou nevýhodu. Pokud jde o dodávku ze zahraničí, musí zajistit offsetový program, což jsou ekonomické kompenzace nákupu techniky, materiálu a služeb (zejména pro obranné a bezpečnostní účely) financované ze státního rozpočtu. Obecnou podmínkou offsetů je, že musejí vždy přinést České republice průmyslový prospěch. Tomu se úřad ministra Martina Bartáka v případě nákupů Iveca MLV a dalších vozidel typu Dingo 2 do roku 2010 vyhýbal. Od Pragy-Exportu dostal za 15 vozidel Iveco MLV fakturu na 499 889 250 korun, od MPI Group za 15 vozidel Dingo 2 na 499 867 390 korun. Nákupy se vždy dostaly pod hranici půl miliardy korun zřejmě právě kvůli vyhlášce ministerstva průmyslu a obchodu, která praví, že povinnost uplatňovat požadavek na realizaci programů průmyslové spolupráce se vztahuje na zadavatele veřejných zakázek. Ministerstvo průmyslu ale nekontroluje, zda jde skutečně o konečnou cenu, protože v případě vozidel Dingo 2 finální nebyla. Firma MPI Group totiž naúčtovala k 15 dingům ještě další položky, jako jsou navijáky za 2 296 747 korun nebo rušiče RCIED za 85 655 048 korun. Průměrná cena jednoho Dinga 2 se tím zvýšila na 39 milionů korun a celková cena zakázky na 587 819 185 korun. Také rušiče dálkově ovládaných nástražných min pro Iveca MLV navýšily cenu zakázky minimálně o 35 milionů.

  • Našli jste v článku chybu?