Východní revoluce
Ztratí tradiční banky vstupem technologických obrů jako Google či Apple do finančního světa část svého byznysu? V jedné z nejohroženějších oblastí, jíž je platební byznys, zřejmě nastane spíše symbióza, v níž se budou dělit zisky mezi nové fintechové hráče, karetní společnosti i tradiční bankovní domy. „Banky budou dál hrát zásadní roli při uvádění našich produktů na trh,“ uvedl head of consumer marketing CEE v Googlu Petr Šmíd. Google podle něho v dohledné době nenahradí klasickou banku, která poskytuje úvěry a přijímá vklad; ani nemá takové ambice.
Cestou partnerství šel také internetový obchod Mall, který vytvořil společný podnik Mall Pay s tuzemskou bankou ČSOB. Mall Pay nabízí dnes hlavně tzv. odloženou platbu, kdy zákazník platí až dva týdny po nákupu. „Dává to pro nás smysl v tom, že tato služba do velké míry nahrazuje dobírku, která pořád činí třicet až čtyřicet procent ze 140 miliard korun ročního obratu e-commerce v Česku. Počítám v to nejen poštovní dobírku, ale i samotné placení v hotovosti při převzetí,“ říká Adam Kolesa, generální ředitel Mall Pay. Pro obchodníky je práce s hotovostí nákladná, proto každý posun k online platbám vítají jako příspěvek k navýšení své ziskovosti.
O přechod na platby online usiluje samozřejmě i společnost Visa, která spolu s Mastercard tvoří duopol na většině trhů Evropy. „Placení kartami roste. Je to však pořád jen 25 procent plateb u obchodníků, zbytek je cash,“ říká František Jungr, head of core products CEE ve společnosti Visa. Podle něj však prudce rostou mobilní platby, které tvoří už sedm až osm procent placení kartami v Česku.
Národní rozvojový fond
O uvedení v život nového rozvojového fondu, v němž by stát spolupracoval s bankami a dalšími soukromými firmami, usiluje Pavel Smutný z advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný. „Česká republika překonala období 90. let, privatizovala, provedla transformaci, zbohatla, ale stále cítíme past středního příjmu. Ekonomika v národním vlastnictví se nerozvíjí. Trvalé spoléhání na zdroje státního rozpočtu a daňovou službu není řešením, musíme umět mobilizovat další zdroje. Fond je formou konjunkce státních a soukromých peněz. Je to partnerství státu a soukromého sektoru, které přinese nové investiční zdroje a bude dále rozvíjet klíčové oblasti veřejného a soukromého zájmu ve prospěch bohatství České republiky. Umožní tak financovat širokou škálu projektů, které mají vysoký sociální i ekonomický potenciál,“ uvedl na konferenci.
Na zajímavou věc upozornil hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil, když mluvil o očekávání recese v Česku. Australská ekonomika roste už třicet let bez jediné recese. „Je to dáno zdravým, konzervativním bankovním sektorem, který podporuje domácí ekonomiku, a pak proticyklickou fiskální politikou vlády,“ uvedl. V Česku vládní politika spíš podporuje cyklus, přičemž národní fond by mohl přispět ke zvýšení investičních výdajů a stabilizaci hospodářského cyklu.
Konference Investice: Je dobrá doba na nákup firem, ovšem s rozmyslem
Jiří Jirásek, ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky a výkonný ředitel České bankovní asociace, uvedl, že hlavním úkolem fondu, který bude regulován národní bankou, bude příprava PPP projektů, do nichž by mohli následně privátní investoři investovat. Na přelomu roku bude fond žádat o licenci, která by mohla být posouzena na sklonku příštího roku.
Zakladatelskou institucí bude Českomoravská záruční a rozvojová banka, která dá vstupní kapitál, avšak fond SICAV bude působit jako správce cizích prostředků. Hlavní objemy budou od komerčních bank, ale fond bude otevřený tak, aby do něj mohli vstupovat další investoři jako fondy, penzijní společnosti, pojišťovny, ale také prostředky ze zahraničí. „Hlavní příběh zní: je tady investiční fond, který umožní investovat do české ekonomiky, infrastruktury pod gestorstvím českého státu,“ dodává Jirásek. Fond bude fungovat na bázi dobrovolnosti, přičemž výnos má poskytovat zhruba na úrovni státních dluhopisů.
Národní investiční plán už připravuje ministerstvo průmyslu. „Část projektů by mohla být financována národním rozvojovým fondem. Například dostavba jaderné elektrárny Dukovany však mezi nimi nebude,“ uvedl náměstek ministra průmyslu Jan Dejl.
Diverzifikace rezerv
O měnové politice, kurzovém závazku a problémech eurozóny se diskutovalo ve třetím panelu, kde člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub připustil, že národní banka uvažuje o umístění většího množství devizových rezerv do rizikovějších aktiv. „Zatím nám velmi dobře funguje na portfoliu desetiprocentní podíl akcií, už z hlediska diverzifikace. Můžeme se však bavit o zvýšení z deseti na dvacet procent podílu v akciích, což už některé jiné centrální banky mají,“ uvedl.
Očekávaný výnos z nich by se pak podle něj zvýšil zřejmě o několik bazických bodů, avšak stále s přijatelným rizikem. V diskusi mu sekundoval bývalý viceguvernér ČNB a šéf poradenství pro finančnictví v KPMG Mojmír Hampl.
