Národní rozvojový fond
O uvedení v život nového rozvojového fondu, v němž by stát spolupracoval s bankami a dalšími soukromými firmami, usiluje Pavel Smutný z advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný. „Česká republika překonala období 90. let, privatizovala, provedla transformaci, zbohatla, ale stále cítíme past středního příjmu. Ekonomika v národním vlastnictví se nerozvíjí. Trvalé spoléhání na zdroje státního rozpočtu a daňovou službu není řešením, musíme umět mobilizovat další zdroje. Fond je formou konjunkce státních a soukromých peněz. Je to partnerství státu a soukromého sektoru, které přinese nové investiční zdroje a bude dále rozvíjet klíčové oblasti veřejného a soukromého zájmu ve prospěch bohatství České republiky. Umožní tak financovat širokou škálu projektů, které mají vysoký sociální i ekonomický potenciál,“ uvedl na konferenci.
Na zajímavou věc upozornil hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil, když mluvil o očekávání recese v Česku. Australská ekonomika roste už třicet let bez jediné recese. „Je to dáno zdravým, konzervativním bankovním sektorem, který podporuje domácí ekonomiku, a pak proticyklickou fiskální politikou vlády,“ uvedl. V Česku vládní politika spíš podporuje cyklus, přičemž národní fond by mohl přispět ke zvýšení investičních výdajů a stabilizaci hospodářského cyklu.
Konference Investice: Je dobrá doba na nákup firem, ovšem s rozmyslem
Jiří Jirásek, ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky a výkonný ředitel České bankovní asociace, uvedl, že hlavním úkolem fondu, který bude regulován národní bankou, bude příprava PPP projektů, do nichž by mohli následně privátní investoři investovat. Na přelomu roku bude fond žádat o licenci, která by mohla být posouzena na sklonku příštího roku.
Zakladatelskou institucí bude Českomoravská záruční a rozvojová banka, která dá vstupní kapitál, avšak fond SICAV bude působit jako správce cizích prostředků. Hlavní objemy budou od komerčních bank, ale fond bude otevřený tak, aby do něj mohli vstupovat další investoři jako fondy, penzijní společnosti, pojišťovny, ale také prostředky ze zahraničí. „Hlavní příběh zní: je tady investiční fond, který umožní investovat do české ekonomiky, infrastruktury pod gestorstvím českého státu,“ dodává Jirásek. Fond bude fungovat na bázi dobrovolnosti, přičemž výnos má poskytovat zhruba na úrovni státních dluhopisů.
Národní investiční plán už připravuje ministerstvo průmyslu. „Část projektů by mohla být financována národním rozvojovým fondem. Například dostavba jaderné elektrárny Dukovany však mezi nimi nebude,“ uvedl náměstek ministra průmyslu Jan Dejl.
Diverzifikace rezerv
O měnové politice, kurzovém závazku a problémech eurozóny se diskutovalo ve třetím panelu, kde člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub připustil, že národní banka uvažuje o umístění většího množství devizových rezerv do rizikovějších aktiv. „Zatím nám velmi dobře funguje na portfoliu desetiprocentní podíl akcií, už z hlediska diverzifikace. Můžeme se však bavit o zvýšení z deseti na dvacet procent podílu v akciích, což už některé jiné centrální banky mají,“ uvedl.
Očekávaný výnos z nich by se pak podle něj zvýšil zřejmě o několik bazických bodů, avšak stále s přijatelným rizikem. V diskusi mu sekundoval bývalý viceguvernér ČNB a šéf poradenství pro finančnictví v KPMG Mojmír Hampl.
